Hostile

Post-apokalyptická "Pretty Woman", odohrávajúca sa v dvoch dejových líniách, ktorá vďaka (očakávanému) rozuzleniu, dokonale splynie v jeden celok. Nie je to horor, v aký by mal divák dúfať. Nemá to taký "drive", takmer žiadne gore, pričom ani samotná atmosféra, nie je taká temná, akoby sa žiadalo, no stále je to vďaka nápadu a kvalitnému spracovaniu, priemerná "zábava". Už zajtra si však nebudem pamätať, o čom to celé bolo .. (02.05.2018)

Moje první a asi i poslední setkání se žánrem červenoknihovní postapo, o kterém jsem, přiznám se, neměl dosud ani páru. Dvě odlišné dějové roviny by mi vůbec nevadily (byl jsem naopak zvědavý co se z toho všeho nakonec vyvrbí), snad ani ne jejich závěrečné prolnutí se v absurdním patetickém kýči. Ale nepřekousnu onen model, hojně nadužívaný v pseudoromantických blábolech - bohatý, kultivovaný, zajímavý, francouzsky charmantní elegán se na první pohled zamiluje do hloupé, nepřitažlivé feťačky, nakvartýruje si jí k sobě do bytu, vyléčí jí ze závislosti, posléze jí věnuje luxusní, středně velký zámeček a chce s ní mít bejby. Tahle zápletka mi přijde x-krát pitomější a absurdnější, než závěrečné rozuzlení. Ale postapo scény jsou hodně slušné, škoda toho tvůrčího potenciálu na tak hloupý film. (06.07.2018)

Můj dobrý přítel Xavier Gens dohlížel na tvorbu snímku z pozice výkonného producenta a musím říci, že odvedl vskutku vynikající práci. Představitelka hlavní role Brittany Ashworth zazářila v jeho znamenitém hororu Crucifixion, takže si ji logicky vyžádal i pro Hostile. A mimo jiné zde poskytoval debutujícímu režisérovi velmi cenný mentoring. Popkornový divák čekající zběsilou akci s potoky krve bude zklamán, jelikož talentovaný Mathieu Turi vsadil na trpělivé budování klaustrofobické atmosféry za využití nekonvenční narativní struktury. Postava Juliette se nám představuje formou vzpomínkové retrospektivy, přičemž tyto lehce melodramatické sekvence umožňují divákovi poskládat příběhovou mozaiku, ale zároveň slouží i k určitému zklidnění jeho mysli, aby byl hned vzápětí konfrontován s hrůzou postapokalyptické reality. Jedná se o učebnicový příklad efektivního zužitkování kontrastu. Jakožto zdejší hororový expert nepochybuji o Turiho velké žánrové budoucnosti a snímku Hostile uděluji čtyři silnější hvězdy. (03.05.2018)

Skupina odvážnych preživších žije uprostred spustošeného sveta. Juliette (Brittany Ashworth) sa jej odhodlanosť stáva osudnou, keď havaruje na dodávke a uviazne v nej. Okrem všetkých fyzických útrap na ňu pod rúškom noci čakajú krvilační kanibalovia. - Zo začiatku sa mi to kvôli zvolenej chronológii vôbec nepáčilo, ale s pribúdajúcimi minútami sa môj dojem stále zlepšoval. Na konci z toho vznikol nadpriemerný horor, pretože v ňom do seba všetko nádherne zapadne. Akurát som počas pozerania rozmýšlal, že by som si mal zopakovať nejaký emocionálne drastický horor ako The Mist alebo The Divide a ono sa z toho vyklulo niečo podobné. Velmi spokojný som aj s hercami, medzi ktorými vyniká hlavne fajnová Brittany Ashworth. Javier Botet opäť úraduje a vďaka slušným maskám sa je na čo pozerať. Záverečný soundtrack bol špičkový a ako režijný debut to je velmi slušné, takže za mňa velmi silné tri hviezdičky. + Javier Botet + herečka z The Crucifixion + herec z World War Z + herec z Sweet, Sweet Lonely Girl (01.05.2018)

Hostile je filmem z roku 2017. Na ČSFD má film jen 164 hodnocení a 51% takže je jasný, že žádnou díru do světa filmu snímek neudělal a už ani neudělá. Já bych tenhle film ale rozhodně nezatracoval. Možná i proto, že já osobně mám pro postapo snímky určitou slabost. Hostile je něco mezi postapokalyptickým hororem a "Love story". Film si jede ve dvou časových rovinách(minulost a současnost) mezi kterými přeskakuje. Určitě za tím nehledejte primárně horor. Zapláče i ten kdo by čekal snímek nabitej akcí. Ono se tady toho zas tak moc neděje. Za sebe můžu ale říct, že jsem se ani na chvíli nenudil. Javier Botet jako ztvárnění zla o5 nezklamal. Hostile je prostě jinak pojatej postapo snímek, kterej to má u mě za pěkný 3hvězdy. (26.10.2023)