Favoritka

Škriepenie medzi Emmou Stone a Rachel Weisz ma bavilo sledovať celé dve hodiny a záverečná scéna, ktorá poukázala na individuálne peklá jednotlivých hrdiniek, stála naozaj za to. Favoritka má ale slabší rozbeh a chvíľu mi trvalo, než som pristúpil na hru režiséra a pochopil, že symbolická dráma prevažuje nad komédiou. (28.12.2019)

V Raném novověku se odehrává pozoruhodné drama dvou žen o přízeň Anglické královny. Musím uznat že s přibývajícím časem mě tato černohumorná komedie solidně bavila. Co vše dokázala Abigail vymyslet, zintrikovat, nahrát aby porazila svou sestřenici. A z toho plyne poučení pro ženy, nikdy nepodávej pomocnou ruku své sestřenici, která nemá co ztratit. Herecké výkony jsou jedním slovem úžasné a Yorgos Lanthimos se začíná blýštit stále víc a víc. Pomalu jej začínám považovat za následníka trůnu, na kterém se dlouhá desetiletí vyhříval Stanley Kubrick. 70% (17.07.2019)

Tentokrát nás tak trochu nečakane režisér zaviedol do 18.storočia, v ktorom sledujeme vzťahy, vnútorné boje a boje o moc, či priazeň, v ženskom trojuholníku kráľovnej Anny (Olivia Colman), jej pravej ruky lady Sarah (Rachel Weisz) a jej sesternice Olivie (Emma Stone) , ktorá sa v kráľovskom dvore ocitá nenápadne a v tichosti, no o to výraznejšie mieša karty. Režisérsky rukopis je aj v tomto prípade nepopierateľný (bizarné scény - preteky husí, zaujímavé tanečné choreografie, svojské postavy...). Napriek tomu je Favoritka omnoho viac divácky prístupnejšia širšiemu publiku ako jeho predošlé filmy (Zabitie posvätného jeleňa, Homár, Kynodotas...). Preto, ak patríte medzi milovníkov tohto režiséra tak ako ja, v tomto prípade vám bude jeho typickej šialenosti, absurdných scén, až nechutnosti tak trošku málo. Sklamaní však určite nebudete. Brilantné herecké trio, kvíliace sláčiky a znepokojujúca hudba, ktorá diváka neustále udržiava v nepríjemnom pocite a úchvatná výprava si zaslúži návštevu kina. (27.01.2019)

Nejsem znalcem Lanthimosova díla, a nemůžu tedy vynášet zasvěcené soudy, kam se svým nejnovějším dílem posunul a co v něm oproti předchozím snímkům chybí. Dosud jediné setkání v podobě mixu absurdního dramatu a komedie pod názvem Humr bylo fajn, takže jsem přijal nabídku dcery, abych jí dělal společnost při návštěvě multiplexu. Přiznám se, že kdyby mě neomezovala společenská role doprovodu, po půl hodině bych se zvedl a odešel ze sálu - do té míry jsme si tentokrát s Lanthimosem neporozuměli. Jeho silnou zbraní je kamera, často snímající metodou "rybího oka". Za zmínku stojí i výprava a kostýmy, ale ty by u tohoto druhu produkce měly být vlastně samozřejmostí. Nezaujala mě hudba, podivně disharmonická, libující si v kolísající intenzitě - skoro jako by se režisér bál, že mu diváci usnou. Podle dcery jde ale o typický znak režisérovy tvorby. Zásadní potíž mám především s postavami. Jde o temné karikatury ovládané základními instinkty a poháněné těmi nejjednoduššími motivacemi a cíli. Nejde mi ani tak o to, že se ve snímku prakticky nevyskytují kladné postavy, se kterými bych se mohl ztotožnit. Spíš mám pocit, že na tak primitivní bázi by se tehdejší politika v nejvyšších patrech moci nemohla provozovat. Schází mi tu rafinovanost a chytrost - jednak v chování filmových postav, jednak ve způsobu vyprávění příběhu. Otevřené lesbické hrátky mimochodem také patří do jiných časů. Nedostatek diskrétnosti by se panovnici asi vymstil. Humorem tentokrát Lanthimos vyloženě šetří a i těch pár scén koncentruje do úvodní třetiny snímku. Favoritka není ani realisticky odvyprávěným příběhem, ani stylizovanou absurdní hříčkou - to by režisér musel výrazně přidat nadsázku. Nejvíc mi vadila polopatičnost v přístupu k postavám. Chci ukázat "nízkost" jedné z hrdinek? Nechám ji tedy v detailu zvracet do džbánu. Chápu, že Lanthimos se chtěl cíleně hrabat v tom, co považujeme za nepříjemné, ohavné, nečisté, obscénní, znetvořené a kruté, jenže i ošklivost může mít svou estetiku a být podána v kreativnější formě. Své nadšené diváky si Lanthimos určitě najde, já se k nim ale nepřidám. Ne, nepotěšil jsi mě, ani já tě nepotěším. Celkový dojem: 40 %. (30.01.2019)

"Aim for the flagstones. The lawn might break your fall." Favoritka je ve svojí podstatě absolutní šílenost, kdy občas jen překvapeně zíráte na plátno, co se to vlastně děje. Některé scény jsou tak absurdní, že se jim jenom musíte smát, ale celkově mám z filmu vlastně spíš rozporuplné pocity. Ano, dívat se na to dalo, vlastně jsem se u toho ani nenudila a občas jsem se zasmála, ale nemůžu se zbavit pocitu, že se mi to vlastně nějak zvlášť nelíbilo, určitě si nejsem vůbec jistá, že bych si to dobrovolně pustila znova. Zahrané to ale bylo bravurně, o tom žádná. 3* (04.02.2019)