20 milionů mil od Země

Chudáka ho unesou z jeho rodné Venuše a u nás se k němu chovají takto. Až mi ho bylo líto. Souboj se slonem byl super, ale jak už tu napsalo několik lidí přede mnou nějak se mi nezdály ty měřítka. Neustálé řvaní monstra se skoro nedalo poslouchat a strašně mě rušilo. A také jsem poprve viděl zbourané Koloseum. 50% (29.10.2008)

Na Zemi s posádkou rakety dorazí vesmírný šmejd, šmejd z Venuše. Protože se raketa při návratu domů poškodila během srážky s meteoritem, zřítí se do moře nedaleko jedné sicilské rybářské vesnice. Přežije pouze jeden astronaut, bohužel organický vzorek z Venuše se dostane do nesprávných rukou. Postupně z něj vyroste obří kreatura připomínající dinosaury. Příběhově nic výjimečného, film má ale jiné kvality zjm. pro fanoušky starých sci-fi filmů. Kreaturu totiž rozpohyboval trikový mág R. Harryhausen (Souboj titánů, Sindibádova sedmá a následně zlatá cesta ad.). Zadní projekce sice působí mnohde rušivě, pokud však dojde na akci, dá se odpustit. Zúčtování se psem, napadení farmáře, souboj se slonem a následný lov v ulicích, který připomíná kompinaci Godzilly a King Konga, jsou zábavné. Pozorný divák si všimne i detailů, kdy zdánlivě mrtvý ležící slon ještě dýchá. Snímek nenudí, má atmosféru i napětí a nechybí sentimentální milostná vložka, která je na místě. Milovník současných fantastických filmů zřejmě tenhle počin příliš neocení... (12.03.2018)

Hvězdy začínají různě. Michael Jordan plácal do míče na plácku za domem. Quentin Tarantino přerovnával krabičky ve videopůjčovně a Sylvester Stallone začínal s holým zadkem v pornofilmu. Ray Harryhausen začínal prakticky tady, protože 20 Million Miles to Earth je teprve druhý celovečerní film, na kterém pracoval jako tvůrce vizuálních efektů, ale i přesto jsou zde vidět prvky, které doprovázely Raye po celou jeho tvorbu. A to skvělá animace všelijakých příšer a často velice okaté zadní projekce. 20 Million Miles to Earth je naivní film, jakých v té době vznikaly desítky, který je zajímavý tím, že se neodehrává na půdě USA. Celková naivita snímku je ale vykoupena přímočarostí a faktem, že film jde rychleji na věc než prostitutka z E55. Titulní monstrum je skvělé a souboj se slonem (Trochu to připomínalo Údolí Gwanghi ) rovněž. A když připočtu povedenou hudbu, tak musím téhle vesmírně ódě na King Konga dát 4* nejen ze slabosti pro Harryhausenovu práci. (13.08.2008)

Solidní výkon Harryhausena ve speciálních efektech. Animace příšer vůbec není špatná a sehrání s herci třeba ve stodole vypadá fakt přesvědčivě... Na druhou stranu, režisér se s tím moc nepáral a když kácel les, nechal třísky lítat. Hned první scéna: Spadne obří raketa a zapíchne se vzhůru nohama pod úhlem 30°. Po vstupu dovnitř nic vzhůru nohama není, a podlaha je v dokonalé rovině. Navíc je ve filmu jedna z nejnepřesvědčivějších romantických linek, které jsem ve tvorbě z této doby viděl (i v céčkách). (16.02.2012)

Oddechová drobnost, která má spád, graduje a pobaví, ovšem pozor! Nepřemýšlet! Pak vám možná nebude vadit, že monstrum mění velikost (a teď nemyslím jeho "přirozený" růst, ale opravdové chyby) podle toho, jestli zrovna bourá most (nejhorší triky z celého filmu), rve se se slonem (skvělá scéna, na kterou si Harryhausen tak trochu vzpomněl v pozdějším Údolí Gwangi) nebo že stojí na Koloseu jakou moula a výhružně hýká směrem k tankům. Zmínit musím také neskutečně (neúmyslně) vtipnou část odehrávající se ve stodole, kdy chrabrý sedlák příšeře nejprve zarazí vidle do zad, ještě chrabřejší armádní důstojník ji chvíli nato tluče lopatou... A až potom někoho z vojáků napadne "Zkusme na to vystřelit, když už ty pušky s sebou máme". Dvě a půl hvězdy. (29.05.2011)