Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Športová dráma podľa skutočných udalostí... Mníchov, 1972. Olympijské hry, poznačené teroristickým útokom, pokračujú ďalej. Vo finále basketbalového turnaja sa proti sebe postavia reprezentácie dvoch nezmieriteľných nepriateľov studenej vojny. Tím USA je považovaný za neporaziteľný, Sovieti, vedení novým trénerom, ktorý za dva roky úplne zmenil zloženie mužstva i jeho koncepciu, sa však nemienia vzdať svojho sna... (RTVS)

(více)

Recenze (22)

Rathalos 

všechny recenze uživatele

Rusom,ked sa vydari natocit film,tak potom je to uz pecka,uzasna sportova drama natocena podla skutocnej udalosti,ktora zobrazuje basketbalovy tim ZSSR,ktory dostava do ruk novy trener a zacina priprava na olympiadu,krasne,dojemne,srdecne,perfektna kamera a ten zaverecny zapas bol genialny,klobuk dole,zazitok,ktory ma ohuril...:-) ()

nonick1 

všechny recenze uživatele

Filmy se sportovní tématikou (navíc zápolení USA vs. CCCP) moc nemusím, ale tento snímek je opravdu výjimečný - nejen díky skvělému retrovizuálu a jisté režii, ale i propletenci několika příběhů, nervydrásajícímu finálovému zápasu a dojemnému závěru. Člověk by se zdráhal uvěřit, že se něco takového doopravdy mohlo stát - až dobový záznam v závěrečných titulcích ho přesvědčí o opaku. Jasných pět hvězd. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Dávkovaný patriotismus chutná. 1) Bylo to dojemné. Opět jsem fandil Rusům (předtím ve filmu Legenda 17)._____ 2) Spoiler. Ovšem zcela nevěrohodný mi připadá nespokojený Litevec, který dostane nabídku k emigraci, ale zůstane ve vlasti._____ 3) Od Berlína 1936 až do semifinále v Mnichově vyhrály Spojené státy všech 63 olympijských utkání v řadě (účastnit se mohli pouze amatéři). Mnohá svědectví a názory zpochybňují průběh posledních třech sekund zápasu. Stačí zagooglovat a máte je všechny. Ať už tomu bylo jakkoli a ať bylo sovětské vítězství spravedlivé a férové či ne (Američané tehdy odmítli soupeři pogratulovat a stříbro nepřevzali), ve filmu je konec opravdu strhující. Oficiální protest USA na závěr zápasu nebyl pětičlenným výborem FIBA (Itálie a Portoriko pro, Maďarsko, Kuba a Polsko proti) přijat. Studená válka ve sportu._____ 4) Jak to bylo ve skutečnosti? Podkladem pro film je autobiografická kniha sovětského basketbalisty Sergeje Bělova Движение вверх z roku 2011. O historické věrnosti popisovaných událostí lze, jak by pravil Čapek, s úspěchem pochybovat. Tvůrci podle vlastních slov úmyslně změnili pořadí událostí anebo samotný děj v zájmu emocionálního prožitku._____ 5) Fakt, že zobrazený způsob vedení zápasu neodpovídá době, mě nijak nebere. Stejně jsem to nepoznal, přečetl jsem si o tom na internetu._____ Na základě stížností rodiny trenéra Kondrašina byla postava přejmenována na Garanžina. Svého syna se ve skutečnosti Kondrašinovi vyléčit nepodařilo. Vlastní zdravotní problémy Kondrašinovi začaly až v roce 1976._____Při kontrole na celnici celníci zabavují LP Deep Purple Burn, které ovšem vyšlo až v roce 1974._____Litevec Modestas Paulauskas se nikdy proti sovětské moci nevymezoval a nechystal se utéci ze SSSR._____Hru v Harlemu s místními černochy si scénárista vymyslel._____Přímý přenos zápasu SSSR - USA se v Sovětském svazu nekonal... ()

Lefty86 

všechny recenze uživatele

Neřadím se mezi nějak náročné diváky a 99,9 % sportovních filmů to má u mě vyhraný předem.  Američani jsou v těch post sovětských filmech ukazovaný jako žvýkající arogantní blbečci. Ale ruku na srdce, kolik z nás je tak vnímá doteď? 🤣  Objevil jsem poslední dobou pár ruských filmů , zajímalo mě to téma který představovali , ať to byl Oheň, Legendární 17 Charlamov, nebo tenhle Výskok. Ty filmy mají prvky toho co točili Američani v 90. letech, trochu naivity, jednoduchosti. Já to mám rád, často u sportovních filmů slzím. 😃 Ať byl Sovětský svaz jakkoli zrůdný, tak se mu musí uznat že sportovce vychovával výborný, v čele s hokejovou sbornou. Proto pálím plný počet. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Valím si to na krásné filmové vlně, tahle sportovní záležitost mě dostala, ono to své drobné mušky má, ale já je velice ráda přehlédnu.. Za jedno nesmírně si vážím dřiny a potu tisíce hodin, někdy i s bolestí a sebezapřením a to ti kluci prostě dokázali, za druhé obdivuji lidi jako je trenér v podání Vladimira Maškova (mimochodem opět výborný), zcela propadlý své basketbalové vášni a ochotný udělat pro své svěřence úplně vše, dát vlastní kůži všanc.. No a za třetí dívat se na ty sympatický kluky, kteří pochopí, že basket je kolektivní hra, že doma je prostě doma a to nic na světě nenahradí, že se život musí žít teď a ne příští rok, že jen tak, když se propojí ve skutečný tým, mohou vyhrát nad do té doby neporaženou basketbalovou velmocí, bylo mi potěšením.. ()

Galerie (28)

Reklama

Reklama