Vysloužilí lvi

Haley Joel Osment je pro mě "další dětská hvězda" a pochybuju, že z něj bude hvězda. Jo a nemám ho moc rád;) Taky jsem nevěděl, že uprostřed Texasu mají svou vlastní Jezevčí Skálu hozenou trochu do safari. Ale sakra, kdo by nechtěl dva takovéhle strejdy?? Tyhle prázdniny sice stojí a padají s dvěma velkými herci a kouzelným vyprávěním připomínajícím svým ztvárněním grotesku, ale když Robert Duvall náměsíčně vyhlíží Jasmine přes jezero, zanechá to ve vás daleko lepší a hlubší dojem než konec poněkud zprasený až příliš velkou a příliš nevhodnou náhodou. 70% a obava z toho co bude, až tu ti dva staří fachmani nebudou... (05.02.2007)

Větší ptákovinu jsem už dlouho neviděl. Nebýt toho prasete, byl by to jasný odpad! Nesympatičtí herci s jejich žvásty mě přímo dováděli k šílenství. Nebýt hodného rodinného příbuzenstva, které chtělo pro strýčky jen to nejlepší, vypnul bych to po pěti minutách. A ze všeho nejvíc se divím, proč ten lev nesežral raději toho kluka, spratka jednoho nevychovaného! ...nebo snad myslíte, že lžu?! No, je jen na vás, čemu uvěříte! ;-) 80% (13.04.2010)

O dvou kmetech, kteří měli vše, byli ve všech válkách, opíchali všechny ženské (ale milovali každý jen jednu - aby to byla ta pravá láska; a nejlépe barovou zpěvačku), zestárli do moudrosti, smířili se se světem, aby pak mohli s nadhledem a stařeckou shovívavostí tomu světu vyprávět. Nekonfliktní pohodový snímek o lidskosti a všech těch zapomenutých dobrých a tradičních hodnotách, jemuž by si jen zrůda dovolila dát odpad. No a já nehodlám nikterak protestovat. (31.07.2012)

Film co to hraje tak na jistotu, až z toho nečiší žádné emoce. Všechno a nic tam jen tak plyne a vlastně nenastane žádná dramatická situace. Příjezd matky se zlým amantem skončí dříve, než se to stihne opravdu vyhrotit. Michael Caine a hlavně Robert Duvall jsou ale opravdu fajn. Osment neurážející a jeho starší verze hraná Joshem Lucasem je dost homo. (06.07.2013)

Velmi pohodová oddychovka, která sice staví na tradičních klišé, od dítětem napravených mrzoutů až po princeznu a lásce na první pohled, podává je však příjemně neokoukaným způsobem. Občas je úsměvná, jindy balancuje téměř na hranici grotesky, plná suše práskajících hlášek, místy je laskavě dojemná, jindy zase smutná a občas posílá do publika moudrá, i když nijak objevná, slova o tom, co je v životě důležité, aby ho stálo za to žít. Michael Caine a Robert Duvall jsou naprosto úžasní a Duvallovy „náměsíčné“ scény patří k těm u nichž nezadržitelně vlhnou oči. (19.11.2010)