Manhunt

John Woo se po delší odmlce vrátil zpátky k tomu, co mu jde nejlépe- Brakové bloodshedy ve slow motion obalu byť tentokrát s tím tak moc nepřeháněl. Příběhově mě film příliš nezaujal a především v první polovině jsem se lehce nudil, ale od první velké přestřelky v baráku, která byla dost možná nejlepší z celého filmu, film dostal spád a už do konce nepustil. Je to pěkně krvavé, na souboje zde moc prostor není, spíše se zde střílí,ale občas jsem měl pocit, že až moc bezhlavě, ale účel akčního brakového béčka film splňuje. Na jedno zhlédnutí v pohodě, unešený z toho však nejsem. 60% (15.02.2018)

Epic fail. To vazne nemal Woo k svojmu zanrovemu comebacku po ruke lepsieho kameramana, strihaca, trikarov, skladatela, hercov a najma scenaristu? Jeho poetika a vyrazove prostriedky su sice zastarale, ale toto by bol pruser a nechcena parodia uz aj v dobe najvacsej slavy. 3/10 iba z ucty a vdacnosti za vsetky tie pecky lepsich vcerajskov. (31.01.2019)

Už je nejvyšší čas si přiznat, že hongkongská kinematografie v té podobě, v jaké jsme ji znali (a milovali) v 80. a 90. letech, je mrtvá. Klíčové žánry jako heroic bloodshed se přestaly točit, inscenace akčních scén se posouvá více k hollywoodskému stylu, hongkongští diváci preferují americké filmy... a ani tvorba někdejších ikon jako Ringo Lam či John Woo už tolik nenadchne. Obdivovaný a posléze mnohokrát napodobovaný Lepší zítřek, na němž si John Woo udělal jméno, zaujal mimo jiné tím, že příběh zasadil do špinavě realistického prostředí hongkongských ulic a vzdálil se tak pestrobarevně-papundeklové naivitě a kašírovanosti hongkongských filmů z předchozí dekády. Stejně jako jiné Wooovy filmy byl samozřejmě v mnohém velmi excesivní, ale jeho melodramatická přepjatost byla svázaná s poutavým příběhem a postavami, s nimiž člověk mohl soucítit. Manhunt se vydává úplně opačnou cestou a přijímá stylizaci, kde se dá úplně vše - postavy, dialogy, herectví i dějové zvraty - označit jako cheesy. Tam, kde klasické Wooovy snímky těžily z unikátního společensko-kulturního klimatu Hong Kongu, tam Manhunt předkládá asijský ekvivalent internacionálních europudingů, kde se často mluví anglicky (způsobem, který zní jako dabing z laciných direct-to-video braků) a ze všeho nejdůležitější je, aby se tam mohly potkat hvězdy z komerčně nejvýznamnějších východoasijských kinematografií. Příběh není vypjatým (melo)dramatem o cti a přátelství, ale nesoudně překombinovaným křížencem moderních, "seriózních a inteligentních" thrillerů s lacinými brakovkami, takže divácký zážitek trochu připomíná přepínání mezi CSI, libovolným akčňákem s Liamem Neesonem a Univerzálním vojákem 2. A není to věru spojení nijak hladké, esteticky plodné, ani divácky uspokojující. Manhunt je úsměvně přihlouplý pulp s několika poměrně působivými akčními scénami, který dokáže pobavit, ale vrcholným momentům hongkongského akčního filmu je vzdálen na míle. (16.02.2018)

Právník Du Qiu (Zhang Hanyu) úspěšně zastupoval farmaceutickou firmu TenJin. Stane se však nepohodlným a je obviněn z vraždy, kterou nespáchal. V patách mu jsou policisté Asano (Kuniharu Tokunaga) a Yamura (Masaharu Fukuyama)... Ve snímku nechybí scéna s holuby, ale John Woo bohužel tentokrát nenavázal na svoje nejlepší filmové pecky. Ženského nájemného zabijáka Dawn si zahrála Angeles Woo, která je dcerou režiséra Johna Woo. V menší úloze potěšil Yasuaki Kurata jako Hideo Sakaguchi. (18.02.2018)

HARDBOILED 2 se fakt nekoná. Tedy ne, že by ho po vlažném trajleru někdo čekal, ale tak člověk může snít, ne? Máme tu jen lehké a ve výsledku hodně smutné zavzpomínání na dobu, kdy Woo točil nejpekelnější přestřelky zachycené na film a stvořil svůj vlastní subžánr hongkongské gangsterky potažmo akčního filmu, tzv. hrdinské krveprolití. Bromance s parametry antické tragédie, v nichž pár kámošů zpomaleně obouruč rozestřílelo stovky padouchů na krvavou fašírku. MANHUNT měl být návratem k těmhle památným snímkům, konkrétně ke KILLEROVI, jenže... Pro začátek to není gangstersko-policejní drama, ale uprchlický thriller a la UPRCHLÍK. Vlastně je to nepříjemně hodně UPRCHLÍK - z vraždy ženy falešně obviněný civil prchá před "I don´t care" poldou a rozkrývá spiknutí farmaceutické firmy kolem nového léku. Neoriginální, naivně béčkový (nechybí zabijáci vychovaní z dětí ze sirotčince), podivně zkratkovitý a veskrze nezajímavý scénář s příšernými dialogy, který jde ve finále do sci-fi, ještě podtrhuje silně melodramatická režie, slabé herecké výkony a děsný anglický dabing. Představitel hlavního hrdiny si vystačí jen s jedním výrazem obličeje a polda-manekýn naopak celou dobu zuřivě přehrává, aspoň že na herečky se dobře kouká. Přestřelky, počínaje tou úvodní v restauraci sice upomenou na starého dobrého Johna, ale na jejich někdejší epické měřítko, krvavost, syrovost i osudovost rovnou zapomeňte. Stejně tak honička vodních skútrů nemůže ani přičuchnout k fuseklím honičce motorových člunů ve TVÁŘÍ V TVÁŘ. A finální zúčtování je těm z původních filmů vzdálené i tím, že je napůl bitkou. Dohromady to dává směšně blbé béčko, kde jakžtakž funguje jen to střílení a mlácení. Což je pro nejlepšího režiséra akčních filmů všech dob tragická vizitka, zvlášť když jinak mu to pořád točí (povedené KRVAVÉ POBŘEŽÍ) a stejně starý George Miller nedávno předvedl s ŠÍLENÝM MAXEM: ZBĚSILOU CESTOU návrat s plnou parádou. (15.02.2018)