Beze stop

Zajímavý snímek ztvárňuje traumatizovaného veterána, který není schopný dál fungovat ve společnosti a proto se uchýlí žít do lesů. Je s ním i jeho pubertální dcera, které i když jí současný stav zatím vyhovuje, tak je zřejmé, že to takhle nemůže jít dál. Film toho moc neprozrazuje a ani není třeba. Nechává děj nenásilně plynout a nevnucuje divákovi, nějaký vyhraněný názor. Pokud máte dost násilných a hororových filmů a chtěli byste si od nich trochu odpočinout, je to vhodná volba. (10.08.2023)

Tenhle film mně dostal a to naplno. Člověk si u něj uvědomuje a obzvláště v dnešní době, že sice žije ve svobodné zemi, může se i přes šířící se cenzůru všude možně svobodně vyjadřovat, ale že o svoji svobodu jsme už dávno přišli. Každý den náš věrný sluha mobilní telefon na nás donáší, protože je věrným sluhou i jiných. Stejně tak činí počítače, kreditní karty... Každý den nás sleduje bezpočet kamer ve vřejném prostoru. Bez účtů na internetu, v bance, na počítačích, bez různých registrací jsme dnes nic v současném moderním světě jaký známe. Hodinky a náramky nám měří a zaznamenávají tep, stres, tlak i ušlé kroky...dokonce dobu kdy spíme a jak spíme... A okovy se utahují. Někde se už uvažuje, že nebudou papírové peníze... Bude tedy možno jen při pouhém placení sledovat každého kde byl, v kolik hodin tam byl, co nakupoval, v jakých částkách, jak často to nakupuje... Ano, děje se tak s naším souhlasem. Nemusíme mít mobil, hodinky, počítač, nemusíme sami na sebe na sociálních sítích sdělovat informace.... S tím ostatním to už je dnes ale složitější.  Možná, že ještě lze někde žít úplně mimo civilizaci. Chovat dobytek, pěstovat si zeleninu a ovoce, žít jen z darů přírody. Absolutní indie život. Jenže těch míst, kde to realizovat už moc není a pak to chce i mít na to koule. Nevyhledávat civilizaci, když se nebude dařit ať už půjde o neúrodu nebo nemoci... I hrdinové našeho filmu čas od času museli ten kontakt udělat. A potřebovali peníze. Já jsem z toho příběhu do teď paf. Chování otce mi přišlo těžce sobecké, ale nikdo jsme nebyli ve válce a jen těžko můžeme uvažovat jak by bylo nám a jak se žije s nočními můrami veteránům. Na rozdíl od trochu afektovaného filmu Tohle je náš svět, který i přes svůj sympatický pohled působil šíleně neuvěřitelně, tohle je úplně jiné. Ben Foster byl super, ale z Thomasin jsem byl paf. Zaujala mne už v Králíčkovi Jo Jo ne zrovna zdařené válečné haka haka komedii. Ale tady jsem si její herectví užíval každou minutu. Ty pohledy když nevěděla jak odpovídat, když předváděla vnitřní boj rozumu a zároveň lásky k tátovi...  Neuvěřitelná záležitost. Navíc pastva pro oči, protože většina filmu se odehrává v nádherných amerických lesích. Já jsem se něco najezdil na čundry a tak se mi i zastesklo po té vůni lesní půdy když večer uléháte u dohasínajícího ohně s hvězdnatou oblohou prosvítající skrze koruny smrků a borovic... No, budu muste zase vyrazit! Tento film rozhodně doporučuji! Krájím do pánvičky 5 lišek. * * * * * (15.08.2021)

Tak trochu vykrádačka Captain Fantastic s tím, že zde je téma vážnější. Režisérka ovšem nezvládá dramatickou část a Ben Foster místo vyvolání konfliktu celou dobu v sobě vše potlačuje, což mi přijde vyloženě škoda. Mladé překvapení v podání slečny McKenzie je ale výborné. Vypadá to, že se klube nová hvězdička. (11.10.2018)

Hlavní hrdina moc nemluví a je výrazově střídmý. Ale z jeho tváře se dá vyčíst vše, co potřebujeme znát. Například vzájemnou oddanost. Režisérka Debra Graniková sází na neuspěchanou náladu, soukromé rituály, malé radosti, bizarní setkání s vesměs ochotnými chápavými lidmi a na přírodu v její idylické i mrazivé podobě. (02.04.2019)

Otec s dcerou se vyhýbají společnosti, snaží se žít v lesích atd. Je z jeho strany košér nezačlenit ji, nedat jí jiné než vlastní vzdělání? A jak dlouho jim pevné rodinné pouto, kde mají každý jen toho druhého, vydrží? Hezká vztahovka vnímající společnost z druhé strany ale nekritizující ani jeden z dvou světů. Téměř bez zdramatizování, v poklidném vypravěčském tempu. S menším počtem postav a bez barevnosti podobného Captain Fantastic. [Cannes] (14.05.2018)