Žena za výkladem
The Woman in the Window
Žena za výkladom
Režie:
Fritz LangScénář:
Nunnally JohnsonKamera:
Milton R. KrasnerHrají:
Edward G. Robinson, Joan Bennett, Raymond Massey, Edmund Breon, Dan Duryea, Thomas E. Jackson, Dorothy Peterson, Arthur Loft, Robert Blake, Alec Craig (více)Obsahy(2)
Ženatý profesor Richard Wanley si všimne vo výklade portrét krásnej ženy, ktorý ho okamžite zaujme. Keď sa mu podarí zoznámiť sa s touto osudovou ženou, v jej byte ho prekvapí jej žiarlivý milenec. Profesor ho v sebaobrane zabije a v snahe zachrániť si reputáciu sa začína čoraz viac zaplietať do pavučiny lží a vydierania. (STV)
(více)Recenze (61)
Slušná kamera a obrazové rámování, hra se stínem a světlem, ale jinak já tyhle "Lost zakončení" variace neoblibuji, navíc mi celý příběh přišel až moc prostinký a jednoduchý na tak dlouhou stopáž (čekal jsem, že ta holka aspoň spřádá komploty na starší muže, kteří se pak po čase sami navzájem ze žárlivosti vraždí a každý pak odklidí mrtvolu toho předchozího, ale smolík, tak rafinované to skutečně nebylo), a hlavnímu herci jsem nevěřil s těmi jeho odulými rty ani to, že je profesor. Prostě mě tenhle film zcela minul. ()
Příběh pana profesora, který má ženu, děti, přátele, práci, všechno běží bez problémů ve vyjetých kolejích a on na malou chvíli zatouží po dobrodružství s krásnou mladou ženou, mě vtáhnul na první dobrou.. Edward Robinson je v této roli báječný, no a Joan Bennettová je natolik přitažlivá, že divák chápe.. Za zmínku jistě stojí i Dan Duryea, parádní výkon i uvěřitelnost, měla jsem chuť mu zakroutit krkem.. Závěr mi vyloudil úsměv na rtech, což se také cení, celkově spokojenost.. ()
Film s dost dobrou atmosférou, příběhem a herci je bohužel hodně degradovaný tím koncem. ()
Ten úžasný konec! (Nečetl pan režisér Svatopluka Čecha?) ()
Famozni Noir. Nechapu proc ho checkuju az tak opozdene a proc kolem nej neni vetsi hype. Cernobila lahudka. 9/10 ()
Zpočátku silný námět americké verze Modrého anděla se postupně hroutí jako domeček z karet. Napětí si sice udržuje celý film, ale čím víc se odhaluje profesorova povaha, tím víc vypadá celá zápletka samoúčelná a umělá. Robinson sice hraje co může, ale kvůli hloupě napsané postavě přesto vypadá jako by měl o kolečko míň. Naproti němu je Joan Bennetová výborná, přestože bych od její role čekal víc podpásovek, není jí co vytknout. Největší ránu však celému filmu nakonec dává špatně načasovaná a tím pádem vyloženě idiotská pointa. Z Langových dvou současně natáčených snímků tak vychází Žena za výlohou jako o poznání slabší kus. ()
Ten konec prostě celý film zabíjí... ()
Je pro mě těžké pátrat a orientovat se v ději a motivech k němu směřujícím, když ani nevím, zda je správně "Žena za výlohou" nebo "Žena ve výloze". Pokud za výlohu považujeme čelní sklo, pak je "za" správně, pokud ale jde o prostor tvořený čelním sklem a výkladním prostorem, pak musí být "ve"., protože "za" by bylo už někde v místnosti. A přitom všem mám ještě pátrat nebo orientovat se v motivech profesora Rata (nikoli Unrata), které se prostě "nedají zamluvit". Kamarádi ho také (byť jen obecně) varovali, a já se k nim přidal. Nakonec padla rada na úrodnou půdu. Tenhle mechanismus znám, není třeba všechno prožívat, většinou si to stačí jen představit - a proto také filmy (nejen takové - a nejen filmy), považuji za platnou součást našeho bytí ve světě. ()
