Režie:
Josef MachKamera:
Jaroslav TuzarHrají:
Gojko Mitić, Jiří Vršťala, Rolf Römer, Jozef Majerčík, Jozef Adamovič, Martin Ťapák, Milan Jablonský, Hans Hardt-Hardtloff, Gerhard Rachold, Hannjo Hasse (více)Obsahy(1)
V krčmě pevnosti Fort Smith je bělochem zvaným Red Fox zákeřně zabit starý a opilý indián Mattotaupa, protože nechtěl prozradit indiánské naleziště zlata. Jeho syn Tokei-ihto se vrací ke kmeni Synů Velké medvědice. Po dvou letech je tento kmen téměř poslední, který ještě nebyl postupující bělošskou civilizací podroben. Při přepadení kolony se zbraněmi padne Tokei-ihtovi do rukou i dcera majora Smithe Cate. Odvede ji sám do pevnosti a chce vykouřit s majorem dýmku míru, ale je uvítán střelbou, a tak pevnost přepadne a zvítězí. Brzy je k němu vyslán zrádný Red Fox jako vyjednavač a Tokei-ihto je po příchodu do pevnosti na vyjednávání o míru zákeřně uvězněn a jeho kmen se musí skrývat. S pomocí poctivého Adamse se však Tokei-ihtovi nakonec podaří z pevnosti uprchnout. Chce svůj kmen odvést do Kanady, kde zatím jsou pro indiány lepší podmínky k životu... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (50)
Jako mladý jinoch jsem toto dílko viděl a dokonce i jako jednu z dalších Mayovek jej považoval a myslel si, že i úrovně prvnìch čtyř Vinnetouovek to dosahuje. Ovšem po X letech viděno a o to větší zklamání se i událo. Něco tak velmi amatérsky natočeného a zahráno jsem věru nečekal. Omlouvám se všem filmovým tvůrcům Mayovek, že jsem se tak šeredně mýlil a tento šílený paskvil jim přisoudil. Nechť mě hamba fackuje. Tu jednu hvězdu dávám alespoň za kostýmy a nádherné Jugoslávské scenérie. ()
Indiánky s Gojkem Mitičem natočené ve Východoněmeckém studiu DEFA jsou sice slabší než Vinnetouovky, avšak některé z nich nejsou zlé. Kupříkladu tato je slušný western s dobrou zápletkou, ušlechtilými indiány, podlými záporáky, přestřelkami, dobrodružstvím a romantikou. Ke slavné mayovské čtyřce a Americkým a Italským westernům to má sice daleko, ale jako nenáročná a příjemná podívaná na prázdninový večer ideální. ()
Amatersky vychodonemecky western.Hudba úplne mimo,keď indianka spieva nemecky,ako za Hitlerovej propagandy.Indianske ženy sú skarede až hruza.Majú fúzy a mám pocit,že to boli aj zasluzile umelkyne z Uzbekistanu.Chápem,že záverečná scéna sa zaobisla bez bozku,stacila láska na 5 metrov od seba.Pri takej ubohej ponuke v TV som Synov Veľkej medvedice pozerala zo zufalstva.Hviezda za Gojko Mitica,ktorý aspoň vyzerá,ako indian a nášho Jozefa Adamovica,ktorý mal celkom veľkú rolu.Stal hneď za Miticom. ()
Je to dobrý film, nechápu to jeho nízké hodnocení. Byl natočen dle stejnojmenné knihy, která vyšla i u nás a je historickým románem o životě skupiny Dakotů, která nakonec odchází z rezervace přes Missouri do jižní Kanady na úpatí Wood mountains, kde nalézá nový domov, kde potomci kmene dodnes žijí a od nichž se autorka Heinrichová dozvěděla celou historii jejich osudů. Film byl natočen celkem věrně podle knihy. Jen například z Hapadaha a Časkeho, kterým je v knize 12 let, udělal režisér nepochopitelně dva mladíky, kteří se oproti knize nikterak srozumitelně neprojevili. Díky takovým drobnějším chybám dávám 4 hvězdičky, které si, myslím, film zaslouží. ()
Škoda dvoch umeleckých, respektíve logických chýb: bandita je smrteľne zranený medveďom, no padá s neporušenou košeľou na hrudi; v závere filmu sa v rámci bojov zopakuje krátko po sebe tá istá scéna - dvaja banditi na koňoch, jeden je zostrelený a kotúľa sa dole kopcom. Je až nepochopiteľné, že sa bez opravy týchto dvoch chýb uzavrel tento film. Pritom sa môže pochváliť krásnou prírodou, vydarenými výkonmi hercov, peknými kostýmami, hudbou, zaujímavým a poučným dejom. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (4)
- Mezi natáčeními režisér Josef Mach často vyprávěl Gojkovi Mitićovi o českých dějinách a o Praze. (Olík)
- Niektoré scény sa natáčali aj na území terajšej Slovenskej republiky. (Raccoon.city)
- Film točil pro východoberlínskou DEFU český režisér Josef Mach podle stejnojmenného románu Liselote Weiskopfové-Heinrichové v Subci na jugoslávském pobřeží. Autorka románu několik let studovala život Dakotů, potomků Velké medvědice. Ve filmu je spojena skutečnost s dobrodružnou fantazií a objevují se tu i českoslovenští herci. (Mariin)
Reklama