poster

Severní hvězda

  • USA

    North Star, The

Drama / Válečný

USA, 1943, 108 min

Režie:

Lewis Milestone

Hudba:

Aaron Copland

Komentáře uživatelů k filmu (13)

  • Houdini

    Oscar 6 nominací: Kamera ČB, Výprava ČB, Speciální efekty, Hudba, Zvuk, Námět a scénář(7.4.2004)

  • Malarkey
    **

    Tenhle válečňák má dost zásadní problém, ale o tom pozdějš. Plno lidí si určitě všimlo roku. Točit válečňák z druhé světové války ještě za druhé světové války určitě není nic obvyklého, o to zajímavější to je. Jen mě fascinuje to jak se nadpis k tomuto filmu honosí tím, že byl nominován na Oskara a jestli se nepletu, dokonce i nějakého vyhrál. V té době to Americký národ totiž posral a hned několikrát. Nechápu proč, ale úmyslně zde ukázali ukrajinskou, tehdy ještě spojeneckou vesnici jak si zde žije, pro diváka, dost vymyvatelnym způsobem. Postupně na vesničku vtrhne německá armáda a sovětský lid se začne hrdě bránit, přičemž vesničku ubrání. Proč někdo tenhle film vůbec točil? Fakt je, že akční scény, jestli se to tak dá řikat, jsou na svojí dobu opravdu zajímavé, ale proč se někdo crcal s něčím takovým, a ještě k tomu Američan? Chápal bych Rusa, ale Američana? A ještě Američan Američanovi ukazuje jak nádherně se v Rusku žije? Podle mě tohle vidět Ukrajinec, s radostí tvůrce uškrtí, tohle vidět Rus deset let po vzniku tohodle filmu, s radostí si mne ruce, ale co na to řekne Amík? a ještě když si Oskarová komise film ohodnotí Oskarově hodně vysoko? Nemám na to slov, nelíbí se mi, že tenhle film v té době vznikl, jistě je to unikát, ale je na něm neskutečně vidět, proč vznikl, aby ukázal američanovi ve školách a nejen tam, že Rus se vlastně nemá špatně a pár let na to tvrdil opak? Neříkám, že to po téhle stránce film odsral, ale nelíbí se mi už ta příjemná atmosféra, která ve filmu figuruje, určitě bych tvůrcům dal za uši, chtěl bych vidět, jak oni se s válkou takhle crcaj, vždyť sami nezasáhli do druhé světové v Evropě prakticky až do roku 1944, tak nemají o válce v Evropě absolutně co kecat, tohle by mělo jít naprosto mimo ně, a ještě k tomu v té době.(8.5.2009)

  • Subjektiv
    **

    Je asi převelice nefér, že dnešní optikou hodnotím film, který vznikl v průběhu druhé světové války, kdy na rozjímání o válce a nacismu nebyl čas, chuť, ba snad by takové rozjímání spíše škodilo. Nacismus musel být poražen a válka vyhrána. Přesto film dnešním pohledem zhodnotím, neb tak činím pro dnešního diváka. Poselství filmu je zjevné: "Nacismus je zlo, hrdinný sovětský lid proti němu bojuje, pomožme mu v tomto boji." Aby zlo nacismu později patřičně vyniklo, první třetina filmu vláčí diváka po krk ve vesnické idylce - mladí se milují, všichni se soudruží a především pějí radostné písně, jednu za druhou. Když už je diváku jasné, jak radostný život je v SSSR léta 1941 (s realitou nemající společného lautr nic), mohou přilétnout německé bombardéry, aby to všechno zkazily. Počáteční šok, který postavy komentují větami jak ze sjezdů strany, i s příslušnou dikcí, např.: "Tvář války je pro děti strašlivá," vystřídá nepochybné, nepochybující a všeobecné odhodlání bojovat po partyzánsku. To je mimochodem uvedeno tóny z internacionály a nevím, jak si americký režisér vykládal slova: "...my ničím nejsme, buďme vším..." Snad nijak. Odhodlání bojovat samozřejmě nezůstane pouhým odhodláním, přijde čas činů a ten už nám film dotáhne milosrdně ke konci. Budeme svědky sebeobětování, nepochyb a odvahy. Jistě i tyto měly ve válečném úsilí své nevylhané místo, sláva jejich nositelům po právu přísluší, ale snad měly tišší, méně řečnickou podobu. Pouze fakt, že Němci nejsou zlovolní absolutně a neochvějně, filmu bere něco málo z jeho schematičnosti a plochosti. Ale jen málo. Slaboučké **.(1.2.2009)

