O čo ide Idě

Příjemný hudební dokument o nejúspěšnější skupině v české společnosti co se týče porodnosti. K pochopení, proč se Romové zdají být "rozkokočení", nesoustředění jak zazní v dokumentu doporučuji vynikající knihu Romové v české společnosti. Pavel Navrátil Nakladatel: Portál 2003. Jsou zde důvody, proč jsou u nás Romové sociálně vyloučená skupina a proč se od svého příchodu do Čech od 14. století (hlavní vlna po 2. světové válce ze Slovenska) sexuálně nemíchají s Čechy. Romské národnosti u nás mají svou hierarchií , z nich se někteří považují rasově za nadřazené, takže romskou fotbalovou jedenáctku byste asi nevytvořili. Romové jsou prorodinné založení , velmi si váží svých dětí a nechápou, proč se mnoho Čechů tak špatně chová ke svým dětem. V Praze dostala romská velkorodina přiděleny dva byty, ale sestěhovala se jen do jednoho a druhý nechala prázdný. Romové například neuznávají hodnotu vzdělání a o rodině nerozhoduje otec rodiny, ale vedoucí klanu, takže jediný způsob jak někoho asimilovat, či chcete li začlenit do většinové společnosti, je vytrhnout ho úplně z romské rodiny. Mezi mnoho kulturních rozdílů patři třeba horší hygiena, nebo romská pověrčivost. Typický Rom nechápe, proč se Čech nebojí jít v noci sám do lesa, nebo se neorientuje v možnostech sociálních dávek, takže je pořádně nevyužívá. Další je třeba romský společný postoj k vlastnictví. Když Rom něco někde uvidí ležet, tak to považuje za svou věc, protože někdo to evidentně odložil jako nepotřebné. Když mu věc půjčíte, půjčí ji zase někomu dál a už ji nikdy neuvidíte. Krádež slepice tedy podle nich nemusí být nic špatného. (04.12.2018)

Moc pěkně udělaný dokument, přesvědčivě vidět úporná snaha Idy Kelarové vytáhnout talentované děti z romských osad - ghet, odkud nevede téměř žádná cesta. Jak je obtížné a mnohdy až nemožné zavést alespoň dočasně těmto dětem do života nějaký řád, disciplínu... Škoda jen, že "hlavní hrdinka" (voiceover) byla dabovaná do češtiny (navíc způsoběm neodpovídajícím jejímu temperamentu) - to, myslím, dost ubralo na síle a přesvědčivosti zamýšleného poselství a získalo to nádech běžné reportáže z tuctové akce. (29.05.2017)

Keby takýmto spôsobom pracovali aj štátne inštitúcie, výsledky by možno priniesli svoje ovocie. Rómovia potrebujú usmerniť. Aj v tomto filme bolo ukázané, že veľkou "brzdou" sú práve rodičia. Je veľa talentov v tejto komunite, čo si zaslúži pozornosť s trpezlivosťou v jednom. Zaujímavý pohľad, do duší mladých Rómov. (11.04.2018)

Byl jsem trochu zmatený tím dětským doprovodným komentářem. Sice jsem byl za něj v podstatě rád (dokumenty se dnes zbytečně bojí voiceoveru), ale nějak mi ta holka zněla moc uměle. To je ale jediná výtka k tomuhle dokumentu, rozhodně nejlepšímu z české sekce Jednoho světa 2017. Pěkný film plný energie, hezky se doplňující s FC Roma. (15.03.2017)

Upozorňuji, že recenzuji spíš Idu než dokument. Věřím, že by to Tomáši Kudrnovi nevadilo. Dokumentarista, který přispěl k romské tématice už v možná ještě podnětnějších Zatajených dopisech, celkem věrně přibližuje, o čo Idě ide. Kelarová, která by se mohla s nohama nahoře připravovat na muzikantský důchod po kariéře, v níž dokázala všechno, co jen lze, se už nějakou dobu rok co rok moří s nějakými 50ti hudebně nadanými romskými dětmi po republikách a pokouší se je naučit nejen zpívat, ale i fungovat tak, aby se mohly vyhrabat alespoň o píďu ze srabu, kam je uvrhly okolnosti. Okolnosti = mimo jiné my, přátelé. Kudrna pokrývá svým dokumentem běh programu ROMANO DROM v roce 2015, od náboru frekventantů v ubohých romských osadách po katarzní finále. Ke cti mu je, že nádeničinu práce s dětmi ulice a osad nelakuje narůžovo. Nechává sbormystryni & spol. na zkouškách i jinde kvílet, řvát, pochybovat, spílat a frekventanty podnikat to, co jsou zvyklí, totiž nesoustředit se, kouřit a chlastat, lhát a vysírat. Na druhou stranu z dokumentu jasně vyplývá, že děti, které jsou od batolecího věku zvyklé, že si většina lidí při setkání s nimi drží peněženku, spolehlivě vrací, čeho se jim od koho dostane. Idě vrátili perfektní koncert v "nějakém Rudoflinu". Proto: Nebuďme prosím debilové. Buďme jako Ida. Už kvůli sobě. Dokumentu lze vytknout jen to, že nejde o podstatně objemnější produkt. Jeden má pocit, že by se toho divák neznalý problematiky mohl dozvědět mnohem víc. (15.01.2017)