Krvavé léto v New Yorku

......film,ktorý sa tak snaží byť obyčajný - "len príbeh z newyorskej štvrti " až na to došiel....o čo ide:70-te roky a príbeh "zo života" nejakých sráčov a popri tom behá akoby pomimo masový vrah....pozrel som v odstupe tretíkrát či náhodou neobjavím v tom filme "NIEČO" ,ale ani na tretíkrát nič - a viac nepozerám...."lúzry" čo holdujú drogám,sexu,pričom hlavná postava je v určitom smere impotent....homosexuáli, promiskuita.....niktoši čo sa len poflakujú....neviem čo sa tým chcelo povedať - ani napätie,ani celistvý príbeh,ani vtip....len to "obyčajné" nič.... (09.12.2020)

Téma filmu mě osobně moc nesedělo, musím ale říct, že Adrien Brody předvedl vážně skvělý výkon ať už když tancoval v gay představení nebo jako punkáč v CBGB, své role se chopil a zvládl to bravurně. Film je jinak moc dlouhý a místy až nudný. Škoda, že se osobnosti vraha nevěnovali více, protože by to bylo zajímavější. (28.10.2015)

Spike Lee udelal presne to, co jsem cekal. Zadnej horor se nekona, tohle je zase dalsi sonda do zivota urcity skupiny lidi. Takze 140 minut clovek sleduje osudy nekolika postav, ktery vicemene ani nic neresi, tu si nekdo zahne, tu se nekdo pohada nebo ozere a to je tak vse. Ale do toho, snad aby clovek nezapomnel, ze film je o radeni vraha, vzdycky jednou za cas Lee flakne naprosto perfektne atmosferickou scenu s vrahem, kterej se vzdy objevi tak na minutku, pekne krvave oddela dva lidi a zase zmizi. A tentokrat to neni zadnej genialni vrah a podobne, ale naprostej psychous, kterej bere prikazy od psa. Prislo mi, ze by zde mohla bejt aspon trosku vyraznejsi detektivni linie, takle policie dve hodiny nic nevi a vse vyresi nahodou az v zaveru. Jinak celej film tahne paradni Leguizamo, kterej hraje typickyho fuckujiciho drsnacka. Ale vic za pozornost stoji Adrien Brody, jakozto neco mezi satanistou, pankacem, stripterem, kterej za prachy obsluhuje stary dedky a pripadne hraje na kytaru. Pulku filmu ma navic uces jak Pinhead a druhou ma silenej blondatej punkacskej uces. Jeste bych zminil mensi rolicku samotnyho rezisera, kterej hraje novinare a je naprosto prisernej. Celkove, i pres fakt, ze tohle je hlavne drama, se musi uznat, ze film nenudi, ma docela slusnou atmosferu a sem tam nakou dobrou scenu, ale stejne jsou nejlepsi ty vrazdy. (03.09.2008)

Okomentuju 47 dílů Buffy a pak si ke komentáři vyberu film někoho, kdo se jmenuje Spike. Náhoda? Přesně tak. Ve skutečnosti za to mohou Blue Öyster Cult, což je naprosto fantastická kapela z newyorského Long Islandu. Nedávno jsem narazil na článek, v němž se o jedné jejich písni psalo: "(Don’t Fear) The Reaper’s ghostly autumnal guitar line beckoned like a skeletal finger as temperatures soared and Son of Sam haunted the backstreets and alleys of New York City." Po krátkém zjišťování kdo je Samův syn, jsem narazil na tenhle film. Spike Lee do něj krom zmíněného vraha nacpal úplně všechna znamení doby: disco klub Studio 54, punk rockové doupě CBGB, travolťácké rváče i homosexuální prostituty. A došlo i na Kmotra. Jen ty Blue Öyster Cult, kteří byli v létě roku 1977 na samém vrcholu popularity, samozřejmě vynechal. A přitom se mu songy jako (Don't Fear) The Reaper nebo This Ain't the Summer of Love z tehdy aktuálního alba Agents of Fortune tématicky přímo nabízely. Jenže on si prostě musel vybrat písničku The Who z roku 1971 (!) Baba O'Riley (známou též jako Teenage Wasteland), a pro jistotu ji tam šoupnout hned dvakrát. BÖC mu holt asi nebyli dost sexy. Jinak by mě zajímalo, zda už v roce 1977 nosili punkáči (nota bene ti američtí) na hlavě takové nádhery jako tuhle Richie (Adrian Brody). I kdyby inspirací pro tuto postavu byl jeho jmenovec Richie Stotts z kapely Plasmatics, řek bych, že rok 1977 je přece jen i na něj trochu too early. (Citát z Wikipedie: "In 1978, Richie was among the earliest musicians to sport a Mohawk, taking inspiration from the Travis Bickle character in the movie Taxi Driver.") Ale tak dejme tomu. Jinak krom těchto drobných výhrad a toho, že Lee mohl postavu Samova syna alespoň zpočátku obestřít trochou tajemna a nevyspoilerovat hned ze startu s kým máme tu čest, je Krvavé léto v New Yorku poměrně excelentní kousek. Potěšily některé detaily, pěkné holky a také opětovné setkání s hajzlíkem Johnem Leguizamem z Carlitovy cesty. ("Benny Blanco z Bronxu", pamatujete?) Sedmdesátky ve filmu mívají obvykle šmrnc - většinou se je tvůrcům dařívá vykreslit lépe než osmdesátá nebo šedesátá léta. Možná za to může i to, že punk a disco budou většinu lidí asi vždycky vzrušovat víc než psychedelický idealismus hippies nebo mejdanová bezstarostnost synth popu či glam metalu. (20.10.2017)

Další z newyorských příběhů Spikea Leeho. Příběh několika obyvatel Bronxu zasadil do jednoho léta 70. let, kdy zde řádil masový vrah. Ovšem tato kriminální zápletka tvoří pouze rámec příběhu, který je určitou sondou do života americké společnosti. Lee se obešel bez většího moralizování a tentokrát si (až na jednu krátkou scénu) odpustil i nastiňování "černošské problematiky". Zajímavému filmu s výtečnou retro atmosférou vévodí vynikající herecké výkony, zejména skvělého Adriena Brodyho a Johna Leguizama. (19.07.2003)