Víno nás spojuje

Do dneška jsem si myslel, že nejde udělat film z Francie, obzvlášť francouzských vinic a přitom by to mohl být nudný, nebo dokonce špatný film. Tak už vím, že jsem se spletl. Víno nás spojuje se na první pohled tváří jako příjemný film o vinařích, kteří se snaží dělat svou práci stejně tak, jak jí dělal jejich zesnulý otec, spíše to je ale existenciální drama, který nemá dobrý scénář a už vůbec ne herce, aby to bylo DOBRÉ drama. Je to přešlap do vod, kam by se takový film neměl udávat, protože si dokážu představit ten pohodový snímek, jaký z toho mohl vzniknout. Plný slunce, dobré nálady, přátel a vína. Místo toho jsem měl po hodině chuť to vypnout, jenže jsem to dokoukal v naději, že by se to mohlo v druhé polovině změnit. Nezměnilo. Podívejte se na Paříž počká, TAK se pohodový film. Silnější 2. (01.02.2018)

Trochu to připomíná průměrný předvídatelný film Dobrý ročník (2006) z jehož scénáře se jiskřivé víno také nevyrábí. Víno nás spojuje je povrchní, příjemný film o rodinné dynamice a o tom jak každý den může být stejný nebo nový podle vnitřního vnímání. Obrazové scenérie krajiny střídající se v ročních obdobích jsou náladově krásné a pomíjivé, ale tento typ krajiny mě moc nebere. K tomu moc sentimentální a pomalé. Ruší kýčovité návraty do dětství a vypravěč, který komentuje i jasné scény. Nechybí vytahování dávných křivd. Zajímavé byly jen reálie týkající se vína, které si ale člověk může přečíst v manuálu o víně včetně sdělení filmu, že sběr hroznů je dřina, ale vinařství je umělecká profese. Ještě že se děj neodehrává v textilní fabrice... (06.03.2018)

Bobule po francouzsku. A naprosto jemněji, i když s notnou dávkou potřebné poetiky. Ale o to víc hrabání se v lidských duších, ve vzpomínkách na dětství. A s krásnými záběry na krajinu plnou vinic. Ale jinak to bylo na mě asi až moc lehké a prázdné, takže nemám důvod se vracet. Nechť však každý posoudí sám... 2+ (12.01.2018)

Velmi pěkný film, který mě mile překvapil. Vyrazil jsem na něj kvůli výskytu mé herecké oblíbenkyně M. Valverde, která je zde - navzdory malému prostoru její postavy - oslňující jako vždy. Skvělá je i Ana Girardot, a stejně tak i zbytek obsazení je herecky přesvědčivý (povedené jsou i lokace, kamera a soundtrack). Ačkoli se děj rozjíždí lehce zdlouhavě a celková stopáž téměř 2 hodin se může zdát příliš dlouhá, mně osobně to vtáhlo do děje a bavilo až do konce. Jasně, jednoduchý příběh originalitou příliš neoplývá, ale co činí tento film zajímavým, je jeho mimořádná autenticita a nesmírně pohodová atmosféra, kterou je celý prostoupený - a nadto tam i člověk trochu nahlédne do zákulisí vzniku vína (film věnuje jednotlivým etapám zrodu vína neobyčejnou pozornost - snad coby výraz pocty vinařské profesi ze strany tvůrců - jejich film občas působí téměř jako hraný dokument z prostředí vinařství). Trvalo dlouhé roky od hrůzného zážitku z filmu Víno roku, než jsem opět získal víru, že je možné natočit dobrý film z vinařského prostředí - "Víno nás spojuje" přesně takovým filmem je, a po jeho zhlédnutí si to vyloženě říká o skleničku vína. Neočekávám, že by film měl mít v kinech nějakou větší návštěvnost - spíše profrčí sály kin bez většího zájmu diváků, ale zrovna v tomto případě si myslím, že to je vážně škoda - příjemnější zážitek z kina jsem si už dlouho neodnesl. (11.09.2017)

║Rozpočet EUR 7,87milióna║Tržby USA $257,610║Tržby Celosvetovo $11,625,884▐ Pohodový rodinný film o tom ako sa znovu zblížiť zo súrodencami a oživiť staré spomienky z detstva v práve zdedenej vinici. Pre degustátorov a milovníkov vína film ako vyšitý. /60%/ (14.03.2018)