Režie:
Anthony HickoxScénář:
Anthony HickoxKamera:
Gerry LivelyHudba:
Roger BellonHrají:
Zach Galligan, Deborah Foreman, Michelle Johnson, David Warner, Dana Ashbrook, Eric Brown, John Rhys-Davies, Miles O'Keeffe, Patrick Macnee, Anthony Hickox (více)Obsahy(1)
Skupinka šesti mladých studentů je pozvána Lordem Lincolnem na půlnoční představení panoptika, které vystavuje hrůzostrašné figuríny. Není to ovšem jen tak obyčejné muzeum voskových figurín, nýbrž místo samotného Ďábla. Jeho cílem je získat 18 lidských duší, které potřebuje k oživení svých "dětí" (nejrůznějších příšer). Jediní, kdo můžou tento ďábelský plán překazit jsou Mark Loftmore (Zach Galligan) a Sarah Brightman (Deborah Foreman). V roce 1992 bylo natočeno pokračování s názvem Voskové muzeum 2: Ztraceni v čase. (Pedestrian)
(více)Recenze (106)
Jauvajs, tak tohle bolelo. Nenechte se zmást mým vysokým hodnocením. Je to jen z nostalgie a za ten námět. Nacpat do jednoho filmu nejprofláklejší hororová monstra: upíry, vlkodlaky, zombie, mumie - tohle všechno s dostatkem gore scén a vymazlených osmdesátkových masek. Naprostá dokonalost... ...až do té doby, než se to dá všechno do pohybu. Těžkopádné střihy a návaznost akčních scén, místy jsem měl fakt už dojem, že koukám na nějaké zapadlé céčko. Je to hrozná škoda. Modlit se za remake je úplná zbytečnost, dnešní greenscreen orgie a digibordely už tohle nesvedou stvořit. Celý měsíc jsem projížděl své osmdesátkové oblíbené horory, abych si po letech oddělil zrno od plevele a tohle je největší podpásovka, jedno z největších zklamání. Ten nápad s voskovým muzeem, kde překročíte zábradlí u vystavených exponátů a dostanete se do jejich světa, ve kterém, když zemřete, naskládáte duši zlu, které pak může ožít - to je prostě ultragiga 11/10 námět. Hrozně bych chtěl tomu dát plný počet, jako ničemu jinému, ale bohužel i ty čtyři jsou docela přes čáru. Pokud patříte mezi lidi, jako já, kteří to po letech chtějí hrozně moc vidět, nedělejte to. Nekažte si ty hezké vzpomínky, které na to máte. ()
Kultovní snímek mého raného mládí (8-9 let), jemuž ta osmdesátková naivita rozhodně jenom prospěla. Díky voskovému muzeu podivínského majitele Lincolna se přesouváme v čase a zblízka se seznamujeme s různými monstry, jako jsou upíři, mumie, vlkodlaci nebo zombie. Masky vypadají perfektně, chvílemi se daří navodit slušnou atmosféru (v obojích případech vyniká především ta část s vlkodlakem) a hlavně je to díky humornému pojetí skvělá zábava. Nostalgická záležitost neocenitelná obzvlášť pro ty, co vyrůstali na podobných hororových úletech. Škoda jenom tý dvojky, která to i přes účast Bruce Campbella docela pohnojila. ()
Vlkolaci, upíry, múmia, de Sade, zombíci. Voskové múzeum ponúka zaujímavú atrakciu, zažiť jednotlivé žánrové kreatúry na vlastnej koži. Problém je v tom, že návštevník platí svojím životom. Chýba ešte 6 ľudí a nadmieru realistické voskové figuríny môžu začať riadiť v našom svete. Hororová komédia pre fanúšikov žánru. ()
Něco jako takové Záhrobní komando pro dospělé, akorát s tím rozdílem, že toto je dobře a zábavně natočené. Je tady pár dobrých scén, ale celkově film působí až zbytečně moc komediálně a taková přeplácanost hororových postav mně taky moc nesedí. Bylo to hodně dobré jako film, ale paradoxně to nefunguje ani jako horor, ani jako komedie. ()
Vážení, takto si predstavujem špičkový béčkový horor (a propos, áčkový by bol až v prípade, keď angažujem Winonu Ryder a upírsku kapitolu nakrútim v zámku vo Versailles?). Pri jeho prvom zhliadnutí som mal priam orgazmatické pocity zadosťučinenia čiastočne plynúce z faktu, že bezmedzne milujem voskové múzeá a púťové zámky hrôzy. Nič sa ale nedá robiť - hodnota každej recenzie či komentára stojí a padá na subjektívnom postoji pisateľa, ináč je zaujímavá akurát pre robotické indivíduá, ktoré stále veria, že umenie a umelecké remeslo sa dá zhodnotiť objektívnymi kritériami. Waxwork je ako svižne rozohraná partička šachu, po skončení ktorej je spokojný i ten porazený, pretože vie, že si dobre zahral. Ani vo Waxwork nie sú všetky scenáristické či režisérske ťahy figúrkou 100%-ne úspešné, ale zábava je to skvelá a nepokazia ju ani niektoré lacno pôsobiace kulisy. Dokonca ani fakt, že tu nejde o čistokrvný horor (pre mňa tento film nie je ani tak o Hrôze či Smiechu, ale o Tajomstve a Túžbe). Stupeň zábavnosti jednotlivých epizód neurčujem adjektívami "dobré" a "zlé", ale "skvelé" a "takmer skvelé". Pach vosku, krvi, potu, nočného lesa a cintorínskej zatuchliny + nezabudnuteľný hudobný motív - no nedajte päť hviezdičiek! ()
Galerie (10)
Photo © Le Chat qui Fume
Reklama