The Florida Project

Na jednu stranu pohodová letní feel-good oddechovka. Na stranu druhou výborná vizuálně podmanivá indie artovka, která je velmi subtilní, intimní a pestrobarevnou sondou do každodenního života obyvatel jednoho fialového floridského motelu, a která bravurně využívá kontrastu mezi nevinností dětského světa a krušnou dospěláckou realitou. Sean Baker je mistr sociálního dramatu. Jo a mimochodem: všechno nejlepší k 67. narozeninám pro Willdu Dafrienda! [#A24RULES!] 💜 (22.07.2022)

Děti nemůžou za svoje rodiče. Proto jsem nejmenší hrdiny tohoto snímku za jejich chování nijak neodsuzovala a vlastně jsem se nemohla rozhodnout, jestli mám být ráda, že si tak užívají žhavé floridské léto, nebo je mám hrozně moc litovat. Nejlepší na celém filmu je fakt, že režisér a scenárista v jedné osobě do většiny rolí obsadil neherce a dosáhl tak v podstatě dokumentární autentičnosti. Dafoe hraje pěkně (bavil mě hlavně při konfrontaci s pedofilem), ale na Oscara to v současné konkurenci není. Největší hvězdou je malá Brooklynn Prince, jejíž závěrečné slzičky rozpláčou málem i vás. Skoro 4*. (04.03.2018)

Potkat holky v reálu, přejdu na druhý chodník, ale koukat na ně na plátně mi bylo ctí a potěšením. Človek se zasměje, zasní, zarošťačí, zanadává na systém, ale taky se dozví něco o tom druhém světě a zamyslí se sám nad sebou. Malá Brooklyn Princeová je dokonalá, takhle přirozený dětský herecký výkon jsem neviděl ani nepamatuju - pokud vůbec. Plná remcenze tuto. (28.02.2018)

Baker mi sedl už u Tangerine, což byl rozhodně spornější počin, ale z tohoto snímku mám jasný pocit vytříbenosti jeho filmařského vkusu. Opravdu bravurně celé dvě hodiny podává divákovi pohled očima dítěte na chudobu, nezaměstnanost atd. O dětském výkonu Brooklyn Prince není třeba mluvit, je fantastická, jen kdo ví, do jaké míry je sebou a do jaké tohle musela hrát. Její uplakaná scéna na konci mě dostala. (15.07.2018)

Film založený na rozporu mezi dětskou a dospělou perspektivou, mezi dvojicí paralelně existujících, ale zcela odlišných světů. Baker tohoto rozporu využil jako řídícího prvku vyprávění. Průniky „dospělých“ problémů do bezelstné dětské reality vytvářejí dramatické napětí, posunují děj a rytmizují vyprávění. Mikropříběhy dospělých se po většinu času nacházejí na okraji zájmu, což odpovídá dominujícímu dětskému hledisku. S problémy dospělých jsme ovšem obeznámeni dost, abychom chápali motivace postav i dějové zvraty. ___ Dětskému hledisku odpovídá také stylizace snímku. Realistické scény, ve kterých se nízko držená, dětské vidění světa napodobující kamera snaží udržet tempo s mladými herci, jsou prokládány pečlivě komponovanými statickými záběry, připomínajícími svými barvami pop-art. Výrazné barvy, nápisy jako „Magic Castle“, „Futureland“ nebo „Seven Dwarfs Ln.“ a výstřední lokace proměňují zpustošené okolí zábavního parku v jednu velkou hrací plochu, jak jej vnímají a využívají také děti. Vytvořily si svůj vlastní magický svět, který ale není dlouhodobě udržitelný a trhliny, které se v něm objevují, jsou tím větší, čím méně jsou dospělí schopni udržet potomky v iluzi, že všechno bude v pořádku. ___ Energický styl filmu kontrastuje s bezvýchodností situace, ve které je mladá hlavní hrdinka se svou matkou uvězněna. Zásluhou vpádů sociálního dramatu do kouzelného dětského dobrodružství se však film dokáže vyvarovat sentimentality, falše i jakéhokoliv opájení se mizérií postav. Ta pro Bakera ostatně není ústředním tématem filmu. Zajímá ho zejména schopnost adaptovat se na určité prostředí a s ní související sebezáchovné budování vlastního kouzelného království. ___ Baker namísto vytváření umělých dramat nechává události zdánlivě volně plynout. Drobná nedorozumění na sebe ovšem nabalují další příhody, samostatné epizody se skládají do vrstevnatého tvaru a příběh, držící se přes zdání dramaturgické rozvolněnosti tradiční tříaktové struktury, stále větší rychlostí směřuje ke katarznímu finále. Velké závěrečné drama pak vyplývá z řady drobnějších konfliktů, o které vyprávění dříve alespoň zavadilo. ___ Na problémy, které je potřeba řešit, dokáže The Florida Project poukázat, aniž by je zveličoval nebo jimi překrýval drobné radosti života a zneužíval jich k citovému vydírání. Jde o přístup příjemně věcný, soucitný a upřímný, podmanivě magický i realistický, který vedle smutku nabízí i radost a probouzí chuť začít něco dělat. 90% Zajímavé komentáře: novoten, Tft (28.03.2018)