Obsahy(1)
Dokument o ostravském fotbalovém klubu, který nebyl, byl a už zase není hornický. Baník Ostrava je úkaz. Nejen sportovní, ale také sociální fenomén, který jako seismograf registroval nálady v regionu. Jde o sociální identifikaci, pocit sounáležitosti, mezigenerační a meziprofesní loajalitu, příslušnost k místu, které je složité, specifické. Společenský dokument o ostravském fotbalovém klubu nebude jen encyklopedickým výčtem branek, bodů a titulů oblíbeného klubu. Dokument ostravského studia se pokusí převyprávět jeho bohatou sportovní historii v souvislosti s dějinami ostravského regionu. Ty byly zásadně ovlivněny nálezem a těžbou uhlí, které v symbióze s výrobou železa učinily z nevýznamného městečka nejprve průmyslové centrum rakouské monarchie, později „ocelové srdce“ socialistického Československa. Po sametové revoluci se pak v důsledku útlumu těžby stalo Ostravsko jednou ze sociálně nejproblematičtějších oblastí v zemi... Baník vznikl v roce 1922 jako SK Slezská Ostrava v restauraci U Dubu. Národnosti a kultury se na Ostravsku mísily už před válkou a ještě více pak s nástupem socialistické industrializace, kdy do černého revíru odevšad přijížděli lidé za prací a zapustili zde své kořeny. Ostrava nasávala pracovní sílu z různých regionů, měst, vesnic. Tyto lidi nic nespojovalo, Baník byl jedním z tmelů, protože poskytoval společenské setkávání, téma k rozhovoru, ventilaci z naštvání a nespokojenosti, prostřednictvím dění klubu se odehrávala mnohdy velká část života jednotlivců. Těžká dřina a téměř nijaká nabídka možností rozptýlení tak vytvářely kolem slezského klubu věrnou a hrdou obec příznivců. Baník od počátku stmeloval migranty a původní obyvatele města v jediné „ostravské etnikum“.
Slovo baník znamená česky horník. A právě osudy ostravských horníků se s dějinami klubu proplétají již od jeho skromných počátků, kdy se klub ještě nazýval SK Slezská Ostrava a jeho nejpočetnější část příznivců tvořili obyvatelé hornických kolonií. Zcela jiných rozměrů nabylo sepětí klubu s ostravskými šachtami od 50.let, kdy byl klub rozhodnutím shora přejmenován na Baník a Ostravsko-karvinské doly se staly jeho patronem. Spojení uhlí a fotbalu přetrvalo i poté, co byly po listopadu 1989 ostravské šachty zasypány, a hornictví z města zmizelo. Příkladně v jednom ze současných fanouškovských chorálů o tom, že chacharů ze šachet všichni bojí se… Téměř stoleté dějiny klubu mají tři základní epochy. První, průkopnickou, kdy se klub jménem SK Slezská Ostrava zrodil a stal se nejlepším a nejoblíbenějším klubem v regionu. Druhou, nejúspěšnější, v níž se už pod názvem Baník coby reprezentant ostravsko-karvinského revíru a s podporou společnosti OKD, která zaměstnávala přes 100 tisíc Ostravanů, prokopal mezi nejúspěšnější týmy v republice. A třetí, polistopadovou, ve které o fungování klubu rozhodují jeho soukromí vlastníci. V každé z těchto epoch měla sounáležitost obyvatel Ostravy ke svému fotbalovému klubu jinou podobu a intenzitu. Vítězství a prohry Baníku ale v žádném z těch období nepřestaly být více či méně důležitou součástí života města, na jehož počátku bylo uhlí... Role průvodce se v dokumentu ujal Jaromír Nohavica, který diváky zavede na místa, jež byla dějištěm ostravské fotbalové historie. Příběh jednoho z nejúspěšnějších českých fotbalových klubů ožije v dokumentu ve vzpomínkách hráčů, trenérů a činovníků, v dobových záznamech, fotografiích i relikviích, které tvůrcům do ostravského televizního studia poslali diváci – příznivci Baníku z celé republiky.
(Česká televize)
Recenze (32)
Dávná historie byla takové zdlouhavé povídání, které si stejnak málokdo zapamatuje. I když sem tam nějaká zajímavá informace v paměti zůstane, například že nad plným stadionem jezdily na lanech koše plné uhlí. To hlavní ovšem přišlo až v 70. letech, tedy nejúspěšnějším období a od té chvíle se mi i tento dokument začal líbit. Ovšem ráz dokumentu hodného takového klubu to mělo až když se probírala druhá mistrovská sezóna - 2003/2004. Celkově mi zní tento dokument opravdu jen jako televizní dokument. Baník by si zasloužil lepší zpracování. [401. hodnocení, 30. komentář, 81%] ()
Ostravšti srdcaři si takovy dokument zaslouži! Hezký dokument a přeji Fanouškům Baníku, aby bylo líp :-) ()
Chcete-li nahlédnout pod pokličku, běžte radši ke sporáku, tady se nic zajímavého nedozvíte. Dokument pouze pro obecenstvo z ostravského regionu. Pro zbytek lidí nemá absolutně žádnou hodnotu. Největším problémem je, že někdo považoval za nesmírně důležité nás provést historií tohoto klubu, která - ať se na mě Baníkovci nezlobí - není o nic víc výraznější než historie nějakého klubu z Horní Dolní. Kdyby se vzalo něco, co je alespoň trochu zajímavé, určitě by to prospělo i směrem k lehké dramaturgii. Já třeba čekal, že to bude více zaměřené na fanoušky, kteří v ČR nemají konkurenci ve všech ohledech nebo tedy třeba o té nejslavnější éře, ale tady jen sledujeme dobové záběry z 30. 40. 50. 60. 70. let ----- až po současnost, jak sem tam někdo kopne do balónu, tu nad hřištěm přejede lanovka s uhlím, tu se podíváme na chachary do dolů, tady zase někdo, jehož jméno jsem v životě neslyšel (v životě jsem neslyšel asi tak 80% z nich), pronese nějake razovite moudro. Prostě jedna velká NUDA!!! ()
Hodně slabé.Věčná Slavia, to je dokument, při jehož sledování tajíte dech.Tady se jen nudíte, pokud nejste fanoušek Baníku. ()
Nejsel fanoušek Baniku, ale smekám. Moc pěkný dokument. ()
Jako příznivce Baníku, rodilý Ostravák, fanoušek Jaromíra Nohavici i Karla Šípa jsem byl přeci jen lehce zklamán. Ano, dozvídáme se to nejdůležitější o Baníkovské historii. Jak vznikl, kdy byla jeho nejslavnější éra i to, jak to vlastně bylo s povoláním fotbalisty na Ostravsku v socialismu. Nicméně všimněte si jedné velmi důležité věci. Když dochází na problematiku porevolučního jednání, promluví pan Hadamczik o tom, jak byl Baník bohatý klub, když prodal Baroše a jak on jej přebíral s mínusem a prodával vysoko v plusu. Vzápětí je utnut a další diskuze na toto téma nepřipuštěna, aby náhodou nikdo nezmínil největší prase historie fotbalového klubu - Petra Šafarčíka. Tvůrci také tuto kapitolu velmi obratně přeskakují. Jaromír Nohavica jako průvodce nezklame, vzpomínky slavných baníkovců jsou fajn, včetně historických fotografií a záběrů a zbude tak už jen ten Šafarčík, z jehož působení v klubu se Baník dosud nevzpamatoval a nebýt jeho, Baník by stále pravidelně okupoval pohárové příčky. Bohužel se autoři tomuto faktu, tak jako celá řada osobností v Ostravě, z pochopitelného důvodu vyhýbá. Přitom to byla ta kapitola, stejně jako den, kdy Baník v podstatě prožil klinickou smrt - a to taky v dokumentu není, která byla v moderní historii klubu nejdůležitější a Baník z ní těží v negativním slova smyslu dosud. ()
Rozhodně lepší a zábavnější dokument, než do nebes vynášený Pásky z Nagana nebo jak se to jmenuje. A jestli tomu dal někdo odpad, tak tomu hovno rozumí. ()
Baníčku my jsme s tebou ()
Byly zde snad všechny důležité osobnosti a hezky se to podařilo shrnout do 52 minut. Škoda jen, že dokument není delší, takhle to místy bylo příliš naplácané na sebe a nebyl čas pro detailnější informace. ()
Jsem (hokejový) Vítkovičák...fotbal mě neba. Ale Banik je ostravska ikona ()
Miluju Baník, ale dokument byl hodně slabý ... ()
Já to sice všem fanouškům Ostravského týmu přeji a stejně tak všem nadšencům ať už do sportu nebo do dokumentů jako takových. Ale mě to ani nezajímá ani nebaví. Tak proč za to mám platit? Takže prosím, klidně se u tohoto dokumentu bavte a užijte si jej. Ale pro mě je to totální zbytečnost. ()