Stále jsem nepochopil, kdy je film noir. Čím se liší od obyčejných kriminálek/detektivek? Ale o svojí neznalosti se tu rozepisovat nechci, i když jsem doufal, že to tady konečně pochopím. Žena za výlohou má perfektní a dobře promyšlenou kameru a vůbec po filmařské stránce je velmi zdařilá, i ten příběh - ačkoli byl dost jednoduchý - mě zaujal, navíc byl velmi chytře vedený a promyšlený. Ale ten průběh filmu byl příliš pomalý a atmosféra nebyla tak silná, aby mě držela v napětí a já byl to příliš pomalé vyprávění akceptovat. Nechytlo mě to moc ani herecky, Robinson se neustále tvářil, jak kdyby byl v polospánku (což mohl být účel, ale pochybuju, že by to tam mělo takovou hloubku). A ten zbabělý konec to taky celkem pokazil, ale tak aspoň mě pobavil. Ten film rozhodně není špatný, ale na víc jak silné 3* prostě není. Od Langa u mě pořád vede Ministerstvo strachu (shodou okolností ze stejného roku). ()
Jako první se sluší zmínit, že přes všechnu kritiku, kterou se v komentáři oháním, považuju Žena za výlohou za jeden z nejlepších noirů, jaké jsem kdy viděl. Hodně tomu napomáhá Edward G. Robinson, který není zrovna typickým hrdinou. Tady je ovšem skvělý a to přesto, že se během maskování zločinu i během vyšetřování dopouští školáckých chyb, kterým bych se dokázal vyvarovat i já, nájemný vrah-amatér. Nicméně jeho neorganizované chování má za následek, že jsme prakticky neustále drženi v napětí a atmosféra se dá, aspoň v první polovině, krájet na krajíce. V té druhé se dostává více ke slovu Joan Bennett, která je sice taky výborná, ale její vyděračská linka je o trochu slabší. To ovšem není nic v porovnání s nedomrlým závěrem (u kterého jsem se mimochodem málem rozbrečel), který by se mohl lehce objevit v téměř každé romantické komedii té doby. Co dělá v temném noiru, to vážně netuším. Ale docela by mě zajímalo, jestli je prací samotného Langa, nebo mu ho zbaběle nařídili producenti respektive studio. Buď jak buď, i tak je to výtečná podívaná. ()
Velmi slušná detektivka, u které mě zklamal závěr. Ač je závěr úsměvný, čekal jsem prostě trochu jinou pointu. Zpracování snímku je ale povedené a po slabším začátku nabírá film na obrátkách. Hlavní hrdina, mě několikrát "dostal" svým naivním prozrazením se v různých momentech. ()
Reziser Frytz Lang natocil len dalsiu nudnu spolocensku konzervacku so zevraj krimi pribehom. Uvodne tempo je nudne, priserne dlho trva, kym sa film rozbehne a odznie len kopa prazdnych dialogov. Potom sa cosi zacne diat, ale nuda v celom filme suverenne prevazuje. Lang bol sice talent, ale tuna sa akosi netrafil, Edward G. Robinson /Pojistka Smrti, Cizinec 1946 s Wellesom/ neskutocne prehraval, cosi akurat zachranila Joan Bennett /Suspiria, Texassti Strelci 1938/, ale sama to nemala sancu utiahnut. Vsimol som si aj Dana Duryeu /Let fenixe 1965/. Logika tuna sla vsak na dovolenku. 40 % ()
Žena za výlohou je rozkošnou filmovou hříčkou. Na zápletce ponurého kriminálního thrilleru se rozehrává životní příběh se sarkastickou příchutí. Dobírá si s důrazným faktorem náhody puritánský morální kodex spořádané společnosti. Fritz Lang opět vybudoval jedinečnou atmosféru, která zanechává v nejistotě všechny až do úplného konce. Napětí znehybňuje a nahlodává bezpečí a svědomí. Obavy a strach se přibližují plíživě, nenápadně a v nestřeženém okamžiku ovládnou životy, skutky i mysl aktérů. Láska je svrbění podbřišku v dychtivé touze po dobrodružství, tajemnu a zvláštnosti, která dává zapomenout na všednost a rutinu. Hlavní postavou příběhu je vážený profesor Richard Wanley (dobrý Edward G. Robinson), ukolébán stereotypem života do bohorovného nadhledu zábavného komentátora. Smyslné pokušení v opojení životem slibuje vzrušující zážitek. Náhoda sráží své protagonisty do nevyrovnanosti psychické hladiny duší. V těchto chvílích je možné vše, i překročení vlastních morálních zásad ve jménu života, svobody a bezúhonnosti. Pochybnosti se dostavují opakovaně, v kratších intervalech a s tíživější intenzitou až do závěru cynického výkřiku života a shovívavého úsměvu porozumění. Hlavní ženskou postavou je atraktivní Alice Reed (šarmantní Joan Bennett) v osamělém podněcování záchvěvů tělesné přitažlivosti. Jediná jistota