  • Aky
    *

    Chtěl jsem dát odpad, ale zachránil to rok vzniku. Propagační agitka - dobrý. Jinak je to strašlivé. Hrst vymydlených, čestných a ušlechtilých Ukrajinců v čistotné, upravené vesničce, kterou nejdříve spálí, ale pak tam zase je, vybojuje hrdinský boj za záchranu Sovětského svazu a na koních ze své otčiny vyžene wermacht. Ani Američané by se neměli srát do něčeho, čemu nerozumí.(6.12.2009)

  • Campbell
    **

    Další film který jsem viděl a po hodině jsem nevěděl ani jak se to jmenovalo.(27.8.2009)

  • raroh
    ***

    Americký propagandistický snímek, jehož účelem bylo získat veřejné mínění na stranu SSSR (až konzervativní politiky vytáčel a označovali ho za komunistický film). Režíroval ho v bývalém carském Rusku narozený režisér (původním jménem Lev Milštejn) - i když ne podle svého scénáře, proto mě překvapila faktografická hloupost, že vesnický předák plánuje stažení partizánů někde v oblasti Kyjeva někam do hor (nejmenoval se jeden z klasických sovětských za války natočených snímků Partizáni v stepích Ukrajiny?). Jiné chyby padají na vrub českému vydavateli - Řiťka - v originále správně znějící jména Děmjon a Griša přepisují jako Damian a Greša. Ovšem i další realie spíše vypovídají o amerických představách - vesnice, v níž se děj odehrává, je spíše americkým maloměstem s nemocnicí a střední školou, děj pak připomíná spíše western (i když chápu, že si autoři nedokázali představit realitu). Za první část (předválečnou) by se ani nemusel stydět Ivan Pyrjev se svými kolchoznickými muzikály. Tím se dostávám k hudbě, jejímž autorem je významný americký modernistický skladatel Aaron Copland. Jeho dokonalé pastiše jakobyfolkloru, revolučních a partizánských písní působí absolutně věrohodným dojmem. Další bod přidávám za rozmluvu mezi sovětským lékařem Krasinem a jeho německým kolegou, představovaného von Stroheimem, před tím, než ho Krasin zastřelí. Obvinění Němce, že je vzdělaným, nad hitlerismus povýšeným, ale stejně mu sloužícím považuji za myšlenku velmi platnou a o podstatě praktického nacismu vypovídající víc než hodně.(10.6.2011)

  • Orlau32
    ***

    Beru v úvahu, že se film točil v roce 1943, kdy ještě nebylo zdaleka po válce, ale už bylo po Stalingradu. Američané něco nafilmovali a možná, že byli na toto dílko i hrdí (nominace na 6 Oscarů). Všechno bych zkousla, ale když začali ve filmu zpívat ruské častušky anglicky a ještě zdžezovaně, tak to jsem řvala smíchy. Chlapi chtěli tančit "kozačka", ale to už byla úplná sranda. A pak mi v tom filmu chyběla ta ruská přirozenost, obyčejnost a jak povídám ta "ruská duše". Nemůže Rusa hrát západní herec s perfektním střihem vlasů na hlavě a bezvadně oholen, když hraje partyzána, který žije v horách v nehygienických podmínkách, atd., atd. Nebudu to dále rozvádět, prostě západ v té době ruský život neznal a nepochopil možná dodnes.(16.1.2010)

  • kinderman
    ****

    Když divák přežije úvodní půlhodinu, v níž se seznámí s tím, jak si Američané představovali život na ukrajinské vesnici v roce 1941- téměř jako ráj na zemi plný jídla, písní a tanců, dočká se i Milestoneovy režijní zručnosti v akčních scénách. Poněkud nadsazené hodnocení skoro westernového vyprávění jde na vrub přítomnosti Ericha von Stroheima v roli nacistického lékaře.(14.1.2009)

