poster

Faust

  • Německo

    Faust - Eine deutsche Volkssage

Drama / Fantasy / Horor

Německo, 1926, 116 min

Scénář:

Johann Wolfgang Goethe (divadelní hra)

Kamera:

Carl Hoffmann
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • xxmartinxx
    ****

    Vynikající práce, u Murnaua nic neobvyklého. Možná mi 116 minut přijde zbytečně moc, ale zase takový problém to nebyl.(17.11.2012)

  • brit84
    ****

    Největším nepřítelem starých filmů je jejich stopáž. Málokdy se mně podaří dodívat je do konce na jeden zátah. Ale příběh dobrý a notoricky známý a vizuální efekty jsou na svou dobu úžasné. Takže jestli to s filmem myslíte vážně, měli by jste vidět i toto. http://www.archive.org/details/PhantasmagoriaTheater-Faust1926421(2.10.2011)

  • Bart
    *****

    Murnauův Fast je pro mě vrcholem němé filmové tvorby. Podle mě se jedná o maximum, co se v té době dalo němým obrazem vyjádřit. Skvělá kamera, vynikajícím způsobem provedené triky, dokonalé masky a líčení, herecké výkony i výprava. Ani patetický závěr s označením lásky jako spásou lidstva mi nezkazí celkový dojem.(11.5.2011)

  • VenDulin85
    *****

    Prastarý a přitom dokonalý snímek, který vás strhne hned v úvodu, kde si Mefisto ukrade pro sebe veškerou pozornost (nj, ďábel). Jak už zde psali jiní, on se svým obočím vládne celému filmu naprosto s přehledem a hudba mu jen přikuřuje. Faust je výrazově zajímavější v podobě starého muže, po omlazení (aspoň na mě) působí hodně legračně a prostřední část s ním mi přišla už krapet zdlouhavá, ale ke konci je zde opět atmosféry na rozdávání. I když tvůrci nejeli podle předlohy, povedlo se jim sdělit poselství takovým způsobem, že jim odpustíte nesrovnalosti a myslím, že by se to i starému Goethovi líbilo. Přesto si neodpustím na závěr, poté, co znovu pochválím obraz, herce, podmanivou hudbu i kostýmy... "Verweile doch, du bist so schön."(5.7.2016)

  • faced
    *****

    Na počátku byl doktor, kouzelník a dobrodruh Georg Faust, žil asi v letech 1480-1540 a jeho současníci o něm tvrdili, že je sice blázen, chvastoun a opilec, vyzná se však též v černé magii, je nadán nadpřirozenou mocí a má spolky s peklem. Kromě této postavy se vytvořila lidová legenda, která došla zpracování snad kolem roku 1575 a vyšla tiskem 1587. Byla přepsána a převyprávěna snad nesčetněkrát, byla degradována na úroveň frašky, až po ní sáhlo i nové umění - film. Režisér se v tomto svém zpracování faustovského tématu mnohem více přidržoval staré německé legendy než klasického Goethova díla. V prologu se však vsadí ďábel s archandělem, že se mu podaří zničit to božské ve Faustově duši. Mefisto sešle na město mor a tak se dají události do pohybu. Faust (Gosta Ekman) upíše svoji duši Mefistovi (Emil Jannings) a obdrží od něj ztracenou mladost. Pak prožije nějakou dobu ve smyslných radovánkách v Itálii a vrací se domů, kde se zamiluje do nevinné Markéty (Camilla Horn). Zatímco většina německých kritiků film srovnávala s Goethovou předlohou a dokazovala režisérovi nedostatek filozofické hloubky, film byl v ostatních zemích přijat vřele. zásluhu na tom mělo především skvělé vedení herců, promyšlené obrazové řešení i využití působivých trikových efektů, čímž se režisérovi podařilo vytvořit ucelené a sugestivní dílo. Jeho jednoznačně největším přínosem je dokonale využitá možnost působení filmu jako čistě vizuálního umění. Významný francouzský režisér Eric Rohmer psal svou disertační práci právě o Murnauově Faustovi. Dle něj tajemství autorova úspěchu tví v tom, že nám vytváří přímý vstup do jiného světa, "který spočívá v malířství. A ještě něco více, nechá nás objevit, že tento vesmír, tento náš každodenní život je ve své nejhlubší podstatě obrazový". A opravdu lze ve Faustovi nalézt přemnohé odkazy na díla světového malířství.(14.10.2004)

  • - Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné knihy J. W. Goetha. (Terva)

  • - Parochňu pre Mefista (Emil Jannings) vytvoril známy český vlásenkár Josef Kobík. (Raccoon.city)

  • - Když už byl film natočen a rozjel se střih, přišla společnost UFA s tím, že se jí scénář Hanse Kysera nelíbí. I přes Kyserovy námitky si UFA najmula scénáristu Gerharta Hauptmanna. Jeho scénář se ovšem studiu nelíbil dokonce ještě více než první a film tak byl nakonec uveden v původní, Kyserově verzi. (džanik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace