Láska a smrt

U filmů Woodyho Allena pro mě platí přímá úměra: čím ranější tvorba, tím méně mě oslovuje, a naopak čím novější, tím více jsem z ní nadšený. "Láska a smrt" mě proto totálně minula, nezasmál jsem se jedinému vtípku a celý film jsem odseděl s kamennou tváří. Prapodivnou angličtinou většiny postav mi to připomnělo Polanského "Ples upírů" z r. 1967, ale nikoli tak vtipem - zatímco Polanského upírskou parodii miluju, tenhle Woody mě skutečně minul. Do toho se prostě nemůžu nutit, tenhle typ humoru mi nesedl a od Woodyho mám nejraději jeho pozdní filmy natočené po r. 2000. A Diane Keaton šilhá! (04.08.2011)

Mé nekritické já by asi napsalo, že se jedná o výbornou satirickou komedii, kde 5 z 10 vtipů způsobuje nebezpečné záchvaty smíchu, že dialogy mají úžasný spád a šťávu a že rozcuchaný a obrýlený Woody Allen je pro svou roli typově nepřekonatelný. Mé kritické já by ale oponovalo, že je to za vlasy přitažená slátanina, kde 5 z 10 vtipů působí přiškrceně a ohraně, že šťavnaté dialogy jsou v mnoha případech ztotožněním stupidity a že Allen je naprostý pošuk, jehož charakter je schovaný za hromadou velkohubých keců a moralizování. A protože přiklonění k jedné straně by znamenalo částečně definovat styl hodnocení pro další Woodyho filmy, což by bylo trochu nefér, a také dál složitě rozepisovat "proč, co a jak", zůstanu tentokráte neutrální a tuto Woodyho konfrontaci s profláklým bytím a nebytím si uschovám na dobu neurčitou do složky "Druhá šance". Až potom se snad uvidí. :-) (22.08.2013)

Mé první setkání s dalo by se říct, "klasickým" Allenem a určitě první setkání s jeho humornou stránkou. Doteď jsem viděl jen jeho tři aktuálnější filmy Vicy Cristina Barcelona, You Will Meet a Tall Dark Stranger a Blue Jasmine. Kadencí vtipů stejně úžasné jako Top Secret!, ale Allenův humor a vůbec jeho postavička šla totálně mimo mě, a tak jsem u sledování spíše trpěl a vyhlížel konec. Když už si film dělá srandu ze všech a všeho, proč herci nemluví nějakým podivným ruským přízvukem? Místo toho půlka osazenstva hovoří s dokonalou absencí přízvuku. (09.10.2014)

Woody Allen v Lásce a smrti opět uplatnil své hlavní zbraně – směšně ošklivou tvář, sarkasmus a dokonalou znalost syžetu klasické literatury, z nějž udělal zcela bez piety kůlničku na dříví. Parodie na širokou ruskou duši, přefilozofizované romány a historické velkofilmy se občas láme do naprosté frašky (opět si nelze nepovšimnout Allenovy záliby v grotesce, ale zároveň je třeba vést paralelu i s paradoxní nadsázkou školy Monty Pythona). Allen na jednu stranu využívá přehnaného "zruštění" prostředí, na druhou stranu zcela kontrastně tu vystupuje coby hlavní postava čistě "allenovská", plná nejistoty, směšnosti, sebeparodie, moderních mindráků. Láska a smrt si ve své nedlouhé pasáži vyšlápne snad na mnohé stereotypy historických a válečných filmů (v témže roce byl mimochodem natočen Kubrickův Barry Lyndon – vizte scénu s pistolovým duelem :o)))), přesto nemůžu říci, že bych se celou dobu jen bavil. Hluchých míst bylo povíce, nicméně v konečném důsledku nelze než ocenit trefnost, s jakou dělová koule Allenova humoru dopadá na žánrové prachárny a způsobuje jejich exploze. (28.09.2005)

Tak presne takto si chcem Woodyho filmy pamätať a presne tento zobrazuje všetko 'naj', čo vlastne v základe ponúkajú. Toto bola úplná šupa, namakané hlášky odrovnávajúce diváka každú minútu boli také perfektné, že som film myšlienkami preťahoval, aby sa ešte neskončil. Na tomto sa oplatí zabaviť sa. A zatiaľ je to pre mňa najlepší Allen, z čias, keď do svojich diel ešte nepchal (niekedy zbytočný) dramatický žáner. Hĺbka vtipov nemá obdobu - "Bezvýznamnosť, nebytie, čierna prázdnota..." ''Čo vravíš?" "Nič, plánujem si budúcnosť." Perfecto. 100%. (17.02.2008)