  • zette
    ***

    Tento film se tezko hodnoti. Kritizovat jej je hodne slozite, film vznikl za valky, v USA a pojednava o prvnich dnech valky mezi SSSR a Nemeckem. Coz pusobi samo o sobe dost perverzne:-). Pak se clovek nemuze ubranit nedobreho dojmu, kdyz ukrajinska vesnice zpiva krasne anglicky atd. Je asi jasne, ze takove veseli na ukrajinskem venkove nepanovalo. Stejne tak je ale ukazana atmosfera i v sovetskych filmech ( myslim, ze to okopirovali ), na druhou stranu se povedly realie vesnice a musim pochvalit i vyber mnoha hercu, kteri opravdu maji slovanske rysy. Nalety a technicka stranka je vazne velice dobra, mozna by vsak bylo lepsi, divat se na dlouhe pasaze ve filmu bez zvuku.(3.3.2009)

  • Rodriguez
    *

    Přežiju toho hodně, ale tohle? To si snad autor dělal srandu, když tím myslel válečné drama. Polovina filmu je o zpívání, přecpávání pupků a kecání o ivanovi, to pak musí bejt člověk silná nátura, aby se dožil té druhé půlky. Druhá polovina je o malinko lepší, ale furt hodně někde vzadu pokulhává.(16.3.2009)

  • Kakho-oto
    **

    Malarkey a Subjektiv mají na film v podstatě stejný názor jako já. Je to opravdu neuvěřitelné, plošší propagandu nemohli snad natočit ani sami Sověti... Totéž píše anglický historik Overy v knize "Rusové ve válce." Směšné, že takový film byl nominován na 6 Oskarů. Směšné, že někteří lidé tento film řadí k nejlepším válečným filmům všech dob. Pro mě opravdu věc nepochopitelná. Všichni Ukrajinci jsou ve filmu odhodlaní bojovat, neprojevují skoro žádnou slabost, před příchodem Němců sami začnou zapalovat své domy. Jejich život do příchodu nacistů připomíná ráj plný všeho potřebného atd atd. Mám rád filmy, které se od skutečné historie poněkud liší. Je to celkem normální a pochopitelné, ale filmy typu Severní hvězdy nejsou nic jiného než propaganda -a ještě k tomu jde o propagandu Sovětského svazu z dob Stalina. Zkrátka čeho je moc, toho je příliš. Přesněji: 1,5 hvězdičky.(4.6.2009)

  • Pavlin
    *****

    Severní Hvězda ruská pohraniční vesnička.Život zde probíhá téměř idylicky.Právě začínají prázdniny a všichni společně slaví.Druhý den se několik obyvatel vydává na několikadenní výlet do Kyjeva.Tady někde ale krásná idylka končí a na všechny obyvatele tvrdým úderem dolehne válka.Rusko je přepadeno německou armádou a ze Severní hvězdy se má stát vojenský lazaret.To ale obyvatelé po prvním překvapení nechtějí připustit a odhodlaným a systemetickým odporem to němcům předvedou.Jejich statečnost a připravenost položit pro svou zemi i život je fascinující.Film je na svou dobu velmi dobře provedený.Útočící štuky opravdu nahánějí hrůzu.Jeden z nejlepších válečných filmů co jsem viděl.95%.(26.1.2009)

  • Skunkiee
    *****

    Když přežijete vcelku nudnou úvodní polovinu snímku, nebo se na ni připravíte jkao na klasický patetický romantický snímek ve stylu 30.let s mnoha písňovými pasážemi, tak druhá půlka vám to vynahradí mírou vrchovatou. Tak sugestivní válečný snímek jsem dlouho neviděl. Neuvěřitelně emotivní scény vás najednou bez předchozího varování vtrhnou do víru války. Film vypráví o hrdinství, o hrdinství obyčejných lidí, kterří se s klackami a kameny, na koních, odvážili vyjet proti tankům a bránit svou rodnou zem. O lidech, kteří neváhali spálit své domovy, aby se nedostaly nacistům do rukou. Bezděky mě napadla myšlenka, zda-li by toho i dnes byli lidé schopni? Za tyto a další morální otázky, za napětí v druhé polovině filmu a za neuvěřitelnou scénu náletu Štuk na vesnici dávám 5*.(18.1.2009)