Kolo zázraků

Z tohoto filmu je cítit režisérský rukopis Woodyho Allena, stejně jako i v jeho ostatních filmech, má i tento film svébytnou atmosféru, hudbu i příběh. Jeho filmy jsou taková pohodová romantická dramata. Ovšem občas tomu chybí tempo, nějaká jiskra, zvrat, který by udržel divákovu pozornost. Bez toho si ten film jede po celou dobu v klidném tempu a atmosféra se nijak zásadně nezmění. A i přes zajímavý příběh a dobré herecké výkony jde jenom o průměrný film. (17.04.2019)

Lehce barevně stylizovaná pohlednice z lunaparku, kterou poslal Woody Allen, na níž se pyšní s Kate Winslet, Justinem Timberlakem, Juno Temple a Jimem Belushim, hlavními to aktéry jeho nejasného konverzačního opusu. Plážový playboy začne mít milostný poměr s usedlou maminou, kterou o její iluze i ambice obral její problematický manžel, který prožívá usmíření se svojí ztracenou dcerou, co se zapletla se špatnými lidmi. Vše zasazeno do 50. let minulého století, patřičně podbarvené dobovým hudebním doprovodem. Film je postavený na dialogu, na události moc bohatý není. Po nějaké době tomu dojde dech, dialogy se začnou opakovat, postavy nejsou moc zajímavě rozvíjeny. Timberlake promlouvá občas k divákům, Winslet žárlí na svoji mladší konkurentku, která jde po jejím kolouškovi, Belushi je místy neurvalý a peskuje svého nevlastního syna, ten se projevuje coby žhář, jinak víc nic. Na drama nijaké, na komedii to postrádá vtip, závěr je vyloženě odbytý. Vlastně se nedozvíme, jak skončila Juno Temple, kterou dostihla její minulost, jen klid, nic dramatického se neodehraje, mafiáni mají jen zanedbatelné minimum prostoru. Celkově na mě pojetí filmu působilo mdle a nekomplexně. Allen měl vždycky super dialogy, tentokrát si žádný nevybavím. Schopný je v technických aspektech režie. Jednotlivé mini scénky mají jen minimalistický střih, kamera pěkně krouží kolem herců a provádí dramatické nájezdy na herce. Výtvarná barevnost lahodí oku. Jelikož jsou dějové linie v závěru neobjasněny a film působí neukončeně, volím nízké hodnocení, protože tenhle počin u mě dějově neobstál. Za krátkou dobu se vypaří z paměti a využíval až přehnaně divadelní syžet. 4/10 (30.05.2018)

V případě Zázračného kola se žádný zázrak nekoná. Nějak mě prostě nebavilo dívat se skoro hodinu a půl na jednu problémovou rodinku, která to zas až tak dobře nezahrála. Kate Winslet se musela při potopení Titaniku pořádně praštit do hlavy, jelikož zde jí v devadesáti procentech příběhu bolí hlava a dává vám to zřetelně najevo. Vlastně ani příběhová linka, kdy podvádí svého manžela a snaží se být herečkou jako tenkrát není vůbec zajímavá. K tomu se přidejte jejího synka, jenž má zálibu v zapalování věcí – a to je vše, nic dalšího u něj nečekejte, a Justina Timberlakea, který vám neustále při sledování filmu kouká přímo do očí a vypráví vám stejný příběh, na který se díváte (to kdybyste asi netušili, na co se díváte). Nic jsem z toho filmu nedostal, ani žádný zvláštní pocit se nedostavil. (10.01.2018)

Novinka Woodyho Allena má stejnou nejpozitivnější i nejzápornější stránku- A to je Kate Winslet a její postava Ginny. Kate Winslet se do role totálně ponořuje a strašně bojuje o Oscara. Avšak ta postava sama o sobě tak zajímavá není a místo aby Winsletová hrála bolesti hlavy tak Ginny pořád chodí a říká jak jí ta hlava bolí. Buďto nebo se nechává souložit plavčíkem Mickeym. Místo aby se třeba starala o svého syna který má očividné psychické problémy. A tak je to vlastně s každou postavou. Belushiho Humpty je především opilá násoska která se chová hnusně jak ke své ženě tak povětšinou i ke svojí dceři, Carolina Juno Temple není vůbec výrazná a nejzajímavější postavou se tím pádem stává plavčík Mickey ztvárněný Justinem Timberlakem, i on se však tím jak se film vleče stává nesympatickým. S Kolem zázraků mám jinak úplně stejný problém jako u všech předchozích Allenových filmů (Annie Hall jsem pořád neviděl)- Jakákoliv ta zápletka ze začátku zní zajímavě a i když se jedná o ´´primitivní´ příběhy mají potenciál. A Allen je vždy dokáže prodat tak napůl. Postavy se nikam průběhem nevyvinou a v podstatě se pořád děje to, že postava A která je vdaná s postavou B miluje postavu C a ta si myslí, že miluje jí dokud nepotká postavu D která je náhodou dcerou postavy B a nevlastní dcerou postavy A. A mezitím ten synek stále zapaluje vše možné ale ten film nedojde k názoru proč. Dumám, dumám a doufám, že někdy vznikne Allenovka která mi vytře zrak. Scénárista a režisér je totiž zručný a zatím jeho nejlepší film Půlnoc v Paříži už přece jenom až moc zestárl. (10.01.2018)

Nemůžu tomu uvěřit, že to dělám. Poslední filmy Woodyho Allena jsou pro mě smutné ukázky stařecké negramotnosti, a přestože všechny jejich nedostatky v nějaké míře platí i zde, zároveň mě to bavilo. Bavilo mě nekonečné proklamování, bavila mě absurdní topornost struktury, bavila mě Storarova kamera zcela ignorující Woodyho film a bavila mě Winsletová, dokonce velmi hodně. Ze všeho toho vyplývá roztomile průhledná filmová hříčka, u níž mě bavilo být. Je to pořád strašná do sebe zahleděná snobárna, ale z důvodů, o kterých musím ještě dlouho přemýšlet, jsem si ji užil. (19.12.2017)