Ruka na kolébce

Zůstal bych u průměru. Bylo možná zaděláno na víc. Curtis Hanson je režisér, který svým filmům o nejrůznějších psychopatech, v tomto případě psychopatkách, neumí, anebo snad ani nechce dát pořádné tempo. Většina pasáží plyne tak neskutečně pomalu, až to rozčiluje. Rebecca De Mornay byla jednu chvíli obsazovaná do rolí duševně narušených žen a své role celkem zvládala. Tady hraje chůvu, která se vetře do rodiny, aby se pomstila. Postrádal jsem více napětí, větší tempo a jinak to bylo celkem v pohodě. Typický film od Curtise Hansona, tak bych to napsal. 60% (09.01.2012)

Mějte se na pozoru, když si pomstychtivá, bezskrupulózní mrcha dělá zálusk na vaši rodinu, aniž by plánovala, že budete nadále její součástí! Poměrně povedený thriller, spoustu fragmentů z děje dokážu vykutat ze své obvykle líné paměti i nějakých 15 let po shlédnutí. Tehdy by to bylo přinejmenším na 4*. Doba však pokročila a vkus se mi pozměnil, zpřísněl, tak se přikloním k nižší hodnotě - až bude příležitost, dám si repete filmu. (29.03.2011)

Neoriginálny, ale zručne nakrútený, psychologický triler, zaujímavý skleníkom a tým, že v úlohe bežne písanej na mužské telo sa skvie žena (Rebecca De Mornayová bola ostatne vždy vhodná skôr na záporné postavy). Napriek scenáru, plného klišé, sa ale dobrému režisérovi Curtisovi Hansonovi podarilo vytesať napínavú atmosféru. Plus poteší retardovaný záhradník (Ernie Hudson). (02.11.2004)

Na první pohled jeden z těch filmů „jednou a dost“ má překvapivě slušnou kvalitu, a pokud si dobře pamatuju, tak i velmi hutnou atmosféru. A to zejména díky ústřednímu partu ďábelské Rebeccy De Mornay. Snad bude příležitost si některé do paměti zaryté scény (okázale dramatická smrt ve skleníku - filmový svět si začal Julianne Moore tak trochu pamatovat) někdy zopakovat.. (07.04.2012)

Pre diváka jasne nastavené od začiatku, kto bude ten zlý a kto dobrý, takže žiadne prekvapka neprídu, jediná záhada je, či Klára nájde ten sprej na astmu alebo nie. Ale nie že by ste jej to priali. Naivita tých dobrých postáv je naozaj pozoruhodná, keď ich celý čas ani nenapadne, že tie drobné pastičky nachystal nový člen rodiny. Medzitým človek už od začiatku vie, ako to dopadne, ohúrilo len jedno, že film už v roku 1992 poskytol ako kladnú postavu černocha, na čo si väčšina amerických žalárnikov, všetko obete krutého rasistického systému, musela od radosti zakrepčiť kuduro. (29.11.2023)