Bolwieser

Bolwieser je zlomyslností sarkastické hříčky. Rainer Werner Fassbinder natočil snímek podle románu Oskara Marie Grafa z roku 1931. Zajímavostí je, že Graf před nacistickým rozmachem emigroval nejdříve do Československa a teprve později do Spokojených států amerických. Fassbinder dokázal zachytit a předat podpovrchové dojmy stavu v rozpoložení jedince, estetickému řádu výtvoru podléhá obrazová kompozice i frázování pohybu a řeči. Éros ovládá lidské pudy, vyvolává chtíč a majetnické choutky. Provokativní útok míří na pokrytectví maloměšťácké morálky, buržoazii bych do toho nepletl. Bolwieser je příběhem zničení muže prostřednictvím vlastní nudící se manželky, není zaměřen pouze na intimitu, kritika míří na celou společnost. Hlavním nástrojem esteticky a dráždivě expresivní poezie je Xaver Ferdinand Maria Bolwieser (velmi zajímavý Kurt Raab), přednosta železniční stanice malého hornobavorského města. Profesní čest a společenská váženost uvozují ty nejdůležitější životní povinností, soukromým cílem je drobný kousek rodinného štěstí. Ale přílišná mužská důvěřivost a též lehké sadistické sklony sexuálního vzrušení jsou proti. Hlavní ženskou postavou je tu Hanni Bolwieser (zajímavá Elisabeth Trissenaar), Xaverova manželka buržoazního původu. Dlouhá chvíle v nadstandardu finančního zabezpečení a poddajně neaktivní podstata muže volají po jiném hledání závratného prožitku životního vzrušení. Důležitou postavou je Franz Merkl (pozoruhodný Bernhard Helfrich), dávný Hannin spolužák. Štědrá finanční pobídka k zahájení vlastní živnosti sebou přináší i sladký dárek navíc. Žárlivost, uražená ješitnost a niterný pocit podvedení zatouží po odvetě. Útok na pokrytectví si užívá záři absurdního vývoje událostí. Výraznou postavou je také Schaffer (příjemný Udo Kier), pružně světácký kadeřník. Využít klevetivé informace ve svůj prospěch je možné, pokud máme již stanovený cíl s vítanou vidinou spravedlnosti a budoucího financování. Z dalších rolí: nervózním Xaverem prohánění zaměstnanci jeho vlakového nádraží Mangst (Volker Spengler) a Scherber (Armin Meier), politicky aktivní lesní adjunkt Windegger (Karl-Heinz von Hassel), či rozvodový právník manželů Finkelberger (Gottfried John), Film Bolwieser je založen na knize a ta vychází ze skutečné události. Kniha kritizuje morálku doby, film útočí na stav morálky společnosti. Absurdní rozměr života je zobrazen pomocí sáhu filmové básně a sarkastické rozšafnosti. Pozoruhodná jízlivost! (07.01.2020)

Snad žádný jiný režisér (Včetně Godarda) nejspíš nemá tak vysoký koeficient kvalita x kvantita. Je s podivem, kolik toho natočil, a to bez jakýchkoli ústupků nejen vzhledem k celku, ale ani k detailům. O Bolwieserovi to platí exemplárně. Knihu Oskara Maria Grafa "Bolwieser" (1931) pojednal způsobem "lépe už to snad ani nejde". Samotný děj, který lze redukovat do schématu "Madame Bovary" (jako nejlépe popsaný archetyp znuděné vdané ženy), použil Fassbinder především pro rozvinutí mužského protipólu (Xaver Bolwieser je něco úplně jiného než Karel Bovary, i když mají společného více než mnohé). V tomto vztahu může být podnětné i porovnání s Chabrolovou "Paní Bovaryovou". Komu se dílo lépe zdařilo je asi mimo diskusi. (16.10.2015)

Fassbinder ma už definitívne presvedčil, že patril k jedinečným filmovým géniom, to bez debaty. Nemal som síce z toho čistý päťkový pocit, tak ako obyčajne (možno to chcelo trošku živšie tempo), no ten emočný dopad po skončení filmu vážne stál za to. Celý čas sa tu ide tvrdo a nekompromisne za tým, že v živote chlapa nie je nič horšie ako mrcha ženská. Alebo ešte lepšie, o tom, ako sa spravidla dobro zlom opláca... Tiež si nemôžem pomôcť, mne film skôr pripomenul (napr. prostredím a sondou do charakterov hlavných postáv) niektoré diela od L. Viscontiho a toho ja veľmi môžem. Medzi 4-5 hviezdami. 89/100 (08.04.2019)

Bolwieser je obtloustlý přednosta stanice, který nepobral moc rozumu, ale zato se oženil s krásnou Hanni. Ta se mu ale po čase spustí s bývalým spolužákem a později s místním holičem, o čemž si samozřejmě začne šuškat celé město. Řezník podá na posměváčky žalobu pro nactiutrhání a Bolwiesera, který sice má jisté pochybnosti, ale svou ženu nadevše miluje, si vezme jako svědka. Ten (aby svou ženu ochránil) křivě odpřísáhne její poctivost. Hanni dá řezníkovi košem a začne si s holičem, to se ale řezníkovi nelíbí a aby věděla, že to myslí vážně, práskne soudci, že Bolwieser je křivopřísežník. Ten je odsouzen, žena se s ním rozvádí a odjíždí s holičem... Televizní verze byla pro kina sestřižena na snesitelných 110 minut. (27.02.2007)

Další kvalitní kousek od Fassbindera, kterému absolutní hodnocení ubírá místy až k smrti pomalé tempo, což je pochopitelně důsledek toho, že televizní verze byla 2x delší. U tak dlouhé stopáže je pomalejší tempo normální. Film se však dá sestříhat, ale ne urychlit. I tak se však jedná o další autorův zajímavý film, ve kterém hlavní myšlenky nezůstavají na povrchu a nic není zcela jednoznačné. (29.04.2009)