Zvuk metalu

Vloni jsem viděl v rámci "Tady Vary" s Ahmedem film Mogul Mauglí, který je na první pohled velice podobný Sound of Metal, jelikož také vypráví o hudebníkovi, jenž se najednou musí vypořádávat s novou životní etapou, ovlivněnou jeho zdravotním stavem. SoM se mi ve výsledku líbil o trochu více, a to především díky příběhové linii s centrem na pomoc hluchým lidem - Paul Raci, ale i ostatní "hluší aktéři" byli výteční. Film byl však zejména hereckou příležitostí pro Rize Ahmeda, který podal přesvědčivý výkon, přičemž ho skvěla doplňovala Olivia Cooke. Osobně bych s klidem upozadil (či zcela vypustil) sekvenci s otcem - o patnáct až dvacet minut kratší stopáž by filmu neuškodila - popřípadě bych se více věnoval centru pro hluché. I přesto jde o solidně natočené a zahrané drama o tom, že mnohé důležité věci nemusíme nutně slyšet - stačí, když se na moment posadíme a zaposloucháme naším vnitřkem. (18.04.2021)

"Hudba je jako sen. Ten, který neslyším." - Ludwig van Beethoven ____ Prvotřídní filmový debut nezávislého scénáristy Daria Mardera, který nápaditě pojal jako velmi intuitivní sondu do turbulentního života metalového bubeníka Rubena - kterého bezvadně ztvárnil démonický Riz Ahmed, na jehož autentické performanci, jež si bezprecedentně zaslouží nejedno ocenění, snímek primárně staví - který si musí skrze nečekaně prodělaný hendikep (respektive hluchotu - což symbolizuje kontradikci k jeho osobnosti) projít trnitou změnou charakteru, během níž se distancuje od svého hektického způsobu života, seznamuje se s jeho nepoznanými protiklady, a v samotném závěru nalezne akceptaci zcela nového existenciálního rytmu. Přestože 'Sound of Metal' disponuje setsakra originální premisou, převážně dominuje v rámci oné percepční roviny, jelikož intenzivně atakuje vjemy diváka jako málokteré audiovizuální dílo - klíčovým a nedílným diegetickým prvkem je zejména experimentální auditivní složka a dynamické zvukové nuance v jejich nepřikrášlené, syrové a často deformované podobě, především ve formě absolutního ticha - a naopak v oné narativní rovině zase vyniká jedinečnou interpretací dogmatických antitezí dílčích dějových abstrakcí a ambivalentních leitmotivů - frustrace ze ztráty sluchu vůči pestrosti okolního světa, dezorientace vůči harmonii, agrese vůči solidaritě, chaos vůči rekonciliaci, monotónnost vůči nové životní trajektorii, a pesimismus vůči naději. Nelze ani opomenout talent Olivie Cooke, která po boku Rize Ahmeda perfektně herecky sekunduje - ačkoliv prostor pro ní byl vcelku nedostatečný. No a v neposlední řadě 'Sound of Metal' své publikum civilně seznamuje s komunitou neslyšících bez jakéhokoliv agitačního patosu či klišé - tudíž lze konstatovat, že snímek silně obstojí jako plnohodnotný exemplář inkluzivity ve filmovém průmyslu, který lukrativně osciluje mezi atypickým dramatem a libozvučným akustickým zážitkem - a ač expozičně klame svým tělem, a o to víc je v jednotlivým aspektech nepředvídatelný a jedinečný.... // VERDIKT: 8,6 činelů z 10 // (16.02.2021)

po včerejším Pieces of Woman je tu další podobný film.Tedy film,na který se hezky dívá,má solidní herce (výborný Riz Ahmed) a silné téma,kdy se hlavní hrdina musí srovnat se ztrátou sluchu,ale dohromady je to studené,odosobněné a emocí prosté.Největší devizou je tak krom Ahmeda práce se zvukem/tichem,která hodně pomáhá atmosféře...70% (08.01.2021)

Poutní film. Film, ve kterém je opět zaznamenána cesta nějaké pokory a snaze porozumění. Takových je hodně. Některé se povedou, některé ne. Některé jsou v tomto těžší a některé jasně pochopitelné. Tento film je na hranici toho velkého dobrého filmu a zároveň trochu slabších míst. Kupodivu však nejslabší je začátek. Právě ty části detailní cesty hlavní postavy by se mohli zdát nejnudnější ale vlastně jsou nejvíce hravé a zajímavé. Nakonec překvapivě příjemná podívaná. (18.02.2021)

Láká to trochu na něco, čím to není, protože o metalovou hudbu zde prakticky nejde. Jakkoli se zpočátku pobrodíme v kvalitním sludgovém bahně, které vychází z hudebního projektu Jucifer, kteří byli původně protagonisté Marderova nedokončeného dokumentu se stejným tématem jako tohle. Sound of Metal je zejména o problému bývalého narkomana, kterému se podařilo tendence k závislostem přeformátovat do intenzivní hudby, o kterou ho později připravila sluchová vada a tedy o jeho snaze zase nespadnout do starých neřestí. Sic v polovině se to trochu motá v klasických klišé o někom, kdo nejdřív něco nechtěl, ale pak to zkusil a po nějaké době zjistil, že to vlastně bylo dobře, tak i přesto prostředí, kterým se film věnuje, vykresluje věrohodně (z koncertních scén jde vidět, že Marderovi nejsou koncerty alternativní špíny cizí, v terapeutické osadě se zase obklopíme jejich reálnými obyvateli) a je to výborně zahraný. Riz Ahmeda pasivně sleduju téměř od jeho hereckým počátků a těší mě, jak konečně získává role, vyžadující více než jen vyjukaného Araba a hlavně jak perfektně si s nima dokáže poradit. (28.02.2021)