Nikdy nezestárnou

´říká se, že když umíráte celý život vám v mžiku proletí před očima, ale mě bylo devatenáct, moc jsem toho neprožil´ ..první světová za devadesát minut (!) kombinace výpovědí reálných účastníků všech těch hrůz, autentické a převelice lidské, děsivé i humorné s úžasně restaurovanou formální stránkou (!) fascinující v každé vteřině, dechberoucí mistrovské dílo (15.12.2018)

I když jsem byl zpočátku mírně zaskočen, že nevidím tu slibovanou „barvu“ (přijde na ni až ve 25. minutě), rychle mě to přestalo mrzet. Dokument je totiž vystavěn opravdu chytře. Už úvodní promluvy na pozadí všech těch propagandistických plakátů a černobílých dobových záběrů mě dokázaly snadno vtáhnout. A poté co se divák spolu s mladíky dostane přes prvotní nadšení, touhu po dobrodružství a následný tvrdý výcvik, přichází nástup na frontu a s ním i barva. A že se na ni koukalo moc pěkně, zvlášť na záběry dělostřelectva (např. scéna s padajícími střešními taškami při odpalu). Paradoxně však byla nejpoutavější pasáž s německými kulomety, ačkoliv divák jen slyšel pamětníky, zvuk bitvy a viděl u toho statické obrázky. A pak to vystřízlivění na konci…velmi působivý dokument, který si zaslouží solidní 4*. „Když jsem se vrátil, moje matka ani otec vůbec nechtěli vědět, co se dělo, neměli ani ponětí, jaké to bylo. A nebyl žádný důvod, proč by měl být někdo z nás oslavován a opěvován za tu trochu bláta a ztrátu dobrých způsobů.“ (27.01.2019)

Výborný koncept, některé kolorované záběry jsou tak nějak přízračně živé, až z toho mrazí, ale jako celek to pro mě zabila režie. Celou dobu slyšíme vyprávění pamětníků v jedné lince, v jedné intonaci. Je to nekončící proud slov a historek bez možnosti prožít nějaké emoce. "A napřed jsme byli v táboře a tam jsme stříleli a jeden voják neměl spodky a k jídlu byl džem a chleba a pak se šlo frontu kde se spalo v zákopech a byla tam voda a taky prostitutky a bylo to hrozné, ale někdy ne, a pak byl útok a všude to vybuchovalo a pak, a potom, a navíc, a pak najednou řekli, že je konec a byl konec." Možná mám vysokou laťku, nedávno jsem dokoukal netflixí dokument Vietnam War, u kterého jsem střídavě žasnul a brečel, ale tohle bylo tak nějak ploché jak emočně, tak informačně. (07.01.2019)

Přes dvacet minut jsem nechápal všechny ty nadšené recenze... a pak to přišlo. Obraz se roztáhl přes celou plochu a vybarvil se. Klobouk dolů před všemi restaurátory, koloristy a spol. Sice zdrojový materiál byl často dost špatný, takže pak ty obarvené postavy vypadají spíš strašidelně, ale většinou to neruší. Komentáře veteránů také nenechají ani okamžik volný, ale chápu, že Peter Jackson chtěl nechat jejich hlasů zaznít co nejvíce. Peklo velké války v kostce a v barvě za hodinu a půl. (05.07.2021)

Nemám v úmyslu srážet škarohlídsky edukační význam a celkové hodiny práce, které se za projektem Petera Jacksona táhnou. Co už vám ale nikdo nepoví, je, že se mnohé remasterované záběry opakují vícekrát, než je zdrávo, a taky že celá jedna část dokumentu stojí na ubíjejících černobílých skicách a frustrujícím válečném audiu (chápu, účel splněn). Kanonáda vypravěčských příběhů mohla taky občas spočinout, tichá výmluvnost obrazů samotných tak ve filmu v podstatě neexistuje. A to je trochu škoda. (06.01.2019)