Rolling Thunder Revue: Martin Scorsese na turné s Bobem Dylanem

Proč má tenhle dokument skoro dvě a půl hodiny? Odpověď je snadná - méně by bylo moc málo. Film totiž potřebuje nějaký čas, aby diváka zavedl do té prazvláštní atmosféry, nechal ho nasáknout na jedné straně uvolněnou a na druhé straně pevně sešňěrovanou Amerikou sedmdesátých let, seznámil ho se společností lidí, kteří filozofují po snídani/obědě/večeři LSD a jako účinkující nebo diváci jedou s Bobem Dylanem turné, které možná ani neexistovalo (i když spíše ano) a možná mělo úspěch (i když spíše ne) Díváte se na to, cítíte, že to bylo něco neopakovatelného, a chcete tam být. To je to velké kouzlo Rolling Thunder Revue. Kolem charismatického Dylana v klaunských líčidlech se točí velké množství postav, některé z nich jsou velmi bizarní lidé prožívající velmi bizarní příhody, o zkouškách i na koncertech to šlape, z Dylanovy tvorby cítíte přesně tu váhu, kterou měla a má stále, no a nakonec... Nakonec je vlastně úplně jedno, jestli je většina z toho pravda, skoro pravda či výmysl, protože jde o to, že i to, co se nestalo, se v tomhle Scorseseho-Dylanově světě klidně stát mohlo. Čekal jsem trochu tradičnější dokument, dostal jsem spíše něco ve stylu Pátrání po Sugar Manovi. A ani v nejmenším mi to nevadí. (16.06.2019)

Očakávania od Scorseseho sú stále veľké a to bol zároveň aj hlavný dôvod zhliadnutia tohto dokumentu. Vhodný je však primárne pre skalnejšieho fanúšika Dylana, keďže celá téma je o turné z roku 1975. Avšak Scorsesemu klobúk dole, zábery sú unikátne, autentické, dobové. Rovnako sa mu podarilo pred súčasnú kameru dostať kľúčových aktérov turné, z rôznych oblastí (od interpretov cez tourmanagerov až po promótorov). Veľkú časť, snáď aj vyše 50%, tvoria dobové zábery z vystúpení, zostrihané do jednotlivých piesní, ku ktorým sa zväčša viaže konkrétny príbeh. Ako inak, keďže sa jedná o jedného z najznámejších pesničkárov. V týchto momentoch sa tak fokus dokumentovania presúva z turné na Dylanovu tvorbu. (02.11.2022)

Natahované jako vařená nudle. Opět. Dylana mám rád, jeho osobnost je v kulturním žebříčku nesmazatelně zapsaná a z toho důvodu jsem se těšil, že nahlédnu a dozvím se víc o tomto samotáři. No, a ono nic. Výpovědní hodnota víceméně nulová. Za mě slabota. U posledních počinů Scorseseho nepokrytě trpím. (05.06.2020)

Chcete-li dokumentárně zpracovat nějakou událost a máte pro to k dispozici akorát její zestárlý aktéry, kteří si na ní pamatují jen matně, blekotají, zavádějí nebo si prostě vymýšlejí a lžou, můžete se buď v krvi potu snažit dopátrat objektivní pravdy, nebo prostě začít lhát s nimi. Spolknul jsem to celý i s navijákem, protože mě vůbec nenapadlo, že téměř osmdesátiletý Scorsese dokáže být pořád takhle drzý spratek. Neříkejte mi, že neviděl předtím Rok ďábla. (19.01.2024)

No, a teraz pravdu pravdúcu - https://www.indiewire.com/2019/06/rolling-thunder-revue-secrets-scorsese-dylan-netflix-1202149452/amp/?fbclid=IwAR17lb0HSo57eSOdFWy5fmGYNt8Gr6Iv2Utb-jbNkCz7EHqIjdxTCSbNBF0 (13.06.2019)