poster

Tvář

  • Švédsko

    Ansiktet

  • anglický

    The Face

  • anglický

    The Magician

Drama

Švédsko, 1958, 100 min

  • kinej
    ***

    Tvář mě moc nedostala. Přeci jen jsem od Bergmana čekal nějaké psychologické drobnokresby postav. To se zde vůbec nekoná. Zde jsou postavy od začátku do konce velkou neznámou, a jejich hlavním smyslem je být většími podvodníky než ostatní. Až jsem se v těch klamech ztrácel. Zde opravdu člověk neví, co se na něj v další minutě chystá. Sice je zde výborně nasnímaná scéna na půdě, kde je doktor pronásledován "oživlým" kouzelníkem, ale jinak se mě film nedotknul tolik, jak jsem u Bergmana zvyklý.(26.10.2009)

  • stilgar1
    *****

    Strach, ponurost, deprese, humor, veselí, mlčení, skvělé herecké výkony (Max von Sydow - jeho Tvář je zde skutečně působivá, snad až děsivá, Ingrid Thulin, Erland Josephson). A na vrcholu všeho Ingmar Bergman, představující jeden ze svých nejlepších filmových výtvorů, připomínajících sice stylizací trochu Felliniho Amarcord, avšak přesto hlavně nesoucí nenahraditelný rukopis svého tvůrce.(23.8.2009)

  • Marigold
    *****

    Charakteristicky rozkročená podívaná. Od mystických nálad (ach ta zachmuřená tvár Maxe von Sydow!), přes temné existenciální polohy (to když se masky poroučejí k zemi a mystika mizí tváří tvář ponížení) až po dekameronovsky a groteskně rozzářené pasáže, které filmu dodávají barvu a tempo. Příběh si pohrává s nesmiřitelnou dichotomií racionálna a iracionality, vědy a klamu. Bergman s trochou cynismu klade odpověď na otázku "zda je něco mimo tento svět" jaksi mimo hlavní příběh, komickou postavou babky-kořenářky. Mezi iluzionistou Voglerem a doktorem Vergerem se rozpoutává nelítostná bitva dvou nesmiřitelných principů – bitva iluze a reality. Kdo přesvědčí koho o svém světě? Paradoxně se oba potácejí ve stejné sebeklamu a nejsou schopní nabídnout než lži a přetvářku. Odpověď na otázku oběma uniká pod zdánlivě sebejistými a mystickými maskami, které si nasazují. Ingmar Bergman nezůstává jen trpělivým a expresivním pozorovatelem (čímž film mistrovsky dává absolutní prostor divákově nitru), filmem se vine citelná nit sarkasmu, kterým hodnotí jak "komedianta a šarlatána" Voglera (navazujícího na tradici poníženého Alberta z Večera kejklířů) i arogantního racionalisty a manipulátora Vergera. Není nic tragičtějšího než závěrečný "triumf" jednoho z nich, který odhaluje lidskou existenci jako pompézní masku, která halí tvář vyděšenou ze smrti a vlastní nedokonalosti závojem pompy a pokrytectví.(3.11.2008)

  • sportovec
    *****

    Nepodařilo se mi zjistit, nakolik je titulní postava historickou osobností a nakolik naopak výtvorem Bergmanovy imaginace a umělecké fantazie. Příběh o hranicích lidského poznání připomíná nejen Bulgakovova MISTRA A MARKÉTKU, ale ještě spíše hitlerovského hypnotizéra a iluzionistu Hanussena. Rozplývání vědomého a tušeného, realistického a magického, nadpřirozeného a vědeckého, bylo, je a bude v lidském rodě předmětem trvalého sváru. V Bergmanově případě zkrášleného nejen Sydowovým výkonem, ale i osobitým vkladem tehdy stále mladé a půvabné Ingrid Thulinové, další mimořádné bergmanovské herečky, a celkovým pojetím a filmařským uchopením tématu. Je až neuvěřitelné, co ve svých mladých letech dokázal skandinávský mág zvádnout práce a v jaké kvalitě (v době vzniku filmu přestupoval z třicátnické skupiny do zralejšího čtyřicátnického věku), když se teprve se blížil vrcholům své tvorby. Ocenit je nutné i skvěle zvládnutý historický pohled do švédské společnosti před více než 150 lety. I TVÁŘ tak připravenému divákovi nabízí zážitek, z nějž se, jak je u Bergmana zvykem, tají dech.(14.3.2010)

  • jojinecko
    ****

    Nádherne, prenádherne natočené..priam majstrovská čiernobiela kompozícia, fantastické nasvietenie. Nemôžem si pomôcť, podľa mňa tu Max von Sydow podal svoj najlepší "bergmanovský" výkon a to sotva povie pár viet. Bavila ma tá hra na pretvárku, farizejstvo, podané cez cirkus..človek si za tým nájde to svoje...ako vždy obsahovo bohaté dielko, hravé, satyrické. Ten záverečný "hororovo-komediálny skeč" mi prišiel ako dokonalé vyústenie a pozitívny záver ako najlepšie zakončenie. Jediný dôvod pre ktorý nedám plný počet je občasná prehnaná teatrálnosť (čo mi celkovo u Bergamana veľmi "nereže") a jedna-dve podľa mňa zbytočne naťahované a nudnejšie scény..Samozrejme ako celok je to dielo, ktoré ani zďaleka nepodlieza vysoko postavenú "bergmanovskú" laťku.(21.7.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace