Reklama

Reklama

Metropolis

  • Německá říše Metropolis
Trailer 2

Obsahy(1)

Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (420)

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Je to tady. Viděl jsem legendární Metropolis Fritze Langa z roku 1927. Tu krásnou metropolis, která v černobílých barvách vypráví o utrpení níských vrstev(dělníků) a božského života bohatších 10 tisíc. Viděl jsem ten film, o kterém jsem slyšel odkohokoliv kdo ho viděl. Původní verze filmu byla zničena. Kopie nemá takovou schopnost držet pohromadě a proto jsou chybějící scény vyplněny napsaným textem, který nám přibližuje ztracené denní na plátně. Osobně v Projektu 100 jsem shlédnul o hodně kratší verzi než je ta opravená 153 minutová. V novinách bylo napsáno 140 minut, ale skutečnost byla ještě o nejméně 20 minut jiná(a tedy i kratší). Film je to opravdu velmi zajímavý a chvílemi naprosto vyráží dech. Nejde se též ubránit chvilkovému pocity, kdy se opravdu musíte smát. Tento iflm není z dnešní doby a ne všichni vemou vše v tomto filmu (a některé až groteskní scény) bez humoru. Je to přelomoví film, který by si zaslouží být kompletní a dokonalý, ale i tak je moc krásný. Svět budoucnosti je zde popsán opravdu převědčivě. Bohatí vládnou chudí pracují. O tom vždycky vše bylo a bude. Fritz Lang však do filmu dostal i roboty a hlavně své vize. Např. vize syna vládce Metropolis při pohledu na vybuchující stroj a odchod dělníku dopekla je opravdu dokonalý. Nebo ubíhající čas směny, který se nekrátí, ale spíš naopak...a...Úvodní chůze dělníku je perfektní (a připomíná mi animatrix, který tímto filmem byl jistě velmi inspirován). Po shlédnutí tohoto filmu si všímám hodně odkazů, které novější filmy k této modle vytvořili. Metropolis navždy zůstane jedním ze stavebních kamenů filmu. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Co se týče vizuální stránky, je film pastvou pro oči. Lang pro film vytvořil úžasné scenérie. Pohledy na město jsou překrásné a kapitolou pro sebe jsou i úžasné speciální efekty. Zajímavě navržená je například i postava robo-člověka, nezapomenutelná je sekvence popisující legendu o Babylonské věži, či tanec robo-člověka. Co bych vytknul je přílišná délka některých scén. Dialog dvou postav se vždy neuvěřitelně vleče, přičemž herci jen mávají rukama a nahazují všemožné grimasy. Myslím si, že režisér mohl trošku více „zastříhat“ a použít pár filmových zkratek. O nic bychom ochuzeni nebyli. ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

