Lolita

Strašně bych toužil zhlédnout tu Kubrickovu verzi legendární Lolity, která nemusela ustupovat přehnaně úzkostné iniciativě cenzorů a plně by odrážela Stanleyho obrazovou genialitu. Ovšem i tak, sestřiháno k nepoznání, nabízí toto zpracování Nabokovova mistrovského postmoderního románu tolik filmové krásy, hutné erotické atmosféry, úchvatně stylizovaných záběrů a chytře napsaných dialogů, že nelze ani náznakem mluvit o "slabém" Kubrickovi. Scény, které se zdají býti vleklými a nadbytečnými, jsou ve skutečnosti nesmírně rafinovaně promyšlené a obsahově i atmosféricky dokonale zapadají do unikátní filmové skládačky, která postupně, tu tragicky, tu s nevinným ironickým úšklebkem, odkrývá společensky nepřípustné motivy a která také zcela přirozeně stmeluje několik různých žánrů, kriminálním filmem-noir počínaje a dobrodružnou road-movie konče. Nad vším pak zcela vyčnívají excelentní James Mason, jehož vyčerpávající kreace citově posedlého pedofila je zcela určující pro emocionální stránku filmu, a veledůležitá postava hereckého velikána Petera Sellerse, jehož svérázné řečnické výstupy patří k absolutním vrcholům příběhu. Kubrickova Lolita je ve výsledku spíše velmi komorní odyseou do útrob prapodivného, duševní chorobou rozpolceného charakteru, která nemá takový myšlenkový rozsah jako obsáhlá kniha a nesleduje se vždy úplně jednoduše, ale její uměleckou hodnotu a formální vytříbenost už jí nikdo neodpáře.. 85% (07.04.2015)

Ne zrovna strhující, ale pořád dostatečně zábavné sledování, kam povede vztah starostlivého pána se skrývanými touhami a panenské, přirozenou ženskou svůdnost objevující adolescentky. Klidně a plynule vyprávěný příběh, psychologicky detailní a jemný, s překvapivými tragikomickými momenty a tajuplně nejednoznačnou postavou Petera Sellerse. Co mi ovšem v Kubrickově verzi Lolity trestuhodně chybí, je odkrytější nebo alespoň naznačené spektrum jejich intimního sblížení, které si v ní můžeme leda domýšlet. Hlavní postava Humberta z ní vychází spíše jako platonicky zamilovaný impotentní nešťastník, který svůj objekt touhy drží fanaticky zkrátka pouze proto, že ho sám nemůže mít. (18.09.2020)

Teď, když jsem viděl už i remake Lolity z roku 97 s Ironsem, můžu tvrdit, že Kubrickova Lolita je lepší. Lepší jí dělá nejenom Peter Sellers, kterej ve svejch výstupech opět strhává pozornost na sebe, ale taky podle mě líp rozprostřenej děj, kterej je jako celek pro mě víc zabavnější než už zmíněnej remake. (28.04.2009)

Je tomu už nějaký čas, co jsem viděl Lolitu z roku 1997 a ta se mi líbila. Po nějaké době, kdy jsem stačil zhlédnout většinu Kubrickových filmů (už mi chybí jen The Killing a Fear and Desire a budu mít zhlédnuto vše, co tento velikán natočil) jsem se dozvěděl, že to byl právě on, kdo zfilmoval Lolitu v roce 1962. A proto jsem na tento snímek opravdu těšil. Je škoda, že musím napsat, že jsem tak trochu zklamaný. Ne, že by tento snímek byl nějak špatný, ale tady jsem se místy nudil. Trochu mi to připomíná situaci u filmu Barry Lyndon kdy jsem se na film opravdu těšil a výsledek mě sice nezklamal, ale ta stopáž byla nesnesitelná. Stejně tady, film není vůbec špatný, Sue Lyon byla opravdu krásná a Sellers si pár svými scénami prakticky ukradl film pro sebe, ale to nic nemění na faktu, že kdyby se film prostříhal o takovou půlhodinku, bylo by to (alespoň pro mě) lepší. Takhle dnes musím dát "jen" 80 %. P. S. A to mi dlouhé stopáže nevadí, například (když zůstaneme u Kubrickových filmů) mě Spartacus opravdu bavil a to jsem viděl 198minutovou verzi. P. S. 2. A momentálně nedokážu určitě, která verze Lolity je lepší, obě mi přišly dobré i když byly jiné. (29.07.2011)

Jsem poněkud zklamán. Doufal jsem, že po uspokojivém zážitku s remakem budu na originál pět samé ódy. Nestalo se tak. První půl hodina je značně loudavá a ke konci jsem měl pocit, že sleduji špionážní thriller. Chemii mezi hlavními protagonisty jsem vůbec necítil, což je další věc, která mě mrzí. Lolita je sama o sobě velmi atraktivní a dialogy jsou jak jinak, než geniální. Nevím, kde je chyba. Možná by to chtělo nůžky a "trošičku" sestříhat. (05.11.2012)