byla ve vteřině probodnuta a po krátkém osvobozujícím období nerušeného klidu dopadá skutková podstata nevybíravou destrukcí psychické odolnosti. Důležitou postavou je Heidt (velmi dobrý Dan Duryea), nenápadný ochránce vlivné osobnosti s poskvrněným trestním rejstříkem. Rozehrává životu nebezpečnou nátlakovou hru pro lepší život a osobní zadostiučinění. Neústupně a sebejistě. Výraznou postavou je státní návladní Frank Lalor (velmi zajímavý Raymond Massey), Richardův dlouholetý přítel. Ironií osudu vede vyšetřování, které jitří nitro ctihodného profesora a rozdrásává vnitřní poklid a sebevědomí. Z dalších rolí: další profesorův laskavý kamarád a lékař Dr. Michael Barkstane (sympatický Edmund Breon), vyšetřující policejní inspektor Jackson (Thomas E. Jackson), výbušný vlivný muž Claude Mazard alias Frank Howard (Arthur Loft), či svědomitá obsluha pánského elitního klubu Collins (Frank Dawson). Je to film se zábavnou funkcí. S jedinečně tísnivou náladou, strhující svou podbarvenou nejistotou a uhrančivou svým tápáním duše v neznámu, strachu a dobrodružství. ()
Film, ktery bavi od zacatku do konce a ma uzasnou atmosferu. Kdyz se profesor Wanley pohybuje s kolegou kolem mista nalezu mrtveho tela, mrazilo i me:-). Prekvapivy zaver mi nijak nevadil, proste se stalo... Filmy Fritze Langa jsou kvalitni po vsech strankach. ()
Hollywood varuje: femme fatale škodí vašemu zdraví, hlavně když jste postarší pán žijící ctnostným životem. Mohl to být nezapomenutelný film, ale to morální ponaučení v hloupém závěru celkový dojem stáhne na průměr. ()
Edward G. Robinson není zrovna můj oblíbenec, ale tady se to dalo. Film je od začátku až do konce napínavej a tak jsem se u něj nenudil ani chviličku. Škoda jen, že Dan Duryea se objeví až v závěrečné půl hodince, protože ho teda můžu. Jestli bych něco vypíchnul, tak určitě to, když profesor mluvil s pány od policie a stále něčím chyboval a upoutával tím na sebe pozornost. Jestli z toho plyne ponaučení? Ano. Nikdy nezapaluj krásnejm ženskejm cigára, protože i malé věci mají někdy velké následky. ()
Zaujímavý námet, ktorý je aj režijne dobre zvládnutý. Viac sa mi páčila prvá polovica, kedy došlo k vražde a zahladeniu stôp a nuda nemá nárok. Druhá polovica venujúca sa vyšetrovaniu skĺzla do tradičných vôd a trochu ma bralo, ako hlavná postava svojim rečami i jednaním kopila chybu za chybou. E. G. Robinson nebol v postave zlý, ale mám ho radšej v zápornejších polohách, zvolená femme fatale v pohode. Trochu ma sklamal happyendovský a bohužiaľ aj nepresvedčivý záver. (sp)Odkedy bývajú sny niekoľkodňové a človek v nich vidí iné osoby bez prítomnosti tej svojej??(/sp) ()
Napínavé a vtipné pohrávání si s divákem. 80% (77% je dosavadní průměr 194 hodnotících přede mnou) ()
Slušný noir s výbornou atmosférou, keď sa pri nemotornosti profesora zatajuje dych a čakal som, že prípad už-už vybuchne. Jeho neohrabané správanie je také schválne a nedá sa považovať za nedostatok filmu. A záver, ten je zvolený dobre, hoci nie v duchu typickom pre noir, zaobišlo sa to bez naháňačky. –––– Biblické prikázanie "Nezabiješ" vyžaduje širšie vymedzenie impulzov súvisiacich so zabitím. ()
K filmu mám jen několik poznámek - 1) co na tom, že od okamžiku, kdy velevážený profesor s průměrným a klidným rodinným životem usíná, víme, že následný děj bude jen výplodem jeho mysli, 2) co na tom, že psychologové poukazují na nemožnost dostat se během krátkého času, během kterého dříme, do REM fáze, 3) úžasná projekce toho, že sny jsou odrazy naší mysli do zrcadel, odlesků a odrazů, které prochází celým filmem, 4) úžasná hudba, která není rušivá a funkčně se zastaví v momentě vrcholného napětí, 5) Joan Bennet jako Femme Fatale je okouzlující i pro mě jako ženu (byť ne osudovou). A poznámka pro arabisty: Šalamoun byl Arab! ()