Racek

Baví mě sledovat tyhle "kritiky". Filmy většinou nehodnotí podle zpracování, obsahu, estetiky atd, ale podle toho, zda se u něj bavili, nudili, báli... Další kapitolou pak je žánr. Pokud je to vážné téma, hodnocení je horší. Akční filmy jako Avengers jsou v oblibě. Celý tento server, který je jako kulturní medium velmi nadhodnocen, má velkou spoustu chyb. Otcové zakladatelé ale nestojí o to, dělat nějakou nápravu. (06.09.2019)

O Rackovi jsem věděl jen to, že ho napsal Čechov a do filmu jsem šel vlastně jen kvůli hereckému obsazení. A v tomto ohledu mě nezklamal nikdo a Annette Bening koncertovala i tady. Sám děj je ale fádní. Vlastně jen sledujeme skupinku lidí s rozdílnými charaktery, přičemž každý miluje někoho jiného. Motivů se tam samozřejmě najde víc, ale tuto linku považuji za ústřední. A jako taková funguje jen napůl a zdaleka nenaplňuje potenciál, který má. Navíc divadlo je tu cítit na sto honů a obča jsem měl pocit, jakoby Mayer mimo prkna nevěděl kudy kam. Jednou se to dá, ale o žádný zázrak se nejedná. 55% (03.02.2019)

Zábavné, hlavně Elisabeth Mossová. Všechny postavy vypadají afektovaně a sympaticky jako ve stylu Čechova. Stejně se mi ale můj oblíbený Anton Pavlovič zdá trochu mnohem lepší než tato adaptace. Irina nakonec naznačí , že by mohla pomyslit i na někoho jiného než na sebe. Příběh je plný vášně a vzteku a zrady. Když se zbavíte nudy, melancholie a flustrace, uvidíte mnohem plynulejší film. (27.02.2019)

Jednoho krásného letního dne se na víkend schází rodina a přátelé, z nichž určití jednotlivci vášnivě miluji někoho, kdo se stejnou vehementností miluje jiného. Celkově je to však příběh o umění, slávě, rodičích, dětech a především lidské absurditě v zájmu svých myšlenek a skutků napříč spektrem svého konání. Jedná se o filmové zpracování stejnojmenného díla ruského dramatika a prozaika Antonína Čechova, který napsal někdy v roce 1896. Vzniklá tříhodinová hra byla tímto zkrácena na polovinu své délky, takže celá koncepční myšlenka autora není zcela pojata. A tak se dá říci, že to dosti ztrácí vážnost dané hry, což vyjadřuje pocit zbytečnosti tohoto filmového projektu, který v daném spektru naprosto ztrácí smysl. Jako reklama na onu hru však může zafungovat dobře. Divák chtíc se dozvědět více, nechť se odebere přímo do divadla. Konzistence příběhu naráží na daný aspekt sociální morálky jak v rámci rodiny, tak i přátel, která se každou generací (co si budeme povídat) mění spíše k horšímu. Tento koncept je plně univerzální do každé doby a svou výpovědí nemálo nadčasový. V jednoduché verzi se dá říci, že je to příběh o lidech, kteří ve svém životě hledají něco, co nikdy nemohou mít. Autoři snímku se zřejmě snažili naznačit paralely se současnými nefunkčními rodinami, snad k lepšímu uchopení celé myšlenky, avšak zůstává otázka, jestli to bylo skutečně potřeba. I když je fakt, že dosti záleží, jak se k takovému snímku divák postaví. Každopádně má něco do sebe a jak je psáno výše, pro doplnění podrobností dané problematiky v dílu vyobrazené nelze jinak, než skutečně doporučit zajít na divadelní představení oné hry. (07.02.2020)

Tato hra mě velmi oslovila a knižní zpravování jsem si hrozně užil. Byl jsem dost zvědavý, jak se povede filmově zpracovat tak náročně uchopitelné dílo. Za mě se to povedlo. Film má právě tu atmosféru, kterou jsem cítil z knihy. Ano, je to prostě o jednom duševním dialogu vedle druhého, ještě z prostředí uměleckého vs. toho reálného. Řekl bych už náročnější pro diváka. Tolik se toho nestane za těch sotva 90minut, ale postavy toho tolik prožijí. Volba herců na jedničku! Trio hereček s velkým H - S. Ronan, A. Bening a E. Moss! Neskutečné výkony! Za mě obrovské nadšení a díky za tak povedené zpracování. (04.10.2019)