Smrtonosná past 3

Smrtonosná past je třída a je úplně jedno jestli se jedná o první, druhý nebo třetí díl. Ten čtvrtý už je moc digitální. Devadesátky na tohle byly těžký bouráci. Digitální efekty ještě moc nefungovaly a tak si to autoři museli dělat po svým. John McClane tak chodil od jedné akce k druhé a vůbec nic ho nerozházelo. Dělal, jako kdyby právě vstal z postele a jediné, co tomu neodpovídalo bylo jeho tílko, který bylo, co chvíle od krve, potu a nervů, které si John musel vytrpět, když v New Yorku vyřazoval jednu bombu za druhou. (01.10.2011)

"Simon uloží poručíku McClaneovi úkol a poručík McClane ho splní." SMRTONOSNÁ PAST 3 se narozdíl od prvních dvou dílů neopírá o tradiční vánoční tématiku a po Los Angeles a Washingtonu zkouší štěstí v New Yorku. Na post režiséra se vrátil osvědčený maker jedničky John McTiernan a oproti uzavřenému mrakodrapu se proháníme jedním z největších měst v USA. Námět sice lehce naťukává jedničku, ale jedná se o úplně jiný styl než jsme byli v předchozích pastech zvyklí. I Willisův McClane spíš připomíná Joea Hallenbecka z POSLEDNÍHO SKAUTA. Taky je tu ještě Sam Jackson, který je ale jako McClaneův nedobrovolný parťák vynikající. Navíc původní dabing z videokazet je téměř stejně dokonalý jako ten u kultovního PULP FICTION a hlášky celý film perfektně odsýpají. (14.07.2006)

Spouste lidi se tento dil z tetralogie smrtonosnych pasti nelibi a i kdyz je pravda, ze atmosferu jiz nema takovou jako predesle dva snimky, stale McTiernan dokazal udrzet dobre tempo a spad. A nejvice pochvalit si zaslouzi genialni Jeremy Irons. Dokonale ztvranil bratra Hanse Grubera a vtiskl tomuto filmu svoji osobitost, ktery patri mezi me vubec nejoblibenejsi filmy ze vsech. (04.09.2003)

A John McTiernan se vrací k režii a znovu dokazuje svůj talent pro nabité, nahláškované a dnes už kultovní akční filmy. Sice je to tentokrát o dost jiné, ale funguje to skvěle. I kvůli tomu, že John má tentokrát nejedná zcela na vlastní pěst, ale má velmi obstojného "parťáka" Samuel L. Jacksona. A ten, jak je známo, umí předvádět opravdové herecké koncerty. Tady se role černošského elektrikáře samaritána znovu zhostil výborně a hláškuje stejně dobře jako McClane sám. Ten je ale trochu v oslabení, po noci prožité v alkoholovém opojení musí bojovat nejen s novým šílencem, ale i s nepříjemnou kocovinou a nemůže se dočkat, než mu někdo konečně dá aspirin. A v čem přesně se tento díl líší od minulých dvou? Rozhodně mnohem větším rozsahem zločincova ďábelského plánu, který nutí Johna hrát si dětské hry napříč celým New Yorkem a možná i někde dále. Dále kromě jednoho černocha přibude i mnoho dalších vedlejších postav, které tentokrát taky nehrají úplně nedůležité role a aktivně se zapojují do pátrání a zachraňování. Tím je sice Johnova role ještě více zmenšena, ale stále má obrovské množství času na mnoho hlášek a velmi zajimavou komunikaci s teroristy. První polovinu polovinu je samotný záporák někde v pozadí a jenom udílí rozkazy, což mi přišlo opravdu jako dobrý nápad a má to určitou zajimavost, v druhé pak už přebírá iniciativu a rozjiždí se krvavé rodeo. Scény jsou dynamické, akce je stále nápaditá a většinu filmu jsem se bavil skvěle. Proto opravdu škoda divného konce, který je velmi neosobní a rychle odbytý bez nějakého toho skvělého finálního zůčtování. Samotná pointa ale jako obvykle byla skvělá.. John McClane zase nezklamal, ale samotný záporák nedokázal překonat ty dva předchozí i když ho Irons zahrál skvěle. Rickman by byl pyšný :)) (10.02.2011)

Poprvé to byl mrakodrap, podruhé letiště, potřetí celý New York. A to je možná to, co někoho tak úplně nepotěší, ač je tu samozřejmě větší prostor pro destruktivní exploze. Ale postupně. John McClane nezažívá zrovna nejšťastnější období. Opustila ho manželka, v práci ho suspendovali, takže jeho největší přítelkyní je momentálně lahev něčeho ostřejšího. Bylo to tak pro něho další ráno, podobné těm předchozím. Vyspával z kocoviny, když ho jeho oddělení nutně potřebovalo. Z McClanea je záhy nejdůležitější polda ve městě, jedině s ním chce totiž rozehrát svou hru psychopatický terorista. Začne to rasistickou tabulí uprostřed černošské čtvrti, skončí nespočtem explozí a hádanek. McClane na to není sám (jako sólista se mi ovšem líbil víc), už na začátku získá do tandemu sarkastického černocha, který nechtěl sledovat lynč bláznivého bílého poldy. Půjde tady o čas, o tuny zlata a o scénář, který je místy výborný, v závěru mu ale zoufale dochází dech. Svérázný polda Bruce Willise znovu spojil síly s Johnem McTiernanem, zajistili spolu dostatek vizuálních atrakcí (jen škoda mizerné vody v tunelu), vtipných hlášek ústředního dua, řadu nápadů, které trojku přibližují k předchozím dvěma luxusním dílům. Škoda zbytečné překombinovanosti a nevěrohodnosti (kratičká chvíle přemýšlení, ááá, už to mám) v druhé půlce, škoda podivně hrajícího Jeremyho Ironse, který vypadal spíš jak nervní homosexuál (Alan Rickman je prostě jen jeden). Tak trochu rutina, tak trochu slabší hlášky (i když některé stojí za to: Agent: „Nestalo se u vás v poslední době něco neobvyklého?" – John: „No, když o tom mluvíte, všiml jsem si takovýho pálení mezi prsty u nohou.“, „Hej, debile, chci vědět jenom jedno. Nemáš aspirin?“, Walter: „Johne, vyzvedneme tě za patnáct minut. – John: „Žádnej spěch, za čtyři budu mrtvej!“), pořád ale velmi solidní akční jízda. (19.09.2015)