Kafarnaum

Išiel som do kina na film peknej libanonskej režisérky Nadine Labaki, ktorá ale rozpráva o nepekných veciach, ktoré sa dejú medzi nami, len bohužiaľ, zatvárame pred nimi oči, ksichtíme sa, že sa nás to vôbec netýka, a pritom takýchto osudov sa dá počítať na státisíce, až milióny. Ocitol som sa na Blízkom východe, konkrétne v Libanone. Zain je 12. ročný chlapec. Má mnohopočetnú rodinu, keď ani jeden z rodičov nepracuje, a tak sa o obživu musia starať sami deti, ktoré musia pracovať, aby všetci mali peniaze na stravu. Raz bude mať toto nešťastné chlapča všetkého plné zuby, a utečie, stretáva etiópsku utečenkyňu, mladú ženu Rahil, ktorá má syna Jonasa. Ostane pri nich... _ Capharnaüm je prirovnávaný k 8 oscarovému Milionárovi z chatrče, ktorý je vedľa neho iba takým „chudobným príbuzným” , Labaki ide na koreň veci absolútne nekompromisným spôsobom, ktorý je miestami až neúnosný, čo Boyle nikdy nepraktizuje. Ručná kamera Christophera Aouna podtrháva celkovú surovú atmosféru, čiže máte pocit, že ste priamo v epicentre diania. Strhujúca, mimoriadna a excelentná výpoveď jedného z mnohých slumov na Svete, v akých podmienkach tu žijú ľudia ? To si nedokážem ani predstaviť, nieto ešte tu i jestvovať ! ? Pozrel som si výnimočný snímok, pri ktorom sa mi neustále tlačili slzy, ktoré som nedokázal udržať suché. Silný zážitok ! (27.02.2019)

Pět a už to nikdy nechci vidět! Nikoli proto, že se na to "špatně dívá", nejsem pokrytec. Důvodem je, že mě během projekce napadaly termíny proti lidskosti: "sociální inženýrství, sterilizace, kastrace, odebraní dětí nezodpovědným rodičům, kteří si z vlastních dětí dělají otroky, dále poprava za znásilňování jedenáctiletých děvčátek " a tak dále, a tak dále, a z toho je mi na blití, protože jinak se pokládám za kultivovaného lidumila, přejícího lidstvu jen to dobré. Ovšem tady padla kosa na kámen. Nedělám si iluze, realita je jistě horší, čili je tento film odrazovým můstkem k solidní depce. Natočen tak, že mi hlava nebere, jak to štáb dokázal, fyzicky i psychicky. Zain zahrál skvěle, přirozený talent, a ten maličký roční bobíšek? Pohled na něj mi srdce rval. Pohled na jeho maminku samozřejmě taky. Nic pro slabší nátury. Rovněž jako několik zdejších komentujících, odmítám názor: na co je takový film dobrý, ždímání emocí přes děti a podobně. Film je to důležitý, silný, má vysokou výpovědní hodnotu a pokud není člověk vyložené pako, rychle si u něj uvědomí, jaké štěstí máme my, co žijeme na jiném místě, v reálném blahobytu. (11.01.2020)

Filmu o socialnich detech je hodne. Toto je takove Dickensovske drama. Amatersti herci nejsou spatni. Popis zivota v Bejrutu je nezny a zaroven brutalni.Uz anglicti imperialiste popisovali v 19.stoleti povahu Arabu jako temnou a manipulativni. (06.06.2022)

Plně se ztotožňuji s komentářem uživatele KlárkaS. (22.02.2019)