Na svou dobu neskutečně megalomanská podívaná, která ani po letech neztrácí téměř nic ze své působivosti. Při scénách se stovkami statistů vyloženě mrazí a efekty, jakkoli dnes pochopitelně působí zastarale, jsou velmi věrohodné a monumentální. Navíc i příběh je dostatečně zajímavý a, přestože i zkrácená verze trvá plné dvě hodiny, ani na chvíli nenudí, což je u němého filmu neaplikujícího groteskní humor docela vzácný jev (samozřejmě z hlediska dneška). Zkrátka legenda a základní kámen moderní sci-fi, pro milovníky expresionismu hotová vizuální onanie.... ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Původní Star Wars z roku 1977 jsou tak zásadním milníkem, že někteří lidé rovnou dělí dějiny kinematografie na období před a po Star Wars. Není se čemu divit, protože start velkolepé ságy předaleké galaxie byl z mnoha důvodů přelomový a zásadní, neznamená to ovšem, že se hranice kinematografie neposouvaly i předtím. Hned po bratrech Meliésových se ostatně předvedl jiný Francouz, konkrétně Georges Méliès. A nešlo o jediného Evropana, který hranice kinematografie posunul. Mimo filmy Akiry Kurosawy, Flashe Gordona nebo Duny Franka Herberta totiž George Lucase inspirovalo ještě jedno zásadní dílo - Metropolis Fritze Langa z roku 1927.   Metropolis je filmem, který astronomicky přeběhl svou dobu. Původní verze je sice možná nevyhnutelně ztracena, film se ovšem mělo povést zachránit alespoň z 95%. Výsledkem přesto zůstává ohromující podívaná, která už je sice možná dnes veřejnou doménou a za pár let oslaví 100 let od svého vydání, přesto rázem neztratí nic na své výjimečnosti. Dystopické sci-fi možná nevzniklo v úplně ideální době a nejen nastupující nacismus způsobil, že se z filmu stal velký propadák, přesto se jedná o jeden z nejzásadnějších filmů němé éry.   Miniatury, praktické triky a okázalé kulisy. Výrazná tečka období německého expresionismu, která se nevyhnutelně zapsala do sci-fi žánru a viděl jí každý, kdo to s láskou ke sci-fi myslí zcela upřímně. Lang film natočil dle předlohy své ženy They von Harbou, předpověděl poté vizi budoucnosti z roku 2026. Ambiciózní látka pracující s koncepty fašismu, komunismu i masové produkce, fungující na bázi zdánlivě omezených vypravěčských postupů němého filmu. I po téměř 100 letech se ovšem jedná o jeden z nejvíce perfekcionistických filmů a milníků celé světové kinematografie.   ,,Mezi hlavou a rukou musí být srdce.´´ Přiznané poselství filmu, které jde napříč filmem, kde jde vidět motivy o vládnoucí třídě a různých sociálních třídách, bylo by ovšem chybné vnímat Metropolis jako film, který nutně podkuřuje komunistickému poselství, i když se dá vlastně snadno věřit tomu, že musí jít o oblíbený film Olivera Stonea. Metropolis je díky specifické vizuální stránce a faktu, že jde nejen o film, který předběhl svou dobu, filmem, na který by nikdo jen tak šahat neměl. Langova vize budoucnosti čerpá hned z několika uměleckých směrů, zvládá být nejen fascinující, ale také v některých momentech depresivní, představuje z dnešního pohledu ideální základ pro vize budoucnosti. Taková vize, která zvládá být fascinující, vtahující a oku lahodící, zároveň ovšem skrývá svou odvrácenou stranu a snaží se dost možná varovat před více či méně nevyhnutelným vývojem a směřováním lidstva.   Metropolis je filmem, kterému je připisováno první použíti Schüfftanova procesu, Metropolis je tak chronologicky po tvorbě Georgese Mélièse dalším zásadním filmem v oblasti vývoje praktických triků. I ona práce s praktickými triky zvládá sama o sobě držet pozornost v případě, kdy se může zdát, že si Lang dává s budováním vyprávění na čas. Přesto se ve finále servíruje silné poselství, které snadno evokuje různé pozdější sci-fi o revoluci a boji proti nespravedlivému režimu. I díky častým obavám ohledně budoucnosti A. I. je navíc Metropolis z dnešního pohledu aktuálním filmem, navíc se tu podává, že vývoj technologií a umělé inteligence nutně neznamená pro lidstvo lepší existenci, spíše přesně naopak. Důkazem za všechny budiž postava Maschinenmensch.   Není úplně nutné hned Langa označit za zdánlivě levicově smýšlejícího člověka. Jeho žena Thea von Harbou se sama postarala o adaptovaný scénář své předlohy, společně poté realizovali ambiciózní sci-fi projekt, který již svými ambicemi svou dobu předběhl. Film paradoxně zaujmul Josepha Goebbelse i Adolfa Hitlera, který měl díky Metropolis ihned vyvolat tužbu, aby Lang realizoval nacisticko-propagandistické filmy. Lang se místo toho rozhodl pro emigraci, rozvod se svou ženou a následný přesun do Francie a následně do Hollywoodu. Lang je nejen filmařem, jehož nejzásadnější dílo by v době vydání nedoceněné, ale také umělec s do velké míry tragickým příběhem na zádech. Už samotný zájem Führera o spolupráci s Langem ovšem naznačuje, jak moc velkou dávku emocí zvládalo Metropolis vyvolat už v době svého uvedení.   Lang ostatně zvládl předběhnout i hollywoodské trháky, jak už v Hollywoodu tou dobou vznikala produkčně velkolepá a okázalá tvorba. Metropolis ostatně inspiroval nejen George Lucase u Star Wars, ale také sourozence Wachowské u jejich Matrixu nebo podobu Blade Runnera Ridleyho Scotta. Rakouský tvůrce možná byl do velké míry nesnesitelným puntičkářem, jako v případě mnohých perfekcionistů ovšem výsledek dostál označení svého tvůrce.   Emoce ostatně skrývá i příběh, kdy Lang opravdu maximálně těžil z možností němého filmu. Klade se tu důraz na soucit a lásku. Sledujeme život povrchové skupiny lidí, která je závislá na existencí těch v podzemí a zdánlivě podřadných. Dělnická třída má dvě možnosti: Cestu vzpoury nebo cestu diplomacie a míru. V jádru filmu tak díky tomu funguje i romantické a zdánlivě zakázané pouto, nakonec také dojde k tomu, že musí rozum, práce a srdce fungovat ve společné symetrii. Metropolis tak není pouze jedna z audiovizuálně vymazlených filmových záležitostí všech dob. Zároveň pracuje s dost možná jedním z nejkomplexnějších nejzásadnějších poselství v historii kinematografie.   Je to pořád film starý 97 let a pro některé navždy půjde spíše o film, který mohou obdivovat, ale nikdy si k němu nevybudují nějaké silnější pouto. Zásadnost a důležitost Metropolis ovšem nikdo nikdy zpochybnit nemůže. Nejen díky faktu, že by mnohé sci-fi dost možná bez Metropolis dnes vypadaly úplně jinak a že by C-3PO ve Star Wars neměl svůj ikonický design. Franz Lang by zřejmě komplikovaná osobnost, stav legendy mu už ovšem nikdo nikdy neodpáře.... () (méně) (více)

