Pouštní květ

„Pouštní květ“ aka „My name is Thomas“ je krehký príbeh (podobne ako samotný výsledný film). Scenár totiž má svoje slabé stránky ako aj samotný film (napr. prvá časť druhej polovici). Každopádne ako skromná roadmovie to nemá chybu (obrazy zachytené kamerou sú pekné, ukazujúce, že aj „púšť“ může mať svoje čaro). Životná filozofia dvoch hlavných postáv (zastupujúcich iných generácií) je odlišná, avšak spoločné body sa nájdu. Je to miestami komorný, miestami milý a miestami nostalgický príbeh od T. Hill, ktorý sa snažil do príbehu napasovať mnoho vecí, ktoré boli charakteristické pre jeho filmy (prípadne spoločné s Budom), napr: hudba typická pre westerny (prekvapivo, slušne pasuje aj pre moderné prostredie), panvica, fazuľa alebo malá bitka. Z hľadiska spomienky na Buda je to pekné gesto. Od filmu nečakajte veľké (filozofické) myšlienky alebo ponaučenie. Záverečná scéna motorkou je symbolická a keď sa jedná o posledný film od T. Hilla (to ešte nevieme), tak je to dôstojné zakončenie jednej krásnej a úspešnej filmovej kariéry. Posledná veta vo filme („Pre môjho priateľa, Buda.“) dotkne srdce každého fanúšika dua B. Spencer / T. Hill. P.S.: Keby príbeh bol trošku kompaktnejší a nebolo to väčšie zaváhanie v druhej polovici, tak s tým hodnotením by som išiel aj vyššie. Osobné hodnotenie: 75% (***) (14.02.2020)

Road movie v ktorom sa na ceste na motorke vzájomne zbližuje starý dedko (stále čulý Hill) a taká zmätená a na celý svet nasratá dievčina. Má to príjemnú atmosféru a Hill sa aj na prahu osemdesiatky vrhne do jednej hromadnej bitky a nepôsobí to trápne. Práve naopak. Stále na to má. Škoda len, že film má pomalé tempo a miestami som mal dojem, že sa prakticky nič nedeje. Neľutujem, že som to videl, ale znova si to určite nepustím. Keby tam bol aj Bud, tak to mohlo byť o hviezdičku lepšie. 4/10. (11.11.2019)

Vlastně celou dobu bylo tak jasné, že je to pocta Budovi, že to snad ani nemuselo být v těch závěrečných titulcích. Cestování na motorce pustou krajinou, dvě polorozpadlé boudy neznámého původu kdesi v poušti, které jako by vypadly z nějakého spagetti westernu z 60. - 80. let, hospodská bitka, no já chvílema čekal, odkud se ten Bud vynoří. A do toho další pecka - Lucia v podání Veronicy Bitto. Nádherná, přirozeně krásná a poněkud svérázná holka s poněkud (možná až moc) tajemnou minulostí, která se k Thomasovi přidává na cestě. Proč jsem měl občas pocit, že koukám na jakousi italskou verzi Veroniky Kubařové:)? Ono to teda mělo svoje dějové mouchy, třeba mi není zcela jasné, jak Lucia Thomase v poušti v té boudě našla. Stejně jako skoro celou dobu nic nenasvědčovalo tomu, že Lucia je vážně nemocná. Konec byl takový trochu zvláštní, ale možná i to, že to nemá zrovna sluníčkový závěr (ne, opravdu se nevzali a šťastně tam spolu nežijí dodnes) má svoje kouzlo. Na plný počet to napoprvé asi nebude, ale za krásné poctivé čtyři s radostí, koukalo se na to moc pěkně. (04.01.2021)

Terence Hill je aj na 80 -ku ciperny dedek, na motorke sa rozhodol ist do spanielskych pusti a polopusti aby si tam cital knihu. cestou zbali jedno dievca .... a filmarska jazda moze zacat. Uz som si dlho myslel, ze s legendarnymi rvackami dvojky BS/TH je definitivny koniec, tu ale pan Hill predviedol este jednu poslednu rvacku - a posobi dobre, nie je to trapne. Je mi jasne, ze Terence Hill film venoval uz zosnulemu Budovi Spencerovi, i tak ale v ramci filmografie Terence Hilla slabsi podpriemer . 40 % (05.12.2019)

Mario Girotti je legenda. Jako Terence Hill se stal světoznámým s jeho přítelem Budem Spencerem v 80.letech. Jejich filmy se promítali také v Československých kinech a televizích. Ve filmu Pouštní květ se jako 79 letý vydává na motorce z Itálie do Španělska. Film je ale nudný s esoterickou příchutí. (03.12.2020)