Pán prstenů: Společenstvo Prstenu

Jako člověk nedotčený literární předlohou ani "Tolkienománií" (pokud odmyslím dlouhodobé zpracovávání potencionálního diváka médii), musím říct, že jsem viděl výborně natočený film se zajímavým příběhem, ale nadšení se napoprvé nedostavilo. Je určitě vysoko nad průměrem, ale pocit známý z jiných výborných filmů, které mě po skončení nechávají zaraženého do sedadla, se nedostavil ...... Po třetím (tentokrát v prodloužené verzi) shlédnutí musím hvězdičku přidat. Je to fakt vyjímečný film..... Čtvrtá a další projekce mi potvrzují, že oskary ověnčený měl být tenhle a ne poslední díl .... Když si chci z nostalgie připomenout "Pána prstenů", pak sáhnu výhradně po "Společenstvu". (25.01.2003)

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu, to je jméno filmu, ze kterého jsem měl obrovský respekt. Dokonce jsem chvíli váhal, zda na něj mám či nemám jít do kina, nakonec jsem se tam vydal, ale přistupoval jsem k dílu značně skepticky, neboť kniha je - a o tom mě teď přesvědčil i pan Jackson - nezfilmovatelná. Pán prstenů je knižní trilogie na níž jsem byl odchován, Tolkien vůbec je v mém okolí nesmírně váženým mužem, a tak se ani nedivým, že jsem místo Karkulky poslouchal Hobita aneb cestu tam a zase zpátky... Rozhodně si však nestěžuji, ba právě naopak, jsem za to nesmírně rád, neboť kdo ví, zda by se mi mistr někdy dostal do cesty, ale teď k filmu. Kdybych měl předlohu a snímek srovnat, nejspíše bych musel Jacksonovo dílo značně zchodit, neboť se jedná o jeden z těch lepších příkladů jak by se k Pánu prstenů přistupovat nemělo. Ono je vůbec dost těžké určit jak by měl film podle této kultovní knihy vypadat, aby byla spokojenost na všech stranách. Na druhou stranu si ale myslím, že Jackson a jeho kolektiv se s příběhem vypořádali nadmíru slušně, sice vyloučili veliké množství situací a změnili množství nemenší, udělali tak jen ku prospěchu filmu, který by se s celkovým vyzněním nemohl vyrovnat. To ale rozhodně vůbec nic nemění na faktu, že Tolkien by se v hrobě obracel, neboť je to jediný člověk, který ví co každá maličká scéna a symbol v knize znamenají. Tolkien vůbec budil zdání že Středozemi sám navštívil a přináší nám příběh z její mytologie, proto se ani není čemu divit, že by nesnesl pohled na film, který některé části příběhu převrací vzhůru nohama, ale budiž, žádný fanoušek jistě nevěřil tomu, že uvidí to co chce vidět, ale tak nějak podvědomě doufal, že to nejdůležitější - podstata příběhu a hlavní dějová linka - zůstane zachováno, a tak se i stalo. Neboť je Jackson sám velikým Tolkienovým fanouškem, cítil co je nutné zachovat a bez čeho se obejdeme a vystihl to vcelku slušně - i když ztráta Toma Bombadila nebo závěrečné scény z Kraje (ne, ta se mi v knize opravdu moc nelíbila, ale potěšil tam Sarumanův konec) přece jen zamrzí. Možná se někteří z vás diví, proč se tu zaobírám zrovna touto látkou, rád vám odpovím - vše ostatní tu totiž již bylo řečeno... Kdybych pak měl celý snímek shrnout, prozkoumat jeho klady a zápory, musím jej ohodnotit 100%, neboť i když se mi nelíbí režie v některých částech, ze které je neuvěřitelně cítit filmovost musím ocenit práci celého tvůrčího týmu, ať je to třeba pan Shore nebo architekti, kteří postavili slušný kraj. Též se mi líbilo Sauronovo oko, Glum a Prstenové přízraky - tedy dokonalá práce studia Weta... Jediné u čeho jsem opravdu zamáčkl slzu v oku, je ztráta knižní ducha... (16.03.2006)

„Nech len prídu. Zistia, že v Morii ešte jeden trpaslík žije.“ Keď to šlo do kín, bol som tým ako posadnutý a to paradoxne napriek tomu, že knižky som čítal až potom. Keď nastala dlhé mesiace očakávaná hodina H a ja som vyrazil do kina, celé tri hodiny som sa v sále triasol ako kebyže mám zimnicu a s otvorenými ústami som hltal každú scénu, každú postavu. Tucet pasáží ma dostali do nemého úžasu a mohol som ich vidieť desaťkrát, dvadsaťkrát, tridsaťkrát (diabolské prenasledovanie v Morii alebo tragické finále s Boromirovým rohom, zúfalo sa nesúcim naprieč lesmi). K tomu dokonalá hudba a presný kasting, aký sa vidí len málokedy. S odstupom rokov to samozrejme jemne zostarlo, niektoré triky sú slabšie, niektoré veci horšie, občas to menej odsýpa atď. Ale stále je to film, aký tu dovtedy ešte nebol. V neposlednom rade nechýba silné (a nečakane nepatetické) posolstvo o láske, priateľstve, odvahe, zbabelosti a slabosti (ktoré k odvahe patria viac, než by sa mohlo zdať). Niečo takéto vidí filmový fanúšik trikrát za život. Kino Považan NMnV 2002 (18.10.2004)

Libozvučný hlas Cate Blanchetové otvírá nejlepší a nejskvělejší fantasy dobrodružství v historii kinematografie. Peter Jackson převypravuje knižní předlohu J.R.R.Tolkiena stylem výjimečným a po právu si došel pro 11 Oscarů. V prvním z plánované trilogie nás Jackson seznamuje s Prstenem moci, po němž pátrá pekelný pán Sauron, doprovázený nemrtvými Nazghuly a armádou skřetích kreatur, aby si podrobil veškerý žijící lid. Co uhodí do očí jako první, je ohromná výprava: masky skřetů, kulisy staveb či detailní propracování lokací zdejší Středozemě působí jednoduše dokonale a navíc je většinou "obhlédne" výborná kamera, za jejíž akrobatickou dráhu letu by se nemusela stydět ani legendární letka Rudých šípů. Jackson skvěle míchá psychologii postav s dialogy a hutnou atmosférou různých scén, která natolik vtáhne do děje, že skoro slyšíte dusot Aragornových a Legolasových nohou za sebou... nikdy nesklouzne ke klišovitosti, bitva dvou mocných čarodějů (Gandalf, Saruman - v tváří v tvář i na dálku) je prostě fantastická a svým způsobem jedinečná a navíc je zde (i když zatím jen v omezené míře) použita technika motion capturingu při tvorbě postavy Gluma. Seznam slavných hereckých jmen, které zde figurují, by se určitě nevešel na formát A4 a zajímavostí je, že všichni do jednoho podali velmi dobrý výkon. Jakože ke Gimlimu patří sekyra, tak ke Společenstvu prstenu patří špičková instrumentální hudba, která umocňuje filmový prožitek. A pro co Jacksona obdivuji nejvíc, je kouzlo jeho filmů: i při druhém, třetím a dalším shlédnutí jsem stále k obrazovce jako přikovaný, jsem prostě částí bojů o Středozem... není jiná možnost, než 100% hodnocení, protože tenhle film mi přinesl krásný filmový zážitek. 93 miliónů dolarů(rozpočet)/871 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (13.10.2006)

Pro někoho (např. skalní příznivce knižní předlohy) může být zklamáním, že Pán prstenů se příliš nezaobírá fantasy prvky a zákonitostmi samotného světa, který všechny ty hobity, elfy a orky zplodil. Pán prstenů je pojat jako klasický velkofilm, kdy vypráví o jednom konkrétním dobrodružství, jedné cestě, ve světě plném možností, přičemž ona robustnost a enormní rozmanitost světa vyplývá z vyprávění jaksi "mimochodem". Má to jednu nesmírnou výhodu a to, že s tak bohatým a propracovaným dějovým podhoubím může jedna výprava trvat i 11 hodin (v případě tří po sobě jdoucích prodloužených verzí) a publikum se stále nebude cítit znuděno, manipulováno, ošáleno opakujícími se principy, či přesyceno. Jackson si toho byl vědom, a tak stejně jako dobrý spisovatel dává čtenáři prostor pro představivost, i on díky přeskakování mezi jednotlivými liniemi dává diváku prostor pro vstřebávání odboček, pozadí postav, některých menších osudů i samotné krajiny - tedy všech nedílných částí tohoto krásného fantasy světa, aby dotvořil mozaiku, jenž dělá Pána Prstenů epickým a úžasným filmem ještě víc, než samotná cesta za zničením prestenu. Pokračování -> (04.12.2011)