Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dramatický příběh o skupině žen, které projdou strastiplnou cestou až se dostanou do japonského tábora jako válečné zajatkyně. V táboře, kde je s ženami velice tvrdě zacházeno se objevuje mnoho žen různých národností a kultur. I přes toto hrubé zacházení se ženy vzchopí a udělají si vlastní vokální orchestr. Předlohou tohoto příběhu je skutečná událost. (Plik)

(více)

Recenze (24)

Svetlusacek 

všechny recenze uživatele

Od tohoto filmu jsem popravdě čekala trošku víc, myslím si, že pouze výkon naprosto úžasné Glenn Close nestačí...ovšem hodnotím odvahu žen a jejich sílu a vůli přežít...některé záběry mě opravdu mrazily (např. když byla jedna ze zajatkyň přivázána na slunce a musela tam být celý den)...a taky nesmím zapomenout na úžasnou hudbu!! ()

sona123 

všechny recenze uživatele

Docela zajímavý pohled na válku z pohledu žen zajatých Japonci na Sumatře. A není to jen o tom, jak si tu utvoří pěvecký sbor, jak se píše v obsahu. Míhá se tu řada známých hereček, jimž dominuje skvělá Glenn Closeová, která tu nemá svoji typickou roli megery, ale ztvárňuje postavu silné, přesto velmi citlivé ženy. Pravda, rysy má hrubší, takže místy bych ji zaměnila za W. Dafoe, což není pravda příliš lichotící. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Král krysa, Říše slunce, Cesta do ráje... Všechny tyto filmy spojuje japonská invaze a druhá světová válka. V tomto snímku (obdobně jak v Říši slunce i když tam jde primárně o něco jiného) se setkáváme se skupinkou žen, které se po japonské invazi v Tichomoří ocitnou v japonském zajateckém táboře. Japonci celkově považovali zajetí za ostudu a slabost a k zajatým spojeneckým vojákům se chovali jako ke zvěři. Ženy na tom byly ještě o poznání hůře. Samozřejmě zajatecké tábory v celé pacifické oblasti si nelze předtsavovat nijak růžově. Japonská strava, kterou jedli japonští vojáci kaloricky zdaleka Evropanům, Australanům, Američanům ad. nestačila, navíc jí dostávali výrazně méně. Věznění trpěli podvýživou, nedostatkem vitamínů, parazity, tropickými nemocemi a žili v naprosto šílených hygienických podmínkách pro neasijata vražedných... Tisíce civilistů tyto tábory nepřežilo.... Cesta do ráje je filmem o neuvěřitelné vnitřní síle a lidské důstojnosti. * * * * ()

Narciska 

všechny recenze uživatele

Dobrý a opomíjený film. Připomíná kapitolu dějin, které se též dostává méně pozornosti, boje v Asii, japonské zajatecké tábory. Ženy jsou jednotlivě dobře vykresleny, jejich zážitky jsou výjimečné, jejich strádání velké, jejich síla a schopnosti nezlomné, místy idealizované.... I když i zde pár těch slabších momentů lidské povahy bylo. Některé postoje však inspirativní - "neumím je nenávidět, čím jsou lidé horší, tím víc je mi jich líto." Velmi zajímavé bylo vyznění, které si z filmu odnáším, že i když těžce zkoušeni, stejně bývá náš způsob života otázkou vědomé volby. Za vidění stojí i celá řada hereček, jež se později staly velmi slavnými. ()

haack 

všechny recenze uživatele

Musím přiznat, že jsem nečekal, že mě tenhle film natolik osloví, ale nutno uznat, že je velmi povedený. Líbí se mi jedna věc a to je ta, že film nehraje zbytečně na city víc, než je nutné. Celkově je příběh pojatý se skromností a pokorou, která není americkým filmům vlastní, což ale asi vysvětluje fakt, že se jedná spíše o film australský… Herecké výkony jsou podle mě velmi dobré a poměrně uvěřitelné. Některé situace možná přejděné až s příliš velkým klidem a nadhledem, ale to je jen malá výtka. Možná by se dalo vyčíst, že chybí hollywoodská tečka, ale to se mi na tom možná líbí nejvíce. Film si na nic nehraje. Je dobrý bez toho, že by se muselo tlačit na pilu. 7/10 ()

Galerie (21)

Zajímavosti (2)

  • Ve filmu je zmíněn český hudební skladatel Antonín Dvořák. Následně ženy v táboře zpívají jeho symfonii „Novosvětskou“. (griph)
  • Natáčelo se v Malajsii, Singapuru a Austrálii (Sydney, Far North Queensland). (griph)

Reklama

Reklama