Mrtvá a živá

Rebecca: mrtvá svým tělem na dně moře – živá svou duší neustále přetrvávějící v mysli protagonistů příběhu. Pro diváka tajemná, neb ten jí nezahlédne ani jednou na fotce či ve flashbacku z minulosti, přesto tvoří jednu z hlavních postav, jejíž (ne)přítomnost zasahuje do veškerého dění. Skvěle vystavěný mysteriózní příběh s kapkou romantiky i zločinu mi nabídl přesně ten zážitek, jaký bych od legendárního filmu proslaveného režiséra měl a chtěl očekávat. Skvělí herci, výborně rozehraná zápletka od samého počátku, dobře promyšlené a pro diváka překvapivé zvraty, pohltivá atmosféra starého gotického zámku... Je to asi poprvé, kdy jsem prakticky bez výtek nadšen z díla Alfreda Hitchcocka, což mi naznačuje, že své výrazné resty v mistrově bohaté filmografii bych mohl začít napravovat častěji a s daleko větší chuti, než tomu bývalo doposud. 90% (23.02.2021)

70%. Celkom zaujimavo sa to rozbiehalo, hlavne potom, ako sa Maximova nova priatelka nastahovalo do jeho palaca, plna divnych sluzobnikov a ako keby to nestacilo, casto ju nechaval v dome samu. Mysteriozny dej ma sice zaujal, ale trval prilis dlho na to, aby sa tam uz konecne stalo nieco zaujimave alebo sokujuce. Aj toho som sa sice dockal, ale az na poslednych 20 minut. Takze Hitchcock opät nesklamal, akurat by som pridal viacej sokujucejsich alebo napinavejsich scen, alebo skratil minutaz... 14.03.2009 ____ Laurence Olivier - (George Fortescue Maximilian ´Maxim` de Winter) +++ Joan Fontaine - (Druhá pani de Winterová) +++ George Sanders - (Jack Favell) +++ Judith Anderson - (Pani Danversová) +++ Reginald Denny - (Frank Crawley) +++ Produkcia: David O. Selznick +++ Hudba: Franz Waxman +++ (14.03.2009)

Další z filmů, který potvrzuje, že Alfred Hitchcock měl veliký smysl pro romantiku a proto ji vměstnal prakticky do každého svého snímku, které se jinak honosí nálepkami horor, thriller, mysteriózní, atp. Mrtvá a živá je zdařilým počinem, kterému nechybí tajemná atmosféra ohledně úmrtí paní de Winter, ale také pořádná dávka romantiky, jež se vlastně prolíná napříč celou délkou snímku. Ke konci film zabředává více do thrillerové a kriminální tematiky, což příběh značně okoření. Přestože v některých pasážích se můj dojem pohyboval mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, s blížícím se koncem se vyšvihl až na plný počet. (19.05.2015)

Ďalší z Hitchcockových premyslených thrillerov s výborným scenárom. Ale krásnu scénickú atmosféru z prvej časti filmu, a pomalé odhaľovanie tajomstva, v poslednej trištvrte hodine vystriedal príliš rýchly spád. Udialo sa asi 20 podstatných vecí (ako keby si režisér na poslednú chvíľu uvedomil, že ten film nemôže trvať štyri hodiny), ktoré premenili Rebeccu na klasickú noir kriminálku, čo je síce fajn, ale u Hitchcocka som zvyknutý ešte na viac. (09.12.2012)

Na MRTVÉ A ŽIVÉ aka REBECCE je pro mě pozoruhodné, jak je vlastně z dnešního pohledu úplně jiná, než pravděpodobně byla tehdy. Tehdy šlo primárně o Selznickův film, o "nehitchcockovské" melodrama, o veskrze romantický příběh s pohádkovým základem. Hitchcock ten film tak moc neměl rád, že si o mnoho let později v ROZHOVORECH s Truffautem ani správně nepamatoval, o čem byl. Ovšem z dnešního pohledu jde o se vším všudy hitchcockovský film, do něhož se jeho způsoby snímání prostoru i lidských tváří, práce s pohyby kamery i precizně načasovými střihy během rozhovorů, stejně jako thrillerový motiv vyděrače a zesilovaného napětí promítly mnohem významněji, než si byl sám vědom a než bylo možno v té době rozpoznat. Dnešní sledování filmu optikou hitchcockovských schémat do značné míry potlačuje aplikaci interpretačních schémat dobových. Klíčovým se stává labyrintický prostor domu a nevyzpytatelnost jednání všech postav kolem naivní hrdinky (která rozhodně nezmoudří, jen nahradí jednu naivní víru jinou). Romantické interpretační schéma je zatlačováno do pozadí schématy thrillerovými, jak nás naučily pozdější filmy jako PODEZŘENÍ (1941), ANI STÍN PODEZŘENÍ (1943), POCHYBNÁ ŽENA (1946), VRAŽDA NA OBJEDNÁVKU (1954) či PSYCHO (1960). Navíc je film precizně rytmizován, každou půlhodinu přichází posun v perspektivě - a poslední půlhodina po klíčovém odhalení je pak "čistým" hitchcockovským thrillerem, ve kterém se na jedné straně musíme ptát, nakolik je Olivierova postava vlastně upřímná a nakolik všemi kolem sebe manipuluje, a na druhé straně cítíme hluboký odpor i zneklidnění stran vyděrače a jeho metod. Ano, původní Selznickova REBECCA je pro většinu diváků již mrtvá, zatímco ta druhá Hitchcockova REBECCA je dodnes živá a svěží - ačkoli by to zřejmě nejvíce překvapilo právě Alfreda Hitchcocka. (06.02.2020)