Režie:
Jiří HanibalKamera:
Jan NovákHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Renata Mašková, Jana Štěpánková, Božena Böhmová, Eduard Cupák, Marcela Martínková, Marie Motlová, Hana Packertová, Vanda Švarcová, Bohumil Šmída (více)Obsahy(1)
V sérii dojemných i poučných dívčích románků, které vznikaly v 70. letech, patří Velké trápení mezi ty zdařilejší. Odehrává se v dětském domově a líčí osudy dospívající dívky, která se chystá prožít prázdniny s otcem. Avšak nadále hledá citové jistoty - od otce prchá k matce... Film, na jehož scénáři se měl podílet v té době zakázaný dramatik František Pavlíček, se docela naléhavě zabývá neblahým dopadem rozpadlé rodiny na dětskou psychiku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (30)
Tak to dopadá, když si rodiče skrze děti vyřizují mezi sebou účty. Jana je bez matky a bez sestry, ale s otcem, který na ni nemá čas. Jana tak skončí v dětském domově, smířit se s takovým osudem ale nechce. Smutný film o smutných věcech. Někteří rodiče si možná ani neuvědomují, jak dokáží psychicky ubližovat vlastním dětem. ()
Četl sem literární předlohu od Heleny Šmahelové a film se docela povedl. Dokonce i herečky se moc hodily do svých rolí. Božena Böhmová a Marie Motlová hodně odpovídaly svým předobrazům z knížky. Jen Jana Štěpánková mi tam přece jen malinko nepasovala. Ne, pro svůj herecký výkon, ten byl skvělý jako vždy, ale vedoucí byla v knížce přece jen o něco starší. ()
Vynikající Renata Mašková a její smíření se s nelehkým osudem, který je ovšem v místě kde se nachází stále jen individuální. Každý z těch dětiček má svůj osud, většinou smutný. Ovšem, i přes to se dokáží se svým trápením poprat. Měnící se hierarchie domova a předčasné dospívání u těch, kteří by si měli ještě dlouho hrát. Rodičovská netečnost je základem pro Janino chování. Dokáže oplácet i pomáhat. I dvě chvílemi až tajemně vyhlížející soudružky vychovatelky se dokáží usmát a leccos odpustit. A když už není kam jít, je tu jedna starší, hodná kuchařka. Nic ovšem nenahradí rodinu, na kterou ti všichni zlobiví i čestní pionýři čekají. Za branou a alejí. Jemná a kvalitní režie, velmi slušná hudba a celkově silný, vypovídající film o dětské duši, ve které toho zůstává mnohem víc, než si občas dokážeme připustit. ()
Ta dlouhá cesta na začátku by se klidně mohla brát jako symbol. Bylo tady toho ale mnohem víc, nad čím by měl člověk alespoň trochu přemýšlet. Hudební doprovod chvilkami působil jako z nějakého hororu. Božena Bohmová by mohla zahrát i bachařku z kriminálu. Ta se ale dovedla zatvářit pěkně nepřéjemně. Celý příběh byl hezky proložen lyrikou. ()
Knížka Velké trápení od Heleny Šmahelové patřila k holčičí četbě mé generace. Film, který byl podle ní natočen citlivě zobrazuje porozvodové zmatky a smutky dětské dušičky. Život v dětském domově té doby byl zobrazen dosti věrně, což mohu posoudit z osobní zkušenosti. Znovuuvedení filmu v televizi mě vrátilo někam do mládí, kdy jsem jezdívala ke strýci do takového zařízení a mezi „domovjáky“ trávila své prázdniny. Velmi dobré byly herecké výkony dětských představitelů, jaké se už dnes nevidí. Však taky z některých z nich vyrostly časem známé herecké osobnosti. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (4)
- Jako dětský domov posloužil filmařům jevišovický Nový zámek na Znojemsku postavený na konci 19. století. Kolem něj se rozprostírá rozsáhlý park s mytologickými sochami Lorenza Mattieliho, který byl ve snímku často používán. Zámek dnes slouží jako domov pro seniory. (Facillitant)
- Film vznikl podle stejnojmeného románu pro děti od Heleny Šmahelové, který byl vydán v roce 1957. V té době autorka pracovala jako psycholožka v brněnské protialkoholní léčebně, a tak dokázala trefně vykreslit poškozené vztahy mezi dětmi a dospělými. (Facillitant)
- Hlavní hrdinka (Renata Mašková) odjíždí na výlet ze zastávky Citonice, která ale byla filmaři přejmenována na zastávku Dubí. Místo, kde potom čekala na svého otce (Eduard Cupák), je stanice Šumná. (Facillitant)
Reklama