Malá čarodějnice

Mnozí z nás si zajisté pamatují večerníček Malá čarodějnice, který byl vysílán za socialismu a ve kterém jsme mohli prožívat dobrodružství s malou čarodějkou, která se chtěla dostat na slet čarodějnic i když to měla zakázáno, jelikož jí bylo jenom nějakých stodvacetsedm let. Na tajňáka se tam dostala a co čert nechtěl, její teta Bimbule jí práskla a za trest se musela naučit všechny kouzla z knihy kouzel do roka a do dne. V tom jí pomáhal její užvaněný havran Abraxas. Samozřejmě jí po celý ten rok sledovala její prašivá teta Bimbule a když mohla, tak práskala o sto šest. Všechny postavičky tenkrát skvěle namluvila Jiřina Bohdalová a popravdě musím říct, že jsem měl z těch příběhu jako malý chlapec celkem husí kůži a někteří stejně staří caparti, kteří ty různé čáry a zaklínadla brali vážně se v budoucnu stali přívrženci různých satanistických sekt. V roce 2018 si tento příběh vypůjčili naši sousedé z Reichu a z animovaného večerníčku udělali hraný celovečerák. Místo černovlasé poťouchlé poletuchy udělali takový mladý sympatický zrzavý střevo a přenesli příběh do německé krajiny. Co se týče příběhu, tak je skoro stejný jako v originálním českém díle až na pár drobností, které se tam nevešli. Musím podotknout, že jsem se vcelku bavil a ani chvilku jsem se nenudil, triky zvládnuté na jedničku a celkový koncept vyprávění mi sednul a proto dávám zasloužených 70%. (25.09.2021)

Musím souhlasit s Jezinkou. Je smutné, že pohádkovou velmoc trumfne sousední Německo, které snad kromě Nekonečného příběhu nenatočilo zábavnější pohádku (jasně, neznám všechny, ale i tak by jich jistě mnoho nebylo). Malá čarodějnice je kouzelný příběh s báječným vizuálem a nenásilným morálním poselstvím. Les, útulná chaloupka s hobitím oknem, rybníček, skály porostlé mechem, zajíci a samozřejmě veverky! Čarování je zábava, když z nebe prší šišky, kolíčky na prádlo nebo lžičky i se sběračkou. Jenže největším lákadlem pro každou čarodějnici je noc strávená na čarodějné hoře v době Valpuržině. A je to mejdan, kdy se u obřího ohně bosorky odvážou, tančí, křepčí a absence Satana jim nijak nevadí. Jenže ani ne tak malá, jako spíše mladá čarodějnice mezi ně zatím nesmí. Ledaže by zvládla všechna kouzla z obří čarodějné knihy. Jenže má havrana Abraxase a také umíněnou náturu, tudíž se rozhodne, že čarodějné zkoušky na přes rok vyhraje a taneční noci se zúčastní. Triků není přehršel, ale jsou solidní. Nejzábavnější mi přišla jízda na koštěti lesem, a který fanoušek SW si nevzpomněl na Návrat Jediho, tak kecá. Trocha strašení, něco dojetí, vzdálená tetička práskačka na zabití a šťastný konec! (09.04.2019)

Svět začíná být na hlavu, když nejlepší pohádku za poslední dobu natočili Němci. Pokud je Malá čarodějnice řazena k žánru rodinný, rozhodně lze říct, že děti od určitého věku, stejně jako dospělci a starci určitého založení se budou bavit, děti do určitého věku a dospělci a starci jiného založení se bavit nebudou. Já se bavila a Malou čarodějnici řadím k těm filmům, které až vyjdou na DVD, "koupím dětem". Pro milovníky Malé čarodějnice je jistou zajímavostí datum jejích narozenin, které je 8. března, pro milovníky Abraxase je zase podstatná jeho záliba v rozinkách, co kdyby chtěl zajít na návštěvu, člověk nikdy neví u kouzelných tvorů. Staré čarodějky jsou zlé, škaredé a škodolibé, opravdová mrcha je tetička Bimbula, která se pro Malou čarodějku dožaduje trestu a pak ji rok šmíruje. Její inkoustem obarvený jazyk mi bude noční můry působit ještě nějakou dobu. Tanec o Valpuržině noci má složitou davovou choreografii, která působí zdánlivě nahodile, živočišně a spontánně, to vše provázeno skvělou hudbou, rock 'n' rollový drive člověk víc věří Malé čarodějnici než těm starým rašplím, ale nás mladé to na sedadlech v kině svádělo k tanci. Jen mladická ostýchavost a obava ze ztrapnění mě udržela v klidu. Ale o příští filipojakubské noci už to roztočím. (23.09.2018)

„JE TO JAKO ZAČAROVANÝ...“ /// Bodejť by ne, když se mladá čarodějnice sere do lidských životů. Zlým škodí, dobrejm… prostě proti pravidlům (jejich druhu). Německým pohádkám se vyhejbám. Snad jen Krabat byl něčím víc, než obyčejnou televizní „rozprávkou“. Tahle Malá čarodějnice mě ničím nepřesvědčila, že by mělo jít o něco zásadního. Prostě další tuctovka, která člověka maximálně donutí si pustit tu čarodějnici pravou, kreslenou. Navíc tahle čarodějnice není malá, ale hraje ji pětatřicetiletá koza. Jasně v čarodějnickým světě je všechno jinak. Ale mám dojem, že Němci jsou už tak zblblý z toho porna… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knížku, kterou v roce 1957 napsal Otfried Preußler, neznám. 2.) Nesnáším animáky. 3.) Thx za titule ,,„espectro““. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.09.2019)

Němci zpravidla točí kýčovité pohádky, ale tahle se jim povedla. Pro mě je to obrovské překvapení. Je vtipná, dobrodružná, dějově jednoduše přímočará a v tom tkví její kouzlo. Je to předělávka na kreslené Malé čarodějnice z roku 1984, která se mi na rozdíl od této hrané nelíbila. 127letá čarodějka chce na sabbath o valpružině noci, ale kvůli jejímu nízkému věku nesmí. Neuposlechne a za trest se musí do roka naučit celý lexikon kouzel. Při učení přičaruje sobě i vráně uši, nevychovaným klukům přimrazí botky k zemi nebo trh zavoní krásnou vůní. A to vše plyne k tomu hlavnímu, jak si poradí při složení čarodějnických zkoušek. Scénář se skvěle povedl a Karoline Herfurth skvěle zahrála čarodějnici. Dabing Lucie Vondráčkové se navíc k ní velice hodí. [482. hodnocení, 36. komentář, 69%] (11.03.2019)