Láska shora

Je úžasně osvěžující a sympatické opustit zavedené šablonky (a že jich je, během snímku se znovu a znovu vynořují v očekávání diváka, co by jak ne/mělo být), ale stopáž filmu je na můj vkus příliš velkorysá vzhledem k tomu, co snímek sděluje-předestírá. Anebo mi prostě nedochází všechny ty jemné nuance a odkazy, protože mi připadá, že buď a) mě režisér má za debila a vše opakuje do aleluja nebo b) režisér ze svého roky sbíraného milovaného materiálu nedokáže vyhodit vyloženou hlušinu. Nejsem šílený filmový fanoušek a tak mě boření škatulek a forem nešokuje, neuráží, nezajímá jako téma samo o sobě a jiných námětů k přemýšlení/procítění ve filmu moc není. To není výtka k hudbě (perfektní) či hercům/postavám (uvěřitelní, protože skoro nehrají); co se týče barev a exteriérů, film je pastvou pro oči. Ale čekala jsem prostě víc. Každopádně stojí za shlédnutí. (14.10.2011)

Opojné. A naprosto originální. Dospět ke kráse skrze krásu a dokonalost, to zavání byznys plánem, ale dospět k ní přes chyby, vady a nedostatky všeho druhu, to by mohlo být umění..? Samotného mě to překvapilo. Po Nic proti ničemu jsem Petru Markovi nebyl příliš nakloněn a hodně jsem pochyboval o jeho kvalitách. Ony ale reálně existují a já se mu tímto v duchu omlouvám. (04.02.2017)

Tohle by chtělo nový žánr - něco jako snový dokument nebo absurdně komentovaný život, protože jen poetika všedního dne, to není přesné, poetika absurdity taky ne... Mně se na tom prostě líbí, že i když to nemá pevný děj - a co mě nejvíc naštvalo, že do toho Brna nakonec nedojedou! - a jde o sled historek jak z Pečeného sněhuláka, případně od Kozuba a spol., nebo pokusů Dejvického divadla o humor (i když tihle asi ne...), tak prostě to má (až na tu poslední půlhodinu) naprosto kouzelné scény, kdy jsem se nechal unášet kamerou, komentáři mimo obraz a samozřejmě naprosto geniální muzikou s občas vynikajícími texty. Jen je to prostě dlouhé - tohle je takový spíše televizní formát na kratší plochu, ne na celovečerák, a takových 70 minut maximálně (maximálně!) by tomu stačilo. Ono je to z ranku takových B-City (seriál kdysi točil Honza Kratochvíl pro ČT), prostě absurdně zábavných historek z reálných míst podaných nereálnou optikou, což mne baví na ploše 30 minut jednoho seriálového dílu, ale v celovečeráku je to prostě únavné. (28.03.2021)

O tomhle se těžko píše, ten film se musí hlavně vidět a slyšet (chvílemi teda nevidět ani neslyšet...). Petr Marek kašle na jakákoliv estetická pravidla, kameru i střih si udělá sám, nastřihne do snímku spoustu šílených záběrů z ruky, tak, jak to cítí on sám, hlavní postavy nechá komentovat samy sebe, když scéna nezní, zkusíme ji znovu... Přidá pár veselých písniček a sympatický příběh...a ono mu to sakra skvěle funguje!!! (13.09.2011)

Film sem zvládl teda celý. Ale takovou bandu ujetých tragédů aby svět pohledal. Týpek, co neumí chodit, další se bojí výletů a mařka ujetá na měsíc. Zvláštní jak si nějací lidi k sobě najdou cestu. Až mi za nich místy bylo trapně nebo líto. Každopádně by měli zapracovat na základní komunikaci. Jako třeba používat celé věty. Čímž to nevyčítám filmu, protože právě na to ten snímek poukazuje.Na lidi. Jen nevidím důvod proč by to mělo mít skoro 100minut, když vlastně žádné to vyvrcholení to nemá. Určitě by se to dalo sestříhat na polovinu protože jako experimentální film to své chvilky rozhodně má. A dokonce i vtipné a pravdivé. Jen ta délka je doslovný zabiják divácké trpělivosti. (17.07.2013)