Poslední film Nadine Labaki už ze synopse hrozil rizikem obvyklého misery porna pro západní publikum, jehož hrany se několikrát rozhodně dotkne a to zejména ve scénách zabírající černošského bumbrlíčka potácejícího se zmateně po Bejrútu s umazanou papulou od sunaru. Co však režisérku vykupuje je její libanonská příslušnost díky které působí film po celou svoji stopáž autenticky (dle všeho byla spousta záběrů natáčena guerillově), chaos a špína ulice jsou hmatatelné a hlavně nejsme obtěžovány arogantními vizemi idylických nadějí a vykoupení, jež podobným tématům přisuzují západní tvůrci, aby se sami pozvedli na duchu. Cafarnaúm po celou dobu zůstává v Bejrůtu a pokud zobrazované problémy srovnává v rámci globalismu, nedělá to slovy, ale rozmisťováním západním popkulturních fenoménů po scéně, ať se již jedná o bezzubého bratrance Spider-Mana, plyšové mimoně v dětských postýlkách za zdmi slumu či mikimauze usmívajícího se na bezútěšnou situaci jedné ztroskotané rodiny. Nejvíce se však místo působení autorky projeví v samotném syžetu, který zásadně odporuje klasickému západnímu vnímání rodiny jako pevného kruhu, jež musí zdolávat příkoří okolí v pevném objetí. Zde je rodina ten největší nepřítel, slabošsky bránící v rozletu, ambicích a budoucnosti, nepřítel od kterého je třeba se odpojit na prvním místě. Právě problematický aspekt tradiční rodiny a jejího posledního slova v rozhodování o svých potomcích (se kterým Labaki jako žena v arabském světě nejspíše také měla zkušenosti) je zde poměrně originálním motivem, jež může v zemích prvního světa vypadat extrémně, nepatřičně, odvážně či skandálně, ale z hlediska společenského rozvoje daných zemí je třeba o něm mluvit. PS: Zain Alrafeea je dětský Robert De Niro. (25.05.2019)

Asi dvanáctiletý, předčasně dozrálý chlapec jménem Zain se vymezuje proti bezcitnosti svého okolí. Ten kluk úředně vlastně ani neexistuje, spí na špinavé dece na zemi mezitím co rodiče vedle souloží, nikdy nechodil do školy a ani netuší, kolik let mu přesně je. Jeho mentální vyzrálost ale nedokáže akceptovat v čem on a jeho vlastní milovaná sestra vlastně vyrůstají a tak zakročí. Zažaluje své zaostalé, sobecké a slabomyslné rodiče, že jej přivedli na svět. Dále také za to, že přivádějí na svět další potomky, o něž se nedokáží vůbec postarat a také za to, že zavinili tragický konec jeho sestry, nuceně provdané za bohatšího souseda, později znásilněné. Do vsunutých scén soudního přelíčení pak vstupují rozsáhlé scény vyjevující Zainovy osudy vedoucí k jeho uvěznění kvůli vážnému ublížení na zdraví. Spatříme chlapcův útěk z domova i to, jak se láskyplně potlouká ulicemi s malým dítětem policií mezitím zadržené etiopské uprchlice a snaží se o něj všemožnými způsoby postarat. Capernaum zobrazuje svého druhu peklo na zemi; bezvýchodné živoření v chudinských slumech Libanonu doléhající zejména na děti. Kamera s majestátní pozvolností sleduje lidi jak při chůzi zanedbanými uličkami, tak z ptačí perspektivy, která ukazuje lidská mraveniště s plochými střechami budov i s bezpočty provizorních přístřešků. Režisérka výjevy předkládá provzdušněně, bez přikreslení, volí zdánlivě nezaujatý záznam reálií, přičemž ale dosahuje podmanivé, téměř dokumentaristické věrohodnosti, a to i díky výtečnému hereckému ztvárnění. Jedním dechem, tento film by měl vidět každý, aby si uvědomil, že přivádět děti na svět, je v dnešním světě obrovská chyba. Je uplně jedno, jestli dítě přivedete na svět v Libanonu, v Praze nebo v New Yorku, děti budou trpět všude. Dejte tomu ještě pár let a pak si možná na tento film vzpomenete. - "I want to sue my parents. Because I was born." (26.05.2019)

Další výpověď o tom, jací lidé žijí na Blízkém východě - prý v kolébce naší civilizace. Každopádně se za těch cca 7000 let daleko nepohnuli, tak proč je nevzít k nám a něco je zde nenaučit, o vzdělání přece všichni hrozně usilují. Možná kdyby tam ženy neuměly jen rodit, tak by tam logicky nemuselo být tolik chudých lidí a hlavně dětí. "Zain" to svým rodičům řekl dobře a za svůj herecký (ale díky perfektní autentičnosti možná spíš neherecký) výkon zasluhuje 70%. (23.11.2019)