misterz 

všechny recenze uživatele

Popravde, nie som veľký fanda snímkov z éry nemých filmov (až na Chaplina a grotesky). Musím však uznať, Metropolis má svoj štýl a potenciál po vizuálnej stránke ohromiť diváka, hlavne keď uvážime že film má už 90 rokov. V tých časoch museli ľudia popadať na zadok. Na druhú stranu ale obsahová stránka ma moc nenadchla a ani herecké výkony neboli také výrazné, ako napríklad v snímku Utrpenie panny Orleánskej (1928), kde ma Maria Falconetti doslova pripútala k obrazovke. Čo sa týka hudby, nebola zlá, ale vedel by som si predstaviť aj lepšiu. Celkovo som však spokojný, najmä vďaka obrazu a na tú dobu nadčasovým trikom, skvelá práca. 70/100 ()

Galerie (120)

Zajímavosti (82)

  • Měsíc před premiérou vycházel novelizovaný příběh „Metropolis“ jako komiks v populárním německém časopise Illustriertes Blatt. (Alfréda)
  • Počas konca roku 1924, keď boli producent Erich Pommer s režisérom Fritzom Langom na návšteve USA, kúpili dve kamery značky Mitchell, ktoré boli neskôr spoločne s ďalšími dvomi použité pri nakrúcaní Metropolis, vedľa kamier Mitchell, bola použitá štandardná francúzska štúdiová kamera Debrie a o niečo masívnejší nemecký Stachow, vhodný pre zvláštne efekty. (classic)

Související novinky

Francis F. Coppola připravuje vysněný projekt

Francis F. Coppola připravuje vysněný projekt

07.04.2019

Legendární režisér Francis Ford Coppola (Kmotr, Apokalypsa) dnes slaví osmdesáté narozeniny, na důchod ale rozhodně nepomýšlí. Místo toho totiž oživuje svůj vysněný sci-fi projekt Megalopolis, který… (více)

DAS FILMFEST nabídne filmové hody

DAS FILMFEST nabídne filmové hody

16.10.2017

Bláznivá špiónská komedie, thriller o pomstě a spravedlnosti, ponurá dystopie nabízející neutěšený obraz naší budoucnosti, film o slavném spisovateli Stefanu Zweigovi nebo fascinující příběh dvou… (více)

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

19.10.2015

Historicky první zpracování Stokerova Draculy, jeden z nejstarších evropských zvukových filmů, snímek oscarového Michaela Hanekeho, nejnovější film z dílny kultovního Fatiha Akina Šrám či vizuálně… (více)

Metropolis konečně kompletní

Metropolis konečně kompletní

07.07.2008

Tady na CSFD je určitě zbytečné vysvětlovat, jakou je dystopická sci-fi Fritze Langa z roku 1927 klasikou, jak změnila kinematografii a jak moc ovlivnila jiné tvůrce a díla (za všechny jmenujme… (více)

Reklama

Reklama