Tate no júša no nariagari

Tate no Yuusha no Nariagari je anime typu isekai, kedy sa hlavný hrdina ocitá v novom svete a v ňom musí prežiť, alebo inak povedané prenesený do nového sveta. Siahodlhé komentáre napísali kolegovia a ja vlastne neviem čo si mám Shield herovy myslieť a to hlavne z dôvodu, že niektoré situácie a hlavne dôvody niektorých záporných hrdinov sú zámerne hlúpe až groteskné, ale anime sa v tomto snaží pôsobiť naozaj vážne a tak sa chová v jednotlivých interakciách medzi hrdinami. Jedna scéna všetci neveria Naofumimu (ako to mám vyskloňovať?) a hneď v zapätí ploché postavy, jeho akože silnejších spoločníkov sú odrazu s ním a táto plochosť chovania postáv a to, že tie tam vlastne ani nemusia byť je zbytočným neduhom tohto anime. Špeciálne hlúpa a naivná postava Motoyasu Kitamura mi naozaj liezla na nervy on vlastne bol niečo ako dieťa, ktorého všetci vedeli ovplyvniť podľa toho ako blízko sa pri ňom nachádzali a ostatní hrdinovia hovorili veci raz tak a raz tak. Proste veľa postáv je absolútne v tomto anime zbytočných, až rušivých a celkový obraz o Naofumim je vytvorený absolútne trápne. Za to ženské postavy ako napríklad Raphtalia sú oveľa kvalitnejšie a tým vo veľa situáciách ničia premisu toho, že ženské charaktery v takýchto anime sú len do počtu v tomto prípade sú do počtu všetci "hrdinovia zbraní". Ženské charaktery sú kvalitnejšie ako mužské celkovo. Čo ďalej môžem vytknúť je absencia rozvinutej politiky, kde by sa dali zámery jednotlivých vladárov lepšie vysvetliť, alebo politika medzi jednotlivými kráľovstvami, by do príbehu vnukla to čo tam je potrebné. Inak v konkurencii iných isekai je Shield Hero pozerateľný a bavil ma a teda ho odporúčam, keď budete súhlasiť s neduhmi, ktoré som spomenul a budete akceptovať aj to, že ku koncu dochádza anime dych (kvalita ide jemne dole). (22.04.2021)

Tate no Yuusha, nebo-li Povstání hrdiny štítu, mě zaujalo už ze začátku. Dobře, máme tu typickou isekai kostru, kdy je hrdina tajemnou knihou povolán do jiného světa, aby plnil roli hrdiny. Ale to, že se stane na první pohled nepoužitelným hrdinou štítu, nebo že ho celý svět víceméně zavrhne a stane se outsiderem i tam, kde by měl takříkajíc začít znova, je něco, co jsme tu ještě neměli. Není proto divu, že zůstane jako hrdina zahořklý, leč v nitru stále dobrák. První epizody se mi strašně líbily - zejména rozvoj vztahu mezi Naofumim a Raphtaliou. Normálně nemám rád jakýkoliv druh kemonomimi (zvířecích prvků na lidech), ale tady mi to vzhledem k okolnostem vůbec nevadilo. Samozřejmě, jde o harémovku, takže se k Raphtalii později přidá i třeba Filo, nebo Melty, které na první pohled mohou působit jen jako fanservisové postavy, ale mají své opodstatnění v ději a rozhodně nejsou úplně k ničemu. Celkově, postavy si zde člověk snadno oblíbí, či je dokáže z celého cukajícího svalu nenávidět (kdo má rád Malty, je pro mě naprostý sociopat). Od útlumu ve zhruba čtvrtině, pár nudnějším dílům a nástupu nějaké té zapeklitější dějové linky, jsem se už opravdu bavil. Jindy se do dokoukávání anime spíš nutím, nebo je to pro mě rutina, ale tady jsem jel díl za dílem a nechal se překvapovat, napínat a vlastně i dojímat. Tohle anime zkrátka dokázalo navodit všechny druhy emocí a nic, co se v něm událo, nebylo bráno úplně na lehkou váhu. Fantasy svět, který na ničem nestrádal, ani nikde zbytečně nepřebýval, občas dokázal být drsný a nelítostný. Bohužel, důvod, proč byli všichni proti hrdinovi štítu zaujatí, se tu nakonec úplně tak nedozvídáme - vše se váže k nevyřčené minulosti, což je podle mě strašná škoda. Ani tomu nepomohlo poněkud uspěchané tempo v posledních epizodách a otevřený konec. Navzdory všemu nepovedenému musím říct, že za poslední roky jde zcela jistě o jedno z těch nejlepších a nejpropracovanějších isekai anime, jaké jsme tu měli od první série Re: Zero. Jsem zvědavý, jestli nás čeká pokračování. Ale prý je to s přihlédnutím na popularitu pravděpodobné! (16.07.2019)

