VOD (1)
Obsahy(2)
Matka se vydá se svým autistickým synem do Patagonie v naději, že mu správce parku a stádo kosatek pomohou najít emocionální naplnění. (Netflix)
Recenze (5)
Idylický, ale i smutný příběh, kde jsem váhala nad tím, jestli je to vůbec možné a nebo jsou to jen filmové triky (některé určitě). Klučinovi, postiženého autismem jsem moc nevěřila tu nemoc, ale zase tak rozsáhlé vědomosti o tom nemám. Jinak nádherné scenérie na moři s malými kosatkami, no nedejte tomu vyšší hodnocení a k tomu závěrečný doslov, který mně pomohl jít o laťku výš. ()
„Co máte v plánu? - Nemám žádný plán.“ - „Jak sem můžete přijet s nemocným děckem, a nemít žádný plán?!“ Ale některé věci v životě člověk prostě nenaplánuje… Betovo přijetí Loly a jejího syna Tristána ani nemohlo být „vřelejší“, ale o tom tenhle film je, o snahách vybudovat si křehkou důvěru mezi zraněnými, poznamenanými dušemi. A přestože snímek v nemalé míře stojí na ústředním páru, za stěžejní považuju dětský herecký výkon, Joaquín Rapalini mě ve svém minimalismu do jisté míry fascinoval. Své samozřejmě odehraje i prostředí krásné Patagonie. Příběhově už to tak slavné není, děj je vcelku předvídatelný, ale přestože je to místy docela sentimentální a dojímavý film, pořád nabízí hezky zpracované téma bez zbytečného citového vydírání. Hodnotím slušnými 4*. „Vidíte to blikající světlo? To je Punta Delgada. A to, které bliká tam venku...to je Punta Norte.“ - „Díky, ale ráda bych věděla, kde je ta koupelna…a ne majáky!“ - „Tady. Koupelna je mezi těmi dvěma majáky. Pozor na útes. A taky bacha na škorpiony. Moc si nesedejte.“ ()
Pekná kamera, krásna finálna scénka, ale tá ukrutná, nekonečne vlečúca sa, nuda...! ()
ZAŠLETE JEDNU KOSATKU DRAVOU STOP PŘIBALTE TŘI ČI ČTYŘI RYPOUŠE SLONÍ STOP KONĚ I AUTISTU MÁM - V naposled recenzovaném filmu jsem mluvil o zřetězování událostí v životě a filmu. Nuže, nedávno jsme si s vnučkami krátili cestu autem zpěvem mých písní; 2 a 3 sloka jedné z nich: Moje milá mi koupila sloního rypouše / řekla, koukni jaká síla, a nesmrdí a nekouše. Moje milá si koupila kosatku dravou / doufám, že jí moji rypouši uplavou. ()
"TRISTAN MÁ BÁJEČNÉ BRÝLE, KTERÝMI VNÍMÁ SVĚT. NIKDO JINÝ JE NEMÁ." Citlivý, člověčí příběh plný nádherných záběrů a scenérií odehrávající se tam někde na konci světa obklopeného oceánem a kosatkami.....takže něco pro mě! Samotář Beto si žije v idylickém spojení s mořem až do okamžiku, kdy se na prahu jeho chajdy objeví matka se synem, co je oproti jiným dětem tak trochu jiný....výjimečný a rozhodně ne nemocný, autismus není přece nemoc. Postupné sbližování se uzavřeného samotáře s uzavřeným Tristánem může být pro někoho nudné, mě ale zasáhlo a samotný konec filmu mě navíc dost překvapil a přiměl pálit plnýma! ()
Reklama