Т-34
T-34
T-34
Režie:
Alexej SidorovScénář:
Alexej SidorovKamera:
Michail MilašinHrají:
Alexandr Petrov, Viktor Dobronravov, Irina Staršenbaum, Vinzenz Kiefer, Nikita Kukuškin, Pjotr Skvorcov, Semjon Treskunov, Arťom Bystrov (více)Obsahy(2)
Čtyři v tanku T-34 a všude kolem po zuby ozbrojení nacisté... V létě roku 1941 sovětsko-německá smlouva o neútočení a přátelství náhle padá. Jednotky Wehrmachtu během pár měsíců postupují přes pobaltské republiky, Bělorusko a Ukrajinu až do vnitrozemí a Rudá armáda bojuje o každou vesnici. Jednou z nich je i víska, kde se střetne Jägerova tanková rota proti poslednímu zbývajícímu tanku T-34 velitele Ivuškina. Přes početní nevýhodu se však ruskému tanku podaří útok odrazit a krýt ústup nemocnice. O několik let později se Jäger s Ivuškinem znovu setkává, a zatímco nacistický důstojník povýšil na velitele tankové divize, ruský tankista padl do zajetí. Změnila se i situace na frontě: smyčka kolem Říše se stahuje z Východu i ze Západu a Jäger musí co nejrychleji připravit mladé rekruty na obranu země. S tím mu má pomoci právě Ivuškin, který dostane k dispozici ukořistěný tank T-34 a posádku z lágru, aby ze sebe na tankodromu udělali cvičný terč. Ruský velitel nabídku přijímá, místo Jägerovy sebevražedné mise ovšem chystá vlastní plán útěku... Ruský válečný film z roku 2018 koncipoval režisér a scenárista Alexej Sidorov podle svých slov jako akční podívanou pro novou generaci a zároveň jako poctu válečným veteránům. Nákladný projekt z části natáčený v Česku tak klade velký důraz detaily – od uniforem přes zrestaurování vyřazeného tanku T-34 až po výstavbu vesnice, která hned úvodem lehne popelem. Samotný děj stejně jako hlavní postava jsou však fiktivní a válečnými příběhy se inspirují jen velmi volně. Jsou například známy případy, kdy se sovětským vojákům podařilo utéct z německého zajetí, ovšem bez pomoci tanku. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (261)
----- "Chlapče, tebe mi posílá sám Stalin !" ----- Jako PC hra dobré ... dokonce hodně dobré, leč jako válečný film prakticky nepoužitelné. Vážně mi není jasné, PROČ se Rusové nemůžou držet svého vlastního a osvědčeného stylu, PROČ netočí dramata z Velké vlastenecké války "по-ру́сски", PROČ musejí přejímat zámořské způsoby včetně hloupých siláckych řečí (!!!), s nimiž u snímků americké produkce už tak nějak částečně počítám, neb jejich duchovní otcové (případně i matky) jsou primárně z rodu kovbojů, ale u ruských filmů si na ně zvykat nehodlám. Závěrečné gesto směrem k nepříteli mi pak přijde dosti nereálné a vlastně i nemístné ... vzhledem ke všemu, co mu předcházelo. Na smíření je čas až tenkrát, kdy je definitivně ukončena válka, ne jedna bitva, obzvláště když bojujete o vlastní zemi a mezi vámi a vaším protivníkem je nepočítaně mrtvých, zmrzačených a zmučených ... z řad vojáků i civilistů. ()
Za kouřovou clonou hustou tak, že by se dala krájet, a možná ještě dál, je v tanku načálnik. Nejprve vodka zažbluňká, potom diesel zakuňká, pod pásem hrkne, posádka krkne, a teprve pak se v průlezu objeví Rusosníček.... Chvíli po vstupu páteřních vojsk evropské části dnešního NATO, kdesi ve Zmrzlé Prdeli, zahřívané jen krví dezorientovaných rudoarmějců, šlo z úzkých do ještě tenčích. Bylo třeba krýt ústup rodících matek, jednonohých batolat a štábních důstojníků s hemeroidickými výhřezy. Naštěstí dorazil poručík Ivuškin, malaďéc, který z pozůstatku vojclů sestavil posádku, co by si zástupce stroje Rudý namazala na komisárek. I se Šarikem. Po kratším motivačním proslovu vidí všichni ti, co ještě nebyli demobilizování do hrobu, že Ivuškin je lahodný na duchu i po těle, vznikl zkřížením Timura s Pavlíkem Morozovů, v každém očku mu jasná hvězda svítí a aby byl plně užitečný, v prdeli permanentně ohřívá láhev s mlékem pro případného okoldoucího podvyživeného kojence. Jsou tedy strženi jeho nadšením a s písní na rtech kráčí zdechnout v pancéřované rakvi. Samotné bojové lapálie pak jsou velice zdařile natočeny a míjející se granáty si ve zpomalených záběrech třesou ručičkami, přejíc si orgastické odbachnutí. Triková stránka filmu všeobecně stojí za zhlédnutí. I onen úvod, co jsem tak obšírně a pravdivě popsal, samozřejmě. Samozřejmě, že pravdivě! Později se však děj poněkud vymyká z reality a od okamžiku, kdy (spoiler) je muklům předán pohyblivý cíl i s municí, vykloubí se úplně. Pak už si prostě ruský člověk popustil uzdičku, leckdy i fantazii, a jede si scífko jako vyšité. Ovšem stále ještě efektně natočené. No nic, to už si dokoukejte sami, jen bych ještě rád upozornil na roli Irči Strašnobaumky. V Priťaženje (za vlasy) se snažila rozcabit ufonovi, zde se na první pohled zamokřila z olysalého, seřezaného, omrzlého, zavšiveného, podvyživeného, roky nemytého a zjevně retardovaného vězně. Komu dá příště? Návrhy posílejte na ministerstvo kultury Ruské federace: http://www.mkmk.ru, případně Nejedlému. On jim to vyřídí. ()
Pro někoho kdo vyrostl na Čtyřech z tanku a psovi (těch knižních tedy) a jejich legendárním Zrzkovi, hraje tento film strašně moc na nostalgickou vlnu. Rusáci zas a znovu vytvořili jak jinak než velikášský vojenský film plný hrdých odhodlaných soudruhů, kteří se ničeho nebojí a jejichž schopnosti jim závidí i standartenführer Klaus. Vizuálně překvapivě dobré, bez různých spešl výbušných efektů bych se sice obešel, ale ve své podstatě nevadily. Vypnout mozek a je to víc než ucházející akční biják s jen pár hluchými místy. ()
Hej, Fritzi. Diesel do polna, verštéhn??? Veľmi dobre spracovaný film s novým nápadom, ktorý vojnové filmy z druhej svetovej vojny oživil. Veľmi dobré zábery s kabíny tanku striedajú pekné detaily na vystrelené náboje, celé sa to odohráva v peknom prostredí, hudba je vynikajúca (najmä Labutie jazera pri skúške T-34 v koncentračnom tábore) a hlavne postavy si sympatie diváka získajú veľmi rýchlo, pretože sú príliš obyčajný. OD zakomplexovaných liberálnych proamerických fašistov film dostáva nízke hodnotenia, čo je prirodzené, lebo ich intelekt je príliš nízky nato, aby sa od NATO odosobnili :-D . Zábery tankov či už v ruskej dedine alebo pri prejazde lesom v Nemecku nemajú chybu, a Fritzko ktorý potom, ako zbadá ruský tank na svojej čerpacej stanici rýchlo schováva nacistickú vlajočku príjemne potešili... ()
V tomto státem financovaném filmu skupina vojáků vedenými kapitánem Nikolay Ivushkin (Alexander Petrov) jsou zajati německými silami pochodujícími na Moskvu. Ivushkin vymyslí únikový plán s pomocí ruské tlumočnice Anya (Irina Starshenbaum) a získají legendární sovětský tank T-34. Napsáno a režírováno Alekseyem Sidorovem. ()
Galerie (20)
Photo © Mars Media
Zajímavosti (20)
- Z dalších českých lokalit zavítal filmový štáb například do tzv. pevnostního města Terezína. Filmařům se velmi líbilo, jak město leží na obou březích řeky Ohře, která Terezín rozděluje na Malou a Hlavní pevnost Terezín. T-34 se natáčel ale také v Lokti na Sokolovsku, konkrétně na jeho náměstí T. G. Masaryka, nebo v bývalém vojenském cvičišti pod zříceninou hradu Klenová, který armáda v roce 2007 prodávala za devět milionů korun. Mimochodem, jakmile v česká armáda prostor opustila, ocitlo se místo v obležení všech lapků, kteří odvezli vše, co se dalo zpeněžit. Takto zmizely u některých bývalých armádních staveb například i kovové schody, která skončily patrně v některé ze sběren. (Paity)
- Rozpočet filmu byl 10 miliónů amerických dolarů. (JoranProvenzano)
- Německé tanky ve filmu jsou Panthery (Panzerkampfwagen V Panther Sd.Kfz. 171), respektive výborné kopie na podvozku T-55. V závěrečném souboji jsou vybaveny nočním infra zaměřovačem FG 1250, který se skutečně používal na sklonku války. (Furanta)
Reklama