Závrať

Scénář: Alec Coppel, Samuel A. Taylor .. V tomto proslaveném a pro mnohé posvátném snímku jsem bohužel neviděl víc něž jen lehce mysteriózní detektivku na pozadí obyčejného románku. Samozřejmě nepopírám, že některé scény jsou dosti působivé, atmosféra je zručně budována, hudba jí skvěle pomáhá a samotný závěr je překvapující, ale jako celek .. no nevím. Hypnóza, závrať nebo jiný smyslový záchvat doprovázený blahem se nedostavil. Takže, po prvním zhlédnutí, zatím jen 60%. (27.03.2006)

"Tady jsem se narodila. A tady zemřela. A pro tebe to byl jen okamžik, který prošel bez povšimnutí." To ale bylo bulíků co Madeleine navěšela Scottiemu na nos. Jenže každej chlap se čas od času rád nechá tahat za ocásek od krásný ženy, takže Scottiemu rozumím. A i když příliš nerozumím filmovýmu umění, tak jsem tady měl pocit, že Hitch dokázal vytvořit napětí i tam, kde vůbec žádný nebylo. Já jsem tu hru přijal a kromě Scottieho halucinací jsem si to docela užil. Jen mě zaskočil ten Batman na konci, co učil lidi lítat. Toho jsem tam fakt nečekal. (16.02.2022)

Opět a zase vynikající režijní umění Alfreda Hitchocka, kdy komponuje záběry s dokonalostí sobě vlastní a buduje příběh s citem mistra. Ke zvláštně zamlžené, tajemné atmosféře značně dopomáhá krásná hudba a pár na svou dobu zajímavých vizuálních vychytávek. Okouzlující je také ústřední herecké duo, zejména tedy J. Stewart se mi vskutku zamlouvá... Bohužel nemohu popřít, že v určitých pasážích mě ona snová atmosféra začínala uspávat, zkrátka dialogy už nejsou zcela aktuální a také závěr se mi zdál poněkud rozpačitý. Ovšem to jsou jen mé "problémy" se starými filmy, k Vertigu i tak chovám velký respekt. 8/10 (12.12.2008)

Snový mysteriózní příběh o zvláštní lásce a ještě zvláštnější posedlosti lásku vrátit zpět je jedním z Hitchcockových nejzásadnějších filmů, třebaže tentokrát nikdo neutíká před špiony, ani není konfrontován s děsivými vraždami. Pomalu vyprávěný, pečlivě vybudovaný snímek představuje jednu geniální sekvencí za druhou a James Stewart odvádí - stejně jako Kim Novak - možná nejlepší výkon své kariéry. Vertigo vyžaduje od diváka maximální soustředěnost, Hitchcock si totiž vyhrál s každou složkou svého mistrovského díla, ve kterém je snad perfektní a nedotknutelné úplně všechno. Od kompozice záběrů, barevné stylizace, kamery a práce s herci až po tempo filmu a geniální hudbu Bernarda Herrmanna. A třebaže každý zřejmě nezkoumal jako řada cinefilů Vertigo záběr po záběru a nehledal skryté významy, vygradovaný závěr filmu nechal chladným málokoho. (15.11.2005)

I když Hitchcock pro mě nedokáže překročit onu skutečnou hranici podvědomí a zůstává hlavně v rovině symbolické (psychoanalytické), ve Vertigu se tomu přiblížil zatím nejvíc. Také jeden z mála jeho filmů, ve kterém mi nevadí pro Hitchcocka zcela typická, ale pro mě v negativním smyslu doslova dráždící studiová práce. (16.06.2007)