Univerzálně dobrý film, který má diváka emocionálně rozsekat na cucky a to se mu taky povede. Takže co k tomu vlastně ještě není dodat? Také jsem byl konsternován a šokován, to bych vůbec nezpochybňoval a klobouk dolů před tím hlavním klukem. Tak smutný příběh...  Na druhou stranu to na mě občas bylo trochu moc dlouhý a režisérka na sebe valí výjevy chudoby, osamělosti zmaru hlavního chlapce tak dlouho a rychle, v takovém někdy až dokumentárním (ale dokonale autickém zpracování) bez oddechu, že je to někdy až monotónní. To všechno ale mohl být záměr a jak říkám, film mě nakonec stejně dostal přesně tam, kam měl a dát mu méně než čtyři hvězdy by bylo nefér, (03.05.2021)

Silný příběh, herecký výkon hlavního hrdiny i silná myšlenka. [KVIFF 2021] (22.08.2021)

Silný příběh z arabského světa plném špíny, bezcitnocti, hladu a beznaděje s pár vtipnými hláškami (všichni jsme se narodili černí, ale časem bledneme nebo pije moc kávy, proto je tak černá). Taky bych zažaloval rodiče, kdyby mě do takového světa přivedli. Výborný herecký výkon malého Zaina. (11.05.2020)

Naozaj kvalitny film. Nie som prekvapena, ze si tento film vysluzil 15-minutove standing ovation a tiez nominaciu na Oscara. Zasluzene. Fandila som filmu Roma, ktory som mala moznost vzhliadnut este pred Oscarmi, ale som naozaj milo prekvapena, ze prave Cafarnaum sa mi pacil este viac! Uz davnejsie som sa rozhodovala ist do kina prave na Cafarnaum, ale vtedy som si vybrala japonsky snimok Zlodeji, Cafarnaum je pre mna podstatne lepsi. Silny film. Som zaskocena z mnozstva negativnych komentarov na csfd, ja si naopak myslim, ze film ma co ponuknut aj obsahovo. Neriesi veci povrchne, ide do hlbky, ukazuje realitu, i ked sa jedna o fikciu. Trosku mi pripomina jeden nadherny film Lion. Film na zamyslenie, pri urcitych scenkach sa ide az rozum zastavit a clovek si polozi otazku, och ako mozu ludske bytosti takto zit?! Nepovazujem tento snimok za citove vydieranie, hoci dojimavy je. Obdivujem talent mladuckeho neherca Zaina, wow, klobuk dole! V celom filme sa toto ubohe, sikovne a vynaliezave chlapca usmeje asi len raz a aj to len na fotku. Silne momenty: vztah Zaina k jeho sestre Sahar, tu sa Zain chova takmer dospelo akoby uz nepatril alebo nikdy nepatril do detstva. A takisto vztah matky etiopskej zeny k jej syncekovi. Film vrelo odporucam. Nebude to premarneny cas...90%. (18.04.2019)

Fúha, tak to bolo naozaj silné! Keď sociálne drámy dokážu využiť potenciál námetu, tak sa k nám dostanú takéto emočne vypäté filmy, ktoré snáď nenechajú nikoho chladným. Ohľadom Cafarnaúm som bol skeptický, ale napokon musím uznať, že príbeh so sebou priniesol naozaj kvalitnú porciu zážitku. Toto mi presne trafilo do vkusu. Detskí herci boli výborní (dosť mi to pripomenulo rovnako výborné detské herecké výkony Slumdog Millionaire), no oveľa viac mi imponovalo pozadie celého príbehu z prostredia chudoby a so silným motívom spravodlivej pomsty z pohľadu malého chlapca Zaina, ktorý si zaumienil, že sa vzoprie vlastným rodičom a pomstí svoju sestru. Záver bol silný, a je to presne ten typ filmu, ktorý zostane v človeku ešte dlho rezonovať. Nominácia na Oscara úplne zaslúžená, a určite to bolo lepšie ako preceňovaná Roma! (05.09.2019)

Nějak se ve filmech nemůžu vžít do osudů lidí z prdelních zemí (např. Wadjda a Mustang) a tady se mi dokonce nelíbil ani příběh, takže další minus. Co se týče zpracování, tak bylo velice profesionální a film si pozornost obecně zaslouží, mě ale minul hodně. 35% (24.06.2022)

Skoda, ze je film zase jen urcen cim dal tim uzsi skupine Evropanu, ve kterych to ma probudit nejaky soucit... U me soucit nula, nestydim se za to. Vysoka porodnost u financne ci jinak negramotnych lidi je postupnou zahubou nas vsech. A prave tento film by oni meli videt. Zajimave realie, uveritelny pribeh, pekna kamera a velmi dobre herecke vykony, vcetne malych roli. (01.09.2019)

Šílený život v Libanonu. Úctyhodný Zain, který se celý svůj život stará nejen sám o sebe ale i o druhé. (02.11.2020)

Snímek Kafarnaum vypráví bez přehnaného sentimentu o pohnutém osudu dvanáctiletého Zaina protloukajícího se libanonskými slumy. Do takových podmínek, v jakých živořil, by se asi nikdo z nás narodit nechtěl. Docela chápu tok jeho myšlenek a následné činy plné zoufalství. Mnoho skutečností mě při sledování filmu rozesmutnilo, ale naopak po hudební stránce jsem se párkrát ocitla v sedmém nebi. V samotném závěru bylo moc milé vidět jistou dávku naděje, která se zračila v chlapcově proměněném výrazu tváře, když mu fotograf řekl: „Usměj se, Zaine. To máš na občanku, ne na úmrtní list.” (90%) +++ Dost mě zarážejí komentáře některých zdejších chytrolínů, jež postrádají sebemenší náznak empatie nebo soucitu. Což jen dokazuje, jak prohnilá dovede být ta naše rádoby humánní společnost. V čem se potom vlastně tolik lišíme od lidí, o nichž pojednává tento snímek? Ono toho asi zase tolik nebude. Nejspíš by stačilo změnit sociální prostředí, blahobyt nahradit chudobou a morálka našinců by šmahem dostala pořádnou ťafku. Ani si nechci představovat, jak by potom dali volný průchod svým nízkým pudům. (18.01.2021)

Film s intenzivní obžalobou vlastních rodičů z nezodpovědnosti přivést na svět dítě, o něž se nemohou postarat. Ústřední jinoch Zain Alrafeea ždíme emoce na dřeň, přičemž prostředí rozbombardovaného hlavního města Libanonské republiky بيروت‎‎ (tj. Bejrútu) filmu jen přidává na intenzitě. 84 % Celosvětový příjem k 24. 4. 2019: $7,700,000, což je 1,93 násobek rozpočtu (24.04.2019)

Je mi tak smutno, že nedokážem napísať komentár. (07.06.2019)

Napsat, že je to krásnej film, vzhledem k jeho obsahu nejde. Film ze špinavejch ulic o vyřazenejch lidech, s dětským hercem v hlavní roli, to je už samo o sobě smutný jako prase. Ale ten kluk v hlavní roli, Zain, ten tomu dal takovej šarm a velký srdce, že film přežijí i starostlivý evropský mámy, kterejm budou z toho co uviděj vstávat vlasy hrůzou. 80% (14.04.2019)

Tady ty komentáře, "proč točej takový film a pro koho... Co s tím mám jako dělat? Vydírání...", z těch mi stojí rozum. Někdo natočí brilatně autenticky a krásně zároveň film o tom, jak to maj děcka z rodin, kde fotr prostě pouští spermoše hlava nehlava do chudáka ženský, aniž by mohl uživit sotva jedno a hned je to film, co "citově vydírá, moc tlačí na pilu s mizérií, sprostě zneužívá utrpení druhých ve svůj prospěch"... Tak si pojďme pustit novýho Spidyho, Avengery, nějakýho toho Macháčka v situační komedii, či drama s komunistické éry, nebo si dejme pičo horor s popcornem. Přece nebudeme čumět na příběh, kde jsou děti postaveny do "nepřívětivého světa" Juch. Banda čuráků koukám už není jen na facebooku s podobnýma názorama. Sem se nasral fujky. Krása to je. Tenhle Cafarnaúm. Takhle zrežírovat děti a roční mimino? Už jen za to musí člověk smeknout. Ano, je to emotivní. Ne, (16.07.2019)