Satan's Slaves
Režie:
Joko AnwarKamera:
Ical TanjungHrají:
Bront Palarae, Tara Basro, Dimas Aditya, Endy Arfian, Ayu Laksmi, Egy Fedly, Fachry Albar, Arswendi Nasution, Asmara Abigail, M. Adhiyat, Elly D. LuthanObsahy(1)
Píše se rok 1981. I přesto, že je Kak Rini dcerou známé zpěvačky, nevede se jí a její rodině příliš dobře. Doba slávy dávno pominula, tantiémy nevynášejí, úspory jsou z důvodu matčiny dlouhodobé nemoci pryč. Co teď? Prodat dům a přestěhovat se do menšího? To podle otce nepřipadá v úvahu. Nezbývá tedy nic jiného, než čekat. Když pak konečně skončí matčino utrpení, přinese to s sebou smutek. Smutek, ale i jistou úlevu a naději na nový začátek. Jak se ale nakonec ukáže, peníze jsou to poslední, s čím by si měli pozůstalí dělat starosti. Matčin hrob je nedaleko, otec odjel do města a vypadá to, že na legendě o tom, že se nebožtíci mohou vrátit mezi živé, je možná něco málo pravdy. Tedy alespoň v tom smyslu, že se NĚCO může vrátit. Rozhodně ale ne milující rodinný příslušník. (EMIA)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Joko Anwar uznávaný Indonéský režisér, který má za sebou třeba pecku Pintu Terlarang či atmosférické Modus Anomali natočil dle kritiků jeden z nejděsivějších hororů roku a hodnocení v zahraničí 78% od 2500 lidí je vskutku obdivuhodné.Příběh o chudé rodině, kde matka trpí divnou nemocí už tři roky a nemůže vstát z postele natož mluvit ( zrovna scény s nemocnou matkou patří k hodně znepokojivým) a jakmile náhle zemře, vrátí se jako duch pro své děti. Já sice z filmu unešený vyloženě nejsem, poněvadž já a duchařiny nejsme příliš kamarádi, ale rozhodně musím uznat, že pár scén bylo obstojně mrazivých, lekačkami se nešetří, atmosféra je šponována celý film, vizuálně to ujde ( byť pár nedostatků by se našlo, ale na Indonéské poměry pořád klobouk dolů) a finále je solidní. Fanoušci duchařin si zde asi spodní prádlo vymění, ostatní uznají solidně zvládnuté řemeslo a jdou dále. Zvoneček je však efektivní strašící metoda! 70% ()
Po Safe Haven, Prepadovkách (najmä dvojke), The Night Comes for Us, Ratu Ilmu Hitam, Perempuan Tanah Jahanam alebo Sebelum Iblis Menjemput ďalšia indonézska (OK, indonézsko-kórejská) pecka. S ich domom nebolo všetko v poriadku už predtým. Ale po smrti matky sa potomkovia dostávajú do otvoreného konfliktu so silami zla, z nich, ako to v hororoch býva, sú napokon najhorší ľudia. Aby som ale nezavádzal: Pengabdi Setan je plnohodnotný horor s nadprirodzenými motívmi. Ponúka množstvo scén, ktoré sú nepríjemné a intenzívne. Počas pozerania záverečných titulkov som síce mal pocit, že pár nápadov zostalo nedokončených a že niektoré veci spätne nedávali logiku, ale i tak som bol nadšený. Veľa tomu dáva sympatický kasting a to, že hrdinami sú detskí a dospievajúci súrodenci, čo príbehu dodáva zaujímavý osobný rozmer (aj keď som si nejaký čas myslel, že otec je v skutočnosti manžel hlavnej ženskej postavy). Nedávalo mi síce zmysel, že v dome zostali aj ďalšiu noc, ale ústa mi zatvorila krátka, ale pekne brutálna scéna dopravnej nehody. ()
Ze zvídavých důvodů (kecám, chtěl jsem jenom machrovat, hehe) jsem si těsně před tímhle filmem pustil originální verzi z let osmdesátých. S čistým svědomím vám říkám, že jí můžete klidně vynechat, protože tam je zajímavých jen prvních a posledních 10 minut, zbytek jsou dialogy a naivitou nacucaná vata. To Anwarův remake je kvalitou úplně jinde. Celkem lišácky se mu daří pracovat s atmosférou, napětí dokáže šponovat i s obyčejným zvonečkem a i samotný příběh s odkrýváním pravdy má lepší vyznění, než film původní. Z něho sice chybí ona chůva s nepříjemným kukučem, ale na členy sekty i tak dojde. A příjemné je taky zjištění, že zdejší děcka vás úplně nenaserou a celkem dobře hrajou. Takže jo, povedlo se. ()
Když člověk vidí na imdb u nového hororu hodnocení 8.1/10 při více než dvou tisícovkách diváků, který je navíc podpořen výborným atmosférickým trailerem, šponuje to očekávání notně vysoko. Pengabdi Setan nakonec podle mne není úplně ultimátní hororový zázrak, ale určitě se jedná o výborně odvedenou práci a řekl bych že i o nejlepší dosavadní film Joko Anwara. Ten má hororové řemeslo v ruce, postrašit dokáže velice efektivně, jeho dva předchozí žánrové filmy dojížděly spíš na až příliš překombinované scénáře. To zda naštěstí úplně neplatí, jeho novinka je totiž vcelku tradiční duchařinou. Co mi chybělo k úplnému štěstí? Zatímco pomalé, atmosférické creepy scény Anwar zvládá levou zadní, když přijde na řadu něco trochu akčnějšího (třeba nehoda motorky a dodávky, nebo dítě nadpřirozeně vlající ve větru), jsou vidět rezervy, které dokládají, že nejsme v Hollywoodu, ale v Indonésii. Není to pro mě nic zásadího, ale z prožitku to trochu vytrhne. V rámci poměrně štědré stopáže 107 minut je pak ve filmu i pár přebytečných pasáží, které by se hodily pokrátit, a úplné finále bych naopak trochu prodlužil a ještě víc vyhrotil. ()
Väčšinu času sa Pengabdi Setan tvári ako mix dvoch skvelých hororov. V zajetí démonů a Děsivé dědictví. K úplnému koncu, bohužiaľ, ponúkne mix Lesní duch a Úsvit mrtvých. V určitých miestach je poznať, že indohollywood predsa len zaostáva. Napríklad jazdu na motorke a poletovanie vzduchom držiac sa zarubní ešte musia vychytať. Lakačky sú však na výbornú. Ak máte chuť na neáčkový horor z neprvoligovej filmárskej destinácie, tak túto ochutnávku môžem odporučiť. Síce sa tu s vysvetľovaním priveľmi nemažú, ale to je vlastne fajn, pretože hollywoodský doslovný pointový manuál už občas fakt serie. ()
Galerie (16)
Photo © Mayfly
Reklama