Sanjuro

No konečne niekto majstrovi Akirovi požičal nožničky. Vznikol 96-minútový akčný film, v ktorom sa naivita a tuposť Mifuneho spoluhráčov dá dobre zniesť, ak film vnímame, ako Kurosawovo pousmiatie sa nad svojou tvorbou i samurajskou tematikou. A hudbu majstra Satóa som si v tomto filme vyložene vychutnal. (19.02.2010)

Tak prvních 40 minut jsem nevěděl, na kterou stranu mám odvracet zrak od televize, ale poté se to trošičku zlepšilo. Film jsem nakonec doukoukal a žádnou psychickou ujmu jsem nezaznamenal. Toširó Mifune byl fajn a dokonce nebyl vlastníkem naprosto debilní paruky, která mě u ostatních zúčastněných nepopsatelným způsobem vadila a chtělo se mi z ní dokonce i blít. Nakonec jsem v sobě zvratky přeci jen udržel. V noci bych nemohl oka zamhouřit, kdybych si teď nepostěžoval na samurajské „souboje". Akira Kurosawa mě těmito souboji totálně rozesmál. Nevím, zda to šikmá japonská oči vidí jinak, ale tohle přeci nemohl myslet vážně. Něco tak debilního bych se styděl vypustit do světa filmu dokonce i já. S ohledem na ubíjející první čtyřiceti minutovku nemohu dát jiné hodnocení než odpad! p.s. Velmi mi vadilo těch debilních 9 Japonců s kriplovskými sestřihy, kteří se táhli za Toširem, jako smrad za cigánama. (12.04.2013)

Na tomto filmu, který diváka co minutu poutavě usvědčuje o tom, že titulní hrdina je ten nejúžasnější bojovník a má pod čepicí, mě nejvíce zaujala práce s kamerou. Konkrétně mám na mysli využití vlastností širokoúhlého formátu, kdy je ve většině záběrů užito komponování do více plánů. Naopak mě lehce iritovala přepjatá hudba, která v některých momentech možná až moc tzv. „tlačila na pilu“. Velkým překvapením pak pro mě bylo konečné zúčtování s Murotem – tolik krve jsem v Kurosawově filmu opravdu nečekal. (20.06.2011)

Tohle je jeden z mála opravdu odlehčených filmů, od Kurosawy. Tento film se opravdu nesnaží být ničím více, než akčním filmem. Ale to neznamená, že to není úžasná zábava. Řekl bych, že Sanjuro je ze všech Kurosawů nejakčnější. Toshiro Mifune opět září. Jeho postava je absolutně uvěřitelný charismatický drsňák, který se snaží poučovat mladíky o špatnosti zabíjení. Tento film mu patří. Jinak je film řemeslně odveden na jedničku, takže kromě absence nějakého hlubší zápletky nemám co vytknout. (20.12.2006)

Je škoda, že většina z nás asi nejprve viděla mnohé pozdější filmy z podobnou zápletkou, které snad možná i vycházeli právě z tohoto filmu. Mě při sledování napadly asi tři. Což snad trošku ubírá na dojmu. Ale jen trochu, neboť kamera, atmosféra, výrazné humorné prvky, akce i kulisy (ty japonské zahrady s různými jezírky a potůčky jsou fakt nádhera, i v černobílé verzi) jsou parádní. Zajímavá je hudba, která jako by k filmu, jeho ději, atmosféře a povaze daných scén, vůbec neseděla. Strašně mě bavila stará správcová. Výborně napsaná i zahraná postava. A ten závěrečný souboj je naprosto geniální. (31.07.2012)