Banik!!!

Dokument o ostravském fotbalovém klubu, který nebyl, byl a už zase není hornický. Baník Ostrava je úkaz. Nejen sportovní, ale také sociální fenomén, který jako seismograf registroval nálady v regionu. Jde o sociální identifikaci, pocit sounáležitosti, mezigenerační a meziprofesní loajalitu, příslušnost k místu, které je složité, specifické. Společenský dokument o ostravském fotbalovém klubu nebude jen encyklopedickým výčtem branek, bodů a titulů oblíbeného klubu. Dokument ostravského studia se pokusí převyprávět jeho bohatou sportovní historii v souvislosti s dějinami ostravského regionu. Ty byly zásadně ovlivněny nálezem a těžbou uhlí, které v symbióze s výrobou železa učinily z nevýznamného městečka nejprve průmyslové centrum rakouské monarchie, později „ocelové srdce“ socialistického Československa. Po sametové revoluci se pak v důsledku útlumu těžby stalo Ostravsko jednou ze sociálně nejproblematičtějších oblastí v zemi... Baník vznikl v roce 1922 jako SK Slezská Ostrava v restauraci U Dubu. Národnosti a kultury se na Ostravsku mísily už před válkou a ještě více pak s nástupem socialistické industrializace, kdy do černého revíru odevšad přijížděli lidé za prací a zapustili zde své kořeny. Ostrava nasávala pracovní sílu z různých regionů, měst, vesnic. Tyto lidi nic nespojovalo, Baník byl jedním z tmelů, protože poskytoval společenské setkávání, téma k rozhovoru, ventilaci z naštvání a nespokojenosti, prostřednictvím dění klubu se odehrávala mnohdy velká část života jednotlivců. Těžká dřina a téměř nijaká nabídka možností rozptýlení tak vytvářely kolem slezského klubu věrnou a hrdou obec příznivců. Baník od počátku stmeloval migranty a původní obyvatele města v jediné „ostravské etnikum“.
Slovo baník znamená česky horník. A právě osudy ostravských horníků se s dějinami klubu proplétají již od jeho skromných počátků, kdy se klub ještě nazýval SK Slezská Ostrava a jeho nejpočetnější část příznivců tvořili obyvatelé hornických kolonií. Zcela jiných rozměrů nabylo sepětí klubu s ostravskými šachtami od 50.let, kdy byl klub rozhodnutím shora přejmenován na Baník a Ostravsko-karvinské doly se staly jeho patronem. Spojení uhlí a fotbalu přetrvalo i poté, co byly po listopadu 1989 ostravské šachty zasypány, a hornictví z města zmizelo. Příkladně v jednom ze současných fanouškovských chorálů o tom, že chacharů ze šachet všichni bojí se… Téměř stoleté dějiny klubu mají tři základní epochy. První, průkopnickou, kdy se klub jménem SK Slezská Ostrava zrodil a stal se nejlepším a nejoblíbenějším klubem v regionu. Druhou, nejúspěšnější, v níž se už pod názvem Baník coby reprezentant ostravsko-karvinského revíru a s podporou společnosti OKD, která zaměstnávala přes 100 tisíc Ostravanů, prokopal mezi nejúspěšnější týmy v republice. A třetí, polistopadovou, ve které o fungování klubu rozhodují jeho soukromí vlastníci. V každé z těchto epoch měla sounáležitost obyvatel Ostravy ke svému fotbalovému klubu jinou podobu a intenzitu. Vítězství a prohry Baníku ale v žádném z těch období nepřestaly být více či méně důležitou součástí života města, na jehož počátku bylo uhlí... Role průvodce se v dokumentu ujal Jaromír Nohavica, který diváky zavede na místa, jež byla dějištěm ostravské fotbalové historie. Příběh jednoho z nejúspěšnějších českých fotbalových klubů ožije v dokumentu ve vzpomínkách hráčů, trenérů a činovníků, v dobových záznamech, fotografiích i relikviích, které tvůrcům do ostravského televizního studia poslali diváci – příznivci Baníku z celé republiky. (Česká televize)