Padlí andělé

„Nikdy nezapomenu, jak chutnal.“ Některé vztahy jsou jako jídlo z fast foodu. Rychle sníst a pokračovat dál. Nezbývá čas na konverzaci, lidské životy jsou již pouze konzervovány. Svět nabízí tolik chutí, že vzniká přirozená potřeba zkoušet stále nové a nové. Jenže čeho dosáhneme? Vyprázdněnosti a poznání, nakolik stejné může být napohled jiné. Povrch, který Wong Kar-waie se všemi jeho obrazovkami, neony a zrcadly tak fascinuje, klame. Neprozrazuje, co se skrývá uvnitř a neprozrazují to nakonec ani vnitřní monology několika vypravěčů. Pravdu musíme hledat mezi tu pomalými a dlouhými, tu rychlými a krátkými záběry. Mezi momenty mlčení a momenty ohlušující střelby. Nepravidelným rytmem a ledabylým střídáním objektů jeho zájmu nám Wong brání, abychom Padlé anděly sledovali jako kterýkoliv jiný vztahový film, operující s určitou sadou vyprávěcích konvencí. Stejně jako hrdinové, řídí se i vyprávění vlastními pravidly, nutí nás být ve střehu a hledat si vlastní cestu k pochopení příběhu. Stejně jako na lásce, je i na Wongově filmu krásné, že jej bezezbytku pochopit nelze. Právě pro ono neustále unikající, nezachytitelné „něco“, nemá smysl s konzumací otálet. 80% Zajímavé komentáře: Marius, ancientone (20.05.2016)

Scénář: Kar Wai Wong .. Mno, tak v těchto Andílcích jsem neviděl nic extra zábavného. Vše je vsazeno na jedinou kartu – pečlivou atmosféru v moři neonů a tato volba se neoplatila nebo alespoň na mne nezapůsobila. Snímek se rozpadá na snové putování po městě, epizodní sledování mnoha postav bez nějaké spojitosti a je úplně vytržený z reality. Wong tohle zvládl na výbornou třeba ve Stvořeni pro lásku, tady však ne. Tohle formalisticky piplané putování hodně nudí a mé emoce (do kamene mám daleko!) to míjelo o dobrých pár kilometrů. Ještěže se umím nabažit skvělé práce kamery. Snaha některých o srovnání s tvorbou Parka nebo Finchera je pak totální podraz na očekávání neznalého diváka.. (12.12.2006)

Čekal jsem tedy úplně něco jiného - asijský akčňák, ale i to, co jsem nakonec dostal mě naprosto nadchlo a nenechalo odrthnout se od obrazovky ... Hodně zvláštní, originální, originálně zpracovaný film. Staví hodně na popisu jednotlivých postav. Nic podobného jsem možná ani neviděl. Ten film němá ani konkrétní děj, ale je naprosto super ... Pocitový, atmosférický, originální, jedinečný ... (06.04.2009)

Fallen angels je typickým Waiovým filmom. Nenaplnená láska každého z hrdinov, spomienky, ktoré bolia už v momentoch keď sa vytvárajú. Rýchle prestrihy a pomalé zábery na polodetaily tvári. To všetko umocnené roztrasenou, rozostrenou, neóny pohlcujúcou kamerou Christophera Doyla. Čo sa týka príbehu opakuje sa stará známa pesnička a do popredia sa dostáva špinavý, neónový a neosobný vizuál. Vonku buď prší, alebo je tma a hlavný hrdinovia sa prepletajú medzi týmto temným svetom, ktorý odzrkadľuje ich dušu aj samotu. Predsa to ale nie je film, ktorý by mohol konkurovať režisérovým predchádzajúcim filmom. Nie že by bol ťažko uchopiteľný. To nie. Rozhodne ponúka pár filozofických myšlienok ako je u tohto režiséra zvykom, ktoré stoja za zamyslenie. Len som mal pocit, že vďaka úspechu jeho predchádzajúcich filmov sa vo svojom štýle miestami stráca. Vďaka tomu jediná lyrickosť v tomto filme je prezentovaná samotným názvom. Z filmu sa ako keby vytratila. Čo je podľa mňa škoda. Mnohé zachraňuje nemý Kaneshirov blázon. Inak je to jeden z tých filmov, na ktorý sa dá veľmi ľahko zabudnúť. Čo je na tvorcu Waiovho mena celkom škoda. (18.12.2010)

Tak já nevím, den předem jsem byla v Plzni ve vynikající čínské restauraci a jídlo bylo skvělé. Druhý den jsem si pustila tenhle film a začala mít podezření, jestli ty chutné houby, co tam byly, nemají nějaký účinek s prodlouženou působností, mírné halucinogenní účinky, a jak poznamenal (ne)vtipně jeden kolega uživatel - hlavně si zavři okno:-) , tak tenhle dojem jsem měla při sledování tohohle asijského filmu, kde na periférii města pracuje zakázkový nájemný zabiják, dívka, která se kvůli němu trápí, lidičky žijící v malých bytečcich s malými krámky, kde vás může přepadnout individium, co nemluví, které si vydělává neskutečným zpúsobem, šlapky ale i slečny, které jejich láska skutečně odvrhla a jim z toho tak trochu hrabe....neskutečná mozaika podsvětí, která je tak bizarní, že nevíte, co s tím. Jenže já už vím, tři hvězdy mi na to stačí:-) (14.01.2013)