Hon na pačlověky

+3* Skoro bych nazval, že jde o rodinný film, kdyby se v průběhu děje z úst postav nevyluzovalo tolik sprostých slov. Ale je fakt, že tak pubescenti a často i mladší běžně mluví a tak má vlastně film reálný podklad. V hlavní roli tu hraje úžasná novozélandská krajina a maorové. Pro část je příroda stále domovem a ostatní se už přizpůsobili společnosti a z toho kontrastu vychází spousta vtipných momentů. Za sebe musím říct, že jsem se bavil dobře a film je na hraně mezi 3, 4 hvězdičkami, ale přece jen něco malinko vyšší známce chybí, například méně předvídatelný konec. Třeba někdy při zopakování přidám hvězdu a zatím jen doporučuji, pokud chcete přinést trochu exotiky do Vašeho bytu. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (04.03.2018)

Kolja po Novozélandsku od režiséra parádní indie komedie Co děláme v temnotách. A neméně dobrý. Malý tlustý sráč a grumpy děda (k nepoznání zarostlý a starý Sam Neill) putují krajinou pána Prstenů, vehementně se stírají, občas nožíkem uloví divočáka, a utíkají před militantní sociální pracovnicí a jejími tanky. Životní moudra co z toho vzejdou jsou zjevná a samozřejmě poněkud kýčovitá, ale když bezmála slzíte smíchy, je vám to upřímně jedno. Kadence humoru a dobré nálady je tady totiž nemalá. 8/10 (25.06.2018)

Tak dalo by se říct, ze se jedna o Kvalitně podanou blbost. Samozřejmě v tom dobrém slova smyslu, a aby jste to pochopili musíte se na film podívat. Kazdopadne tam najdete všechno co je potřeba. Svižný dej, paradni kameru, vtipné scény a novozélandského Dundeeho. Zkrátka nic v podobném stylu tu dlouho nebylo. A ta příroda....ta Vás pohltí! (20.07.2018)

Psanci už tuší. Život ta klidná bouře. Splynout s buší.. Na počest Waititiho „endemitního“ filmu s úžasným soundtrackem jsem si dovolil složit oslavné haiku, ale zároveň musím hravému tvůrci vytknout, že všechna ty kostky ztřeštěného humoru, popkulturních odkazů a absurdity moc nepasovaly do puzzle sociálního dramatu a jeho očekávaného emočního vyznění. Několikaměsíční putování sedláckého Gandalfa a stále objemného Hobita mohlo svádět k dojmu, že novozélandská buš je plná čistíren oděvů a McDonaldů. Beru to tak, že v zemi, kde úřednice sociálky jezdí v obrněném transportéru, je možné cokoliv.. (14.12.2017)

Dechberoucí reálie Nového Zélandu, na které je "nabalena" překvapivě citlivá a svým způsobem dramatická příběhová linie, jež je protkána skvělými gagy a zajímavě zvoleným soundtrackem. Hunt for the Wilderpeople je dalším skvělým počinem Taiky Waititiho, který je ale tentokrát umocněn skvělým Samem Neillem v roli paličatého "samorosta", který si postupem času vybuduje křehký a zároveň zvláštně silný vztah k hlavnímu hrdinovi. PS: Režisérský styl Waititiho se mi moc zamlouvá, takže doufám, že něco z tohoto originálního stylu přenese i do nového přírůstku MCU jménem Thor: Ragnarok. „I didn't choose the skuxx life, the skuxx life chose me.“ (04.10.2016)