Kapitán

Robert Schwentke se konečně po všech těch snímcích v Hollywoodu vrátil do své domoviny a natočil nesmírně sugestivní a emocionálně drtivé válečné drama. Člověk by při sledování tohoto filmu snad ani nevěřil, že se tento příběh doopravdy ke konci druhé světové války stal, ale opak je někdy pravdou. Černobílé filmy rád ocením, pokud se k nim tento nevšední filtr hodí. A Kapitána bych si již teď nedokázal představit barevně, v mnoha momentech mi to připomínalo Schindlerův seznam (takový kompliment obdrží málokterý film). Co se týče hereckého obsazení, tak si nemám nač stěžovat, hlavní postava ztvárněná Maxem Hubacherem bezchybná, tento mladý herec se fakticky zaskvěl. I vedlejší role se kastingově vydařily na jedničku s hvězdičkou. Akce se zde moc nedočkáte, Kapitán si spíše zakládá na perfektní stísněné atmosféře a parádním dialogům, z nichž budete jako na trní. Kdo neviděl, tak doporučuji. A pokud si najdete čas, tak si i přečtěte něco málo o tom opravdovém příběhu. Stojí to za to. Za mě dávám 83 % (04.07.2020)

„POKUD NEOBELSTÍŠ SMRT, OBELSTÍ PAK ONA TEBE…“ /// Komorní, dramatickej, černobílej úvod, pokračuje komorním, dramatickým černobílým příběhem o tom, jak se dezertující voják kapitánem stal. Německo, pár dní před koncem války a život za „frontou“. Všude samej zběh, civilisti žijící ve strachu… a postupně se z toho stává silná (jako fakt silná!) tragikomedie. Silná pro to, že to k smíchu moc není. Za povšimnutí stojí nejen místy nechutně nelidskej příběh, kde bujarý veselý střídá krveprolití, ale hlavně herecký výkony (takovej Max Hubacher by to někam mohl dotáhnout…). Jednoduchý gesta a mimika často mluví za všechno. Tenhle film je pro Němce určitě větší tragikomedie, než Ztratili jsme Stalina. A režisér Robert Schwentke překročil svůj stín! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Chystám se ukázat uprchlíkům, jak Němci umí čistit tábor plnej uprchlíků. 3.) Thx za titule „tkimitkiy“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (11.10.2018)

"Takže vy ste desiatnik??" Krásna vojnová lahôdka, ktorá prišla ako blesk z jasného neba. Nemci posledné roky sebareflexne natáčajú realistické vojnové filmy bez príkras, presne tak ako sme kedysi za komunistov o tom snívali. Vtedy bol kvalitný vojnový film vzácnosť, drtivá väčšina filmov bola natočená podľa šablony Nemec-vrah , Rus- hrdina...V tomto výbornom filme sa nám predstaví pestrá paleta rôznych pováh, tak ako to aj v skutočnom živote chodí. Trochu som sa pousmial, keď až po 24 minútach nabehol v doprovode zaujímavej hudby názov filmu "Der Hauptmann". Netradičné, ale veľmi efektívne. Nespomínam si, ale myslím, že som doteraz v žiadnom filme nevidel rozoberať tému zabíjanie nemeckých zajatcov Nemcami...Čiernobiela farba filmu neskutočne sedí, jeden farebný záber sa objaví až v samom závere. Divák si od hlavnej postavy drží odstup, čo je logické, keďže robí svinstvá, ale na druhej strane je v napätí, pretože čakáte kedy ho niekto alebo niečo prezradí...Je trochu škoda, že nám režisér neponúkol záver tak ako sa skutočne stal. Ten filmový záver je fajn, ale radšej by som videl v závere jeho popravu. Po skončení filmu ešte chvíľu vydržte, nasledujú pomerne veľmi originálne titulky s výbornou scénou jazdy filmových prestaviteľov dnešným moderným mestom. 100%. (17.09.2018)

Zaujímavý príbeh, ktorý ale vzhľadom na okolnosti nebol až tak prekvapivý, spracovaný celkom netradičnou formou. Čiernobiely obraz ešte prehlboval dej a vtedajšiu dobu. Príbeh krásne zobrazuje psychológiu postáv a skryté pohnútky osôb, ktoré sa dostávajú na povrch po nečakanom nadobudnutí moci, čo je stále aktuálne aj v dnešnej dobe. Okrem toho sa film môže popýšiť aj hereckými výkonmi na veľmi slušnej úrovni. 7,6/10. (01.10.2018)

Stačí si obliecť U.N.I.F.O.R.M.U, mať extrémne silné sebavedomie, ale najmä veľkú guráž, pretože tá si to bude doslova vyžadovať, ktorá je aj skúškou odvahy ! Týka sa obyčajného, rádového vojaka WEHRMACHTU-Williho Herolda, z ktorého sa po počiatočnej „lovnej zvery” , keď ho opití kolegovia s bombastickou chuťou naháňali s nabitými pištolami, že mal vôbec šťastie v nešťastí, a ušiel svojej koristi, ako zebra levovi, aby sa z neho vzápätí stal úplne iný jedinec, ktorý sa „prevtelí” do Kapitána, vezme na seba novú IDENTITU, a ja som sa iba mlčky prizeral, čo sa z neho nakoniec vykľulo...? _ Nemeckí tvorcovia-režisér Schwentke a kameraman Ballhaus naprosto famóznym spôsobom spracovali látku z konca druhej svetovej vojny, pár týždňov pred samovraždou Führera v bunkri, s minimalistickým čiernobielym snímaním a s brutálnou, naturalistickou režisérskou víziou som bol priamym svedkom, ako fungovala už takmer dosluhujúca: “BRANNÁ MOC” v ešte stále v Tretej ríši, kde viedli vlastnú, súkromnú vojnu v pracovnom tábore, kam boli umiestňovaní všelijakí dezertéri a rôzni zbehovia, keď sem raz zavíta práve „novopečený” KAPITÁN Herold, a ten tu určite nastolí PORIADOK _ Sledoval som naprosto nepredstaviteľne zhýralú spoločnosť, strašne skazenú, zdecimovanú alkoholom, keď už v hlave nemali ani kúsok rozvahy zamyslieť sa nad svojimi zbytočnými činmi a skutkami. Namiesto aktívnych bojov na fronte, viedli akúsi podivnú, upadajúcu vojnu medzi sebou, že by sa tak ani zviera nechovalo. Strhujúca pasáž je z tábora, ale ani po jej skončení by som nepovedal, že by snímok upadal _ Je to v prvom rade film, v ktorom sa sami NEMCI zamýšľajú nad svojou temnou históriou, a pritom sa vôbec neboja ukázať, ako to k-l-a-p-a-l-o v skutočnosti, a verte mi, že to nie je zrovna príjemné na pohľad. (08.09.2018)