Režie:
Paolo GenoveseKamera:
Fabrizio LucciHudba:
Maurizio FilardoHrají:
Giuseppe Battiston, Anna Foglietta, Marco Giallini, Edoardo Leo, Valerio Mastandrea, Alba Rohrwacher, Kasia Smutniak, Benedetta Porcaroli (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Skupina přátel se schází k pohodové večeři. Znají se důvěrně celé roky a také další setkání by se neslo v duchu lehkého škorpení a nostalgických vzpomínek na to, co bylo... kdyby se nezrodil zdánlivě nevinný nápad: dát mobilní telefony na stůl a sdílet každou SMS i každý příchozí hovor. Kolik toho o sobě nesmíme vědět, abychom mohli zůstat přáteli, milenci, manželi, rodiči...? Během jediného večera se ukáže, že až příliš mnoho. I ti, které známe, mohou totiž být naprostými cizinci. (Film Europe)
(více)Videa (4)
Recenze (517)
Taliani sa pochlapili. Komediálny žáner mali vždy v krvi, hoci v tomto prípade to nie je komédia na akú sme u nich zvyknutí. Dokonca to nie je komédia v pravom slova zmysle, dramatických udalostí je tu predsa len oveľa viacej. To však nie je najpodstatnejšie, dôležité je, že dokázali skĺbiť žánre do nadupanej konverzačnej zábavy o nás a našej "čiernej skrinke", ako to nazvala jedna z postáv. Áno, ide o mobil. Nevídaná hra priateľov na spoločnej večeri roztočí kolotoč malých tajomstiev, ktoré si každý skrýva. Snímok má inteligentný scenár, slušných neopozeraných hercov, vhodnú minutáž, vynikajúci hudobný doprovod a hlavne silnú myšlienku. ()
Takhle dobrou konverzačku jsem už hodně dlouho neviděl. Hodně lidí to tady srovnává se Jménem nebo s Bohem masakru, ale ani u jednoho z těch filmů se mi nelíbil konec. U prvního je násilně naroubovanej happy end a druhej nekončí vlastně nijak. Tady právě ty poslední cca 3 minuty rozhodly o pátý hvězdě. Jako drobnou vadu na kráse bych viděl, že ze začátku jsem měl trochu zmatek v postavách. Padá tam hodně jmen a navíc se tam mluví i o dalších osobách, který ani ve filmu nejsou, a já jsem se v tom dost ztrácel. Pak jsem se na film podíval za pár dní znovu a už jsem se bez problémů orientoval. Jinak koukám, že svou verzi už stihli natočit Němci, Turci, Korejci a já nevim, kdo všechno ještě. Tak doufám, že se to tady v ČR nebude točit ve verzi ubrečená komedie s Liškou, Wilhelmovou a Geislerovou v hlavních rolích. ()
Spoilery! Velmi milé konverzační překvapení z Itálie. Neskutečně se mi během sledování v mysli vytvářely asociace na můj život. Ať už se jednalo o styl humoru či jména postav. Děj neměl chybu. Nápad s hrou na pravdu pomocí veřejné mobilní korespondence při večeři byl vskutku vynikající. Na povrch během večera vyplují větší i menší tajemství, která vytvořila z lidí, kteří měli pocit, že se velmi důvěrně poznají, naprosté cizince. Vše začne samozřejmě docela nevinně a napětí se s postupem stopáže velmi příjemně stupňuje. Musím se pochválit, že jsem prokoukl buznu a malinko se připravil o chystaný šok. Herci jsou příjemní. Dost na mě zapůsobil závěrečný "happyend", který diváky překvapil tím, že ke hře nakonec přeci jenom nedošlo, neboť návrh paradoxně zavrhl člověk, který neměl co skrývat. Poselství, které z toho celého vzešlo je docela prosté. Někdy je prostě lepší chránit své milované před krutou pravdou. Jsem si jistý, že je na tomto principu vybudované značné množství vztahů, což je docela smutné. Během sledování jsem takřka ani nedutal. Dost kvalitní záležitost. Kdo vyhledává konverzačky, ten bude pravděpodobně naprosto nadšený. Velice pěkný nápad na prohloubení vztahů při rodinných setkáních. Zřejmě někdy navrhnu! Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Khalesi. ()
Konverzačka, když je navíc výborně napsaná, to je moje! :) A tahle se povedla. Jako jednu z met novodobých konverzačních komedií pokládám francouzské Le Prénom, které se podařilo hezky převést i na prkna české i slovenské divadelní scény a u Naprostých cizinců bych si to uměla představit také. Takovou večeři bych ale v reále zažít nemusela. Hodně blbý nápad, to už by byla jistější ruská ruleta... ;) ()
Je až s podivem, že tenhle film není založený na divadelní hře... Parta velmi lidských přátel se pošťuchuje, jsou vám sympatičtí, přičemž je vám jasné, že kvůli hře na pravdu to mezi nimi půjde do loje. Poslední pohodový a překvapivě dojemný okamžik je společné focení na balkóně při zatmění Měsíce. Protože od té chvíle všechno jenom vygraduje a divák zjišťuje, že polovina z přátel má slabosti, které jejich partnerům a přátelům snadno ublíží. Pozor, režisér jejich slabosti příliš neodsuzuje a zároveň nikterak neomlouvá. Právě tenhle přístup, jako by to byli skuteční lidé, se mi na filmu líbil nejvíc. SPOILER Film říká, že nekteré věci je pro klid duše lepší nevědět. Nevěra s kamarádem, těhotenství šéfové, orientace blízkého přítele nebo manželství fungující na špatných základech ale není něco, co jde skrývat donekonečna a dřív nebo později skoro určitě vypluje na povrch. I to je ovšem důvod k zamyšlení. Film ostatně netvrdí, že tahle přátelství a manželství tu budou věčně. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (6)
- Inspirace pro napsání tohoto filmu vzešla ze skutečné události, kdy se kamarád režiséra Paola Genovese vyboural na motorce a jeho přítelkyně se musela postarat o jeho věci, nahlédla do jeho mobilu a zjistila, že svého dlouholetého přítele vůbec nezná. I když se pár rozešel, nakonec si údajně stejně k sobě našel cestu. (vyfuk)
- Film je zapsán v Guinnessově knize rekordů jako film s největším množstvím lokálních remaků v historii kinematografie. (vyfuk)
- Celosvětová premiéra proběhla 2. února 2016 v Římě. (ČSFD)
Reklama