Sing Street

Hezký muzikál, kterému se skvěle podařilo zachytit jednu dobu, kdy Irsko je zde prezentováno se svými problémy, i když nijak komplexně, především se ale jedná o dobrý hudební film. Hudba vás zde dovede dostat. Co se ale týká dějové linky, tak ta mě prostě ohromit nedokázala, přišla mi až příliš ohraná. (18.07.2016)

Film je chvílemi romantickou komedií o chlapci snažící se získat starší dívku, chvílemi rodinným dramatem o mezilidských vztazích, zmařených ideálech a bratrské lásce, ovšem čím je snímek celou dobu je hudební výběr parádních 80.let. Irská škola jako prostředí pro vznik pop-futuristické kapely ve které se dají dohromady tragédi ročníku působí velmi dobře. Škoda jen, že snímek nepůsobí právě tím uceleným dojmem a nevyvaruje se mnohdy až kýčových scén... (19.09.2016)

Ísť za svojími snami, táto myšlienka je akýmsi spojovacím článkom medzi všetkými filmami Johna Carneyho. Tvorca, ktorého filmy sa vždy točia okolo toho istého, ale rovnaké nie sú. Každý je jedinečný, originálny a pretkaný skvelou hudbou. Tak tomu bolo aj v tomto prípade. Once, ale zatiaľ u mňa zostáva neprekonaný. (21.02.2017)

Na femme fatale můžete narazit i na zapadlé ulici v Dublinu, a když je vám patnáct let. Možná právě proto, že je vám patnáct let, protože první láska má sílu pořádný rány. _____ Realističnost filmu si podává ruku s dobovou atmosférou, chudobou, smutkem, bezvýchodností, ale i s normálními radostmi, které v té dublinské zoufalé šedi svítí jako hvězdy. ___ Na týrání násilnickým spolužákem je nálepkou pusa od krásky na ostrově. Dozvuky rodičovských hádek utěší rozumějící bratr. Šikanu ředitele školy přehluší zvuk rockového koncertu. _____ Jo, ten snímek dokáže popsat emoce, až se otisknou i v divákovi. Jak já tomu klukovi přála těch pár absolutně svobodných chvilek s kamarády z kapely (na tom koncertu v tělocvičně bych chtěla být!) i těch zamilovaných s trochu zrádnou dívkou (ale takové už femme fatale bývají). ____ Klobouk dolů před koncem, který je konečně nadechnutím k volnosti. Může dopadnout šeredně špatně, ale nebuďme škarohlídi a přejme, aby se to vyvrbilo dobře. (01.04.2018)

Osmdesátková muzika není zrovna mým hudebním šálkem čaje a i v ději by se našlo pár hluchých míst, to jak se tam řešily všechny ty sociální otázky, bez kterých se nejspíš žádný irský film neobejde. Nicméně, za nejsrandovnější zakládání nové kapely, co jsem kdy viděla, za téměř básnický milostný románek mezi Conorem a Raphinou, za bezva Conorův vztah se zajímavým starším bráchou a za několik hlášek, co mě fakt sestřelily, musím jít s hodnocením směrem nahoru. Jen místo muzikálu bych to charakterizovala spíš jako hudební film. (10.09.2016)