Black Clover

Po poslední episodě tohle možná (nemyslím si) ještě přepíšu, ale 46 dílů a pořád tak nějak o tom samém? Myslím, že jsem viděl dost na to, abych mohl s klidem říct, že Black Clover je podprůměrný zástupce žánru shounen, který má všechny největší klišé, odpornosti a zvěrstva, která nám jiná velká díla tohoto žánru ukázala. Zkrátka vezměte to co vás štvalo v Narutovi, Bleachi, One piece, Fairy Tail a mnohých dalších a dejte to dohromady do jednoho seriálu. Takže tu máme neskutečně otravného, ukřičeného a předimenzovaně odhodlaného hlavního hrdinu, proti kterému je Ichigo milý chlapec, Naruto kliďas a Luffy úžasný sympaťák. Aby všechno bylo ještě více podtržené, tak má Asta hlas příjemný asi jako mimozemšťan Alzák v kombinaci s hejnem vran. Co se episod týká, tak každá začíná tak 3 minutovou rekapitulací, která zbytečně ubírá čas ději a zase jednou až příliš často dostáváme ve vypjatých okamžicích dosti nepatřičné a atmosféru ničící flashbacky, které sice nemají třeba délku celých episod, ale stejně ruší. Souboje jsou jak vystřižené z Bleache, kdy musí hrdina dostat minimálně 3x přes držku, aby opět vstal ("Mada mada...") v nejpříhodnější okamžik, náhodou našel další nové schopnosti a pak konečně vyhrál. K dokonalosti tomu už chybí jen Dragon Ballovské levlení až na ultra- super- duper-božskou úroveň a ještě dál, ale i tohle může přijít... Vedlejší postavy jsou povětšinou jen hromada klišé šablon, které jsou tu proto, aby vyplňovaly čas v mezidobí, než se náš hrdina znovu zvedne v souboji, občas nějak (opakovaně tím samým) rádoby pobavily a sloužily jako motivace, protože "síla přátelství" přeci musí zvítězit. Jejich vývoj je stejný jak u hlavního hrdiny, dostávají po hubě, aby pak našli novou sílu a znovu dostali po hubě, nebo se nechali zachránit od někoho dalšího (většinou našeho "Mada mada..." Asty). No a příběh? "Já chci být Wizard King!" - to už tu bylo (Pirate King, Hokage)... K tomu magické guildy jako když zkřížíte ty z Fairy Tail s oddíly z Bleache. Když si to shrnu a zopakuji, tak je Black Clover jen neoriginálním a podprůměrným shounenem u kterého mě drží asi jenom to, že mám tenhle žánr rád (protože akce, souboje...) + že to má pro mě poměrně sympatické a zajímavé fantasy prostředí (které mě chytlo už jen tou obrovskou lebkou démona na začátku...) + že tam je alespoň jedna cool postava (Yami). Zatím 4/10 EDIT 9.4.2020: Celý epochální příběh s Elfy byl sice docela zajímavý, ukázalo se, že minimálně na soubojích se dost zapracovalo, ale také je mi jasné, že tohle bude ještě hodně dlouhé a po pravdě už mě bohužel skoro vůbec nezajímá co bude dál. Yami je super postava a oblíbil jsem si i třeba Zoru, ale nějak mi to k dalšímu pokračování nestačí. Chtěl jsem skončit už několikrát a tentokrát to již opravdu udělám (nebo to možná bude minimálně delší pauza). Tedy Drop po 129. díle a za ty elfy přihodím jeden bodík a Black Clover tak ode mě alespoň získává označení "průměrný shounen". 5/10 (21.08.2018)

3,5/5 ok, nejlepší počin to zrovna není. hlavní postava je uječená pípša (teda bohudík postupem času nabere rozum a decibely trochu zmírní), nekonečné one-linery v podobě kde mám svůj dezert, tohle je moje sestra a všichni ji uctívejte, nebo pyšná princezna z královského rodu vytvářejí přehnaně jednodimenzionální charaktery (což se ani po jejich solo dějových linkách o moc nezlepší) a jsou suché dřív než se dá o nějakém zvlhnutí mluvit. hlavní dějové linky jsou supr, elfové mě bavili a poslední akt v pikovém království dokonce přebil moje očekávání (viz asta jako nařachanej trpaslík), ale cesta kterou k nim pierrot zvolil byla, jak je pro něj již zvykem, ne vždy slavná - děj je místy zbytečně utahaný, backgroundy charakterů jsou nezajímavé a anime canon jsem musel skipnout celý (takovou sebenenávist k sobě ještě nechovám). ale i přes všechny chybky a četné kýče jsem si svých 70 hodin v jetelovém království, s jeho magií, grimoáry a démony, užil, ukojilo také mou šounenskou žízeň, a budu se těšit na film (27.11.2022)

Ano, Asta je uřvaný šťastný bastard. Yuno je Sasuke Black cloveru. Astu i přes jeho věcné řvaní nakonec člověk nemohl mít nerad. Yuno mi k srdci nikdy nepřirostl, Noelle mě akorát do konce přestala srát. Naproti tomu jsem si zamilovala několik vedlejších postav. Je to shounen jako každý jiný podle mě. Z mého pohledu lepší Fairy tail, do toho jsem se prostě nějak nemohla dostat. Mě to bavilo. Není to žádný extra skvost, ale není to ani žádný propadák. Bah-ha! (18.04.2022)

[Shlédnuty 3 epizody, drop] Kdybych býval byl zlomyslný, tak vám doporučím před puštěním si zesílit repráky na maximum a vy byste přišli o všechnu elektroniku v dosahu, okna a sluch. "Mluvení" hlavního hrdiny je totiž nová evoluce maniakálního řevu, který nepředváděla ani legenda v tomto oboru Eren Yaegar z Attack on Titan. Šablonovitý shounen ve všech směrech, který docela dobře vypadá (až na ty odporné CGI řetězy, které mi připomínají traumatickou zkušenost z Hand Shakers) a obsahuje humor pro nejmenší, mimo jiné během 3 prvních dílů stihl 2 fulltime fillery a představil nám totálně imbecilního hlavního hrdinu. Jediné, co umí říct, je pouze "Sestro, vem si mě za muže!" a "Já budu Králem čarodějů!", chová se jak dítě a huláká na lesy. Rozumím, Black Clover má náběh na to stát se jedním z těch nekonečních šónenů typu Fairy Tail nebo Naruto (prý je v plánu 51 epizod prozatím) se svými typickými žánrovými stereotypy. Pokud vás to baví, směle do toho, ale mě tahle absence inteligence odpuzuje. (03.10.2017)

Black Clover je definitivně jeden z těch lepších typical shounenů, které člověk může najít. 170 epizod (a plánované pokračování) prakticky zamezuje tomu, že by to člověk dal za den. I tak jsem v tom anime ale našel hodně aspektů, které dělají rozdíl mezi tímhle a typickými shouneny. Začátek je pravda pomalý a diskutabilní. Zvlášť Asta na začátku je vážně k nevydržení a člověk to chce chvílemi i dropnout, což je škoda, protože to určitě šlo uchopit i lépe. Pokud chci slabou nebo neoblíbenou postavu v příběhu, dá se to udělat i tak, aniž by ji člověk ze začátku nenáviděl. To se ale pochopitelně postupně mění a anime se mění v typický shounen o přátelství, magii, "klanech", atp... V dost aspektech mi to ve finále připomínalo Naruta, jen s tím rozdílem, že tu nejsou otravné fillery a vyjít to o 10-15 let dříve, určitě si to získá stejnou, ne-li větší popularitu a oblíbenost. Takhle to pochopitelně musí čelit porovnávání, které mnohdy není lehké. Na druhou stranu, tyhle shouneny mají většinou stejný typický cíl: posadit diváka do nějakého příběhu, vybudovat vazby mezi postavami a ukázat, že síla vůle a lidí kolem dokáže zázraky. Následně to zakončit epickým soubojem s kvalitní hudbou, který může skončit všelijak. Black Clover se v tomhle ovšem nebojí jít trochu dál a dává prostor hlavním postavám pro chyby - nejsou perfektní, vše jim hned nevyjde jen protože chtějí a často mohou selhat. Rovněž zde není focus jen na hlavní postavu, která zázračně vše má zvládnout sama. Spíše to je opačně - nějaká týmová spolupráce tu je hodně prosazovaná a žádaná. Největší peak zažívá anime v asi posledních 30 nebo 40 dílech, kdy se příběh dramaticky mění do takové temnější atmosféry a uzavírá hlavním postavám možnosti a prakticky je tlačí do slepé uličky. Oněch 170 dílů končí docela brutálním cliffhangerem a pokračování bude zajímavé. Black Clover čelí tak ve finále největší nevýhodě a to je datum vydání. Vyjít dříve a předběhnout ostatní typické shouneny, bylo by tohle pravděpodobně na vrcholu žebříčků. Já jsem ale naopak rád, že se objevil delší shounen, který, alespoň v mých očích, napravuje hromadu chyb právě třeba z Naruta a snaží se nenasekat další. Takže ve výsledku to anime je hodně o tom, jestli diváka zaujme příběh nebo ne. Protože postavy jsou vysekané vážně parádně a jediné větší mínus, které bych na tom mohl najít, byl ten začátek. (04.04.2024)