Asi každého, kdo mrkne na pouhý jeden díl napadne, že Tate no yuusha no nariagari nebude ničím originálním a už od počátku okatě vykrádá třeba Sword Art Online. Koncept světa s pravidly MMORPG je v anime již poměrně nadužívaný a po stránce základního námětu jaksi ani tohle dílo nemá čím překvapit. Proč tedy plné hodnocení? Čert vem nějakou originalitu. Štítový hrdina a jeho dobrodružství ve světě, do nějž nepatří, je totiž neskutečně zábavná podívaná plná akce a emocí. Zprvu se sám Naofumi, tedy hlavní postava, jeví jako nezvykle zajímavý člověk, jelikož mu z odporného chování celého království začíná dost hrabat a divák si není jist, zda sleduje klaďase nebo záporáka. Tahle vlastnost tak nechává diváka v jistém napětí, protože nikdy nevíte, jak bude reagovat na dané situace. Jistě, postupem času ho dost umírňuje jeho parťačka Raphtalia, která typicky plní úlohu té vedoucí ženské hrdinky. Dvojice dalších holčin jí pak zdatně sekunduje a seriál má tak nádech jisté harémovky, ač postrádá jakoukoliv romanci. Vadou na kráse budiž to, že první série jaksi nedojde k žádnému zakončení v rámci hlavního úkolu a závěr tak nějak vyšumí do vrátek ke druhé sérii. Ač tyhle seriálové praktiky nenávidím, zde klidně odpouštím, protože každý díl je plný zajímavých postav, událostí a popřípadě i nějakého toho vtipkování. Pokud někdy vznikne další série a opět půjde jen o každodenní fantasy dobrodružství, nebudu se zlobit. (27.06.2019)

Anime, u kterého jsou nejsilnější první čtyři epizody, které jsou fakt emocionální nálož. Pak se ale bohužel postupně jaksi rozplizne v sérii nikam nevedoucích akčních dobrodružství, která jsou postupem času čím dál méně zajímavá. Dokud se těží ze situace neprávem očerňovaného hrdiny, je to pořád ještě dostatečně dramatické a poutavé, ale poté, co dojde k jeho očištění, ukáže se určitá nedomyšlenost směřování celého příběhu. Hrdina už jenom leveluje, vztahy se nemají kam vyvíjet a svět kolem něj je očividně jen narychlo nahazovaný. Navíc je kromě hrdinova harému většina vedlejších postav buď nesympatická, nebo jedná úplně nepochopitelně nelogicky (např. královna). Nicméně pořád se něco děje, kresba je velmi povedená a dokoukat se to dá snadno. (16.12.2020)

I přesto, že jsem velkým zastáncem toho, že film by se neměl hodnotit podle knižní předlohy a stejně anime by se nemělo hodnotit podle mangy, ale tady si to prostě nemůžu odpustit. V manze celý příběh šlape o něco lépe a atmosféra je poněkud temnější, což z toho dělalo přívětivý seinen kousek. V anime se bohužel dostáváme do odlehčené problematiky a tak trochu shounen světa, což mi připada jako obrovská škoda, proto tedy ta mě 7/10 (